Problematika ochrany životního prostředí a úspor
energie patří ve světové energetice k nejsledovanějším.
Účinně má napomoci také soutěž E.ON Energy Globe
Award.
Její česká odborná porota letos posuzovala
276 přihlášených projektů
a 21 nominovala do vrcholného klání
o bronzovou sochu hned v 7 kategoriích:
Země, Oheň, Voda, Vzduch,
Mládež, Obec a Kutil. Na vítěze
v každé kategorii čekala finanční
odměna 50 000 Kč. Výjimkou byla
kategorie Kutil, kde bylo ve hře
100 000 Kč, a kategorie Mládež.
O jednotlivých laureátech pak rozhodla
veřejnost v rámci slavnostního
vyhlášení soutěže 7. října v Brně.
Nyní na ně čeká mezinárodní finále.
Na tomto kolbišti už budou posuzovány
projekty ze 111 zemí.
„Nadřazeným cílem naší společnosti
je zvýšit energetickou efektivitu,
a to od elektrárny až po zásuvku. Energie,
která se nespotřebuje, totiž chrání
klima, nezatěžuje peněženky našich
zákazníků a šetří stávající zdroje energie.
A to je také důvod, proč jsme se
rozhodli přinést do České republiky
celosvětově uznávané ocenění Energy
Globe Award, určené projektům v oblasti
efektivního využívání energií,“
uvedl předseda představenstva společnosti
E.ON ČR Michael Fehn.
Zajem o čistou energii
Cena Energy Globe Award není
na evropském energetickém nebi žádnou
novinkou. Udílí se od roku 1999.
Vznikla z popudu rakouského inženýra
a environmentalisty Wolfganga
Neumanna: „Za dobu existence soutěže
registrujeme více než 6000 podaných
projektů, což mne osobně velice
těší. Utvrzuje mne to totiž v tom, že
díky aktivitám jako je tato, zachováme
náš svět našim dětem jako místo,
kde se dá dobře žít.“
Zájem o Energy Globe Award u nás
roste. Podle vedoucí projektu Vladimíry
Gláserové: „Před dvěma léty se
do prvního ročníku soutěže přihlásilo
celkem 106 projektů. Více než stoprocentní
nárůst jsme letos opravdu nečekali.
Projekty nás potěšily nejen z hlediska
technického zpracování, ale také
z pohledu jejich využitelnosti v běžném
každodenním životě.“
CO NAS ZAUJALO?
V kategorii Země to byl projekt „Využití
odpadního tepla z BPS na sušení
obilí“, předkladatel: Pawlica, s.r.o.
V Kralovické zemědělské společnosti,
která provozuje bioplynovou stanici,
vzniká při provozu bio plynových stanic
jako vedlejší produkt na kogenerační
jednotce velké množství odpadního
tepla. Jeho využití v zimním období se
přímo nabízí – k vytápění budov. Jenže:
kam s ním v letních měsících? I zde
se našlo řešení: zemědělcům v Kralovicích
pomáhá usušit 2000 t pšenice
a 1000 t řepky. Kdyby se v oblasti pěstovala
kukuřice, posloužilo by nikoliv
30, ale až 90 dní v roce. Popisované řešení
přineslo zemědělskému podniku
obrovské úspory a zároveň inspiruje
k exploataci odpadního tepla z provozu
bioplynových stanic při sušení štěpky,
event. digestátu na pásových, nebo
žlabových sušičkách.
V kategorii Oheň upoutal projekt
s.r.o. Investorsko-Inženýrská Energo
„Optimalizace odběru elektrické
energie a zemního plynu“. Sledování
čtvrthodinových maxim ušetří
nejen elektřinu, ale i plyn. Systém
OPTIENER pomocí sofistikovaného
softwaru i hardwaru hlídá čtvrthodinová
maxima. Řídicí počítače omezují
spotřebu tak, aby nebyly překročeny
dohodnuté limity, ani rezervovaná
kapacita. Jsou vybaveny pamětí pro
ukládání čtvrthodinových, hodinových,
denních a měsíčních hodnot
spotřeby a pro jejich odesílání do databází.
Systém dokáže automaticky
odpojit a přepnout spotřebiče malých
příkonů, přepnout spotřebiče kumulující
energie v době mimo špičku, anebo
odpojit technologické spotřebiče
po dokončení výrobního cyklu.
V kategorii Voda nutno zmínit projekt
„Komplexní racionalizace vodního
hospodářství v CEREPA, a.s.“
Tato papírna v Červené Řečici patří
k nejstarším v Čechách s nepřetržitou
výrobou papíru. Expeduje hygienický
papír, průmyslové ručníky a zdravotní
podložky. Velký problém tu představovalo
čištění technologických odpadních
vod a plnění legislativních emisních
standardů. Obojí vyřešil unikátní
projekt racionalizace vodního hospodářství.
Cílem bylo minimalizovat množství
surové povrchové vody odebírané
z okolní řeky a současně minimalizovat
hodnoty znečištění ve vypouštěných
odpadních vodách při dodržení
emisních limitů. Realizace projektu
byla o to důležitější, že papírna leží
na řece Trnavě, která je přítokem Želivky
(s napojením do vodního díla
Želivka), jež zásobuje pitnou vodou
českou metropoli.
První část projektu spočívala ve vyčištění
technologických vod od hlavního
podílu nerozpuštěných látek
a v částečném zpětném využití vyčištěné
vody ve výrobě. Pak následovalo
dočištění odpadní vody zpětnou filtrací
na speciálním mikrofiltru. Posledním
krokem je biologické dočištění nevyužité
technologické odpadní vody před
vypuštěním do recipientu a také připojení
stávající kanalizace na splaškové
firemní vody k biologické čistírně
technologické odpadní vody.
V kategorii Vzduch si pozornost
zasluhuje NEOSOLAR, spol.
s r.o. za projekt „Free Cooling - jednotka
volného chlazení“.
Pro chlazení technických místností
se běžně používá klimatizace, která
pracuje na principu strojního kompresorového
chlazení. Technické místnosti
a serverovny vytvářejí teplo po celý
rok a klimatizace jsou tedy v provozu
téměř bez přestávky. Klimatizaci
ovšem může nahradit obyčejný venkovní
vzduch. Právě to umožňuje jednotka
volného chlazení Free Cooling.
V případě nasazení běžné klimatizace
třeba počítat pro odvedení 3 kW
tepla z běžně velké serverovny v průměru
1,2 kW elektrické energie. Při
nasazení jednotky Free Cooling postačí
k odvedení stejného množství tepla
pouze 0,075 kW elektrické energie.
Jednotka volného chlazení je kompaktní
výrobek. Uvnitř pracuje výkonný,
energeticky úsporný, elektrický
ventilátor s nízkou hlučností a s dlouhou
životností, s bezúdržbovými ložisky
a také velkoplošný kapsový filtr
s filtrační tkaninou třídy G4. Celé zařízení
je pak propojovacím kabelem
spojeno s řídicí jednotkou.
Chladný vzduch nasává z venkovního
prostředí pomocí vzduchovodu.
V místnosti tím vytváří mírný přetlak,
zabraňující vniknutí prachu a nečistot
z okolních prostor do klimatizovaného
prostoru. Ohřátý vzduch se odvádí
do okolí pomocí vzduchovodu se
samočinnou, protidešťovou větrací
mřížkou. Návratnost investice je pouhé
dva roky.
V kategorii Obec nás zaujal nominovaný
projekt „Trvale udržitelný
rozvoj ve Zruči nad Sázavou - I. etapa“.
S jeho realizací město započalo
už v roce 2004. Nejdříve tu vybudovali
novou kotelnu na bio masu. Poté následovala
výměna rozvodů tepla a také
instalace 29 nových předávacích stanic
tepla. Kvarteto starých uhelných kotlů
nahradily 2 nové moderní a výkonnější.
Jako palivo začali ve Zruči nad Sázavou
používat tzv. EKOVER, což je
granulát z rostlinného odpadu, doplněný
štěpkou a další dřevní hmotou. Součástí
biokotelny se stala také kogenerační
jednotka o instalovaném výkonu
400 kWe a 560 kWt. Obec ve svých ulicích
vyměnila také 400 lamp veřejného
osvětlení. Staré zdroje světla nahradily
nové úspornější a obec ušetřila až
50 % původních nákladů na elektřinu.
Tradičně zajímavá je v českých podmínkách
kategorie Kutil. I letos se
v ní o prvenství bojovalo s nejvyšším
nasazením. Kupříkladu: Tomáš Merxbauer
provedl tzv. Trombeho stěnu
na rodinném domě v obci Netunice.
Vedle zkrášlení objektu tím dosáhl
i značných úspor při jeho vytápění.
V ČR jde patrně o první Trombeho
stěnu postavenou v rodinném domě.
Část obvodové stěny vytvořil z plných
cihel a následně provedl klasickou
štukovou omítku. Ve spodní a horní
části stěny skrz obvodovou zeď
připravil otvory pro přívod a odvod
vzduchu z vnitřních prostor domu.
Stěnu po dobrém vyzrání natřel černou
matnou fasádní barvou a následně
namontoval 100 mm od zdi rámy pro
zasklení dvojitým izolačním sklem.
Vzniklý prostor mezi zdí a sklem autor
uzavřel ze všech stran, aby zachoval
propojení s vnitřním prostorem domu
pouze přes průduchy v horní a dolní
části stěny. Pak už za něj začalo pracovat
slunce: paprsky ohřívají vzduch
mezi sklem a černou zdí. Spodní otvory
přivádějí do prostory chladný
vzduch zevnitř domu a ohřátý vzduch
se vrací zpět otvory v horní části stěny.
Systém by mohl fungovat samostatně.
Pro větší efektivitu ale autor projektu
doplnil cirkulaci vzduchu ventilátory.
Bez nich by se vzduch ve stěně ohříval
na zbytečně vysokou teplotu (až
70 °C). Po rychlejší cirkulaci vzduchu
pomocí ventilátorů se teplota vyfukujícího
vzduchu pohybuje okolo 40 °C.
Na Slunce políčil rovněž Miroslav
Uher: vysokou spotřebu teplé vody
spojenou s provozem svého rodinného
domku vyřešil instalací dvou solárních
kolektorů, které vyrobil ve vlastní dílně.
Přitom použil běžný ocelový radiátor.
Dvojice solárních kolektorů, která
dnes zdobí fasádu, vznikla z běžného
zdvojeného ocelového radiátoru o rozměrech
2050x600 mm. Původní nátěr
nahradila černá barva, která obyčejný
ocelový radiátor proměnila v účinný
solární kolektor. Takto připravené solární
kolektory upevnil jejich tvůrce
do rámu ze dřeva na izolační vrstvu
a zakryl je skleněnou tabulí.
Další zajímavostí je rozmístění jednotlivých
kolektorů. Jeden z nich je
na východní stěně budovy a druhý
na jižní stěně. To umožňuje maximální
využití kapacity obou kolektorů. Ráno
a dopoledne je funkční první kolektor,
přes poledne oba a odpoledne kolektor
na jižní straně domu.
A konečně 3. pozoruhodné kutilské
řešení pochází od Petra Stříbrného.
Jeho aktivní termostat slouží k optimalizaci
teploty při vytápění (či
naopak při chlazení) bytů, kanceláří
a dalších prostor. Netradiční řešení mu
v rodinném domě uspořilo 20 % energie
a stálo všehovšudy 1000 Kč.
Podstata aktivního termostatu spočívá
ve spojení tradičního termostatu
a pohybového čidla s nastavenou aktivní
dobou. Právě ta zajišťuje automatický
přechod vytápěcího, či chladicího
systému, z nastavené udržovací
teploty na teplotu zvýšenou, a to
podle pohybu osob v daném prostoru.
Na stěně místnosti, kde je systém instalovaný,
funguje ještě jedno zařízení:
drobný pohybový senzor. Bedlivě střeží,
zda se v místnosti nachází obyvatel
domu, jemuž je třeba přitopit, anebo je
prázdná, a pak ji stačí vytápět pouze
na udržovací teplotu.
Aktivní termostat lze využít u všech
topných systémů s rychlým náběhem
teploty, tedy s nízkým obsahem vody,
které se dnes používají standardně. Lze
jej aplikovat rovněž u přímotopů, nebo
v rámci centrálního vytápění a klimatizace.
Pracuje naprosto nezávisle, bez
složité manipulace, či nastavování během
celého topného období. (bs)