Ekologicky a levně

Přelom roku přináší zpravidla všechny možné druhy anket a žebříčků. Lokální výrobce tepla a elektrické energie, Plzeňská teplárenská, uspěla hned ve dvou z nich. Především nabízí svým zákazníkům, hlavně čtyřiceti tisícům plzeňských domácností, druhé nejlevnější teplo v České republice, a navíc se v žebříčku nejúspěšnějších společností podle kritérií amerického časopisu Forbes umístila v rámci naší země na překvapivém 18. místě. Publikoval to 7. ledna 2008 deník Mladá fronta DNES. Osmnáctá příčka se nezdá být ničím velkolepým, ale je to před takovými velikány jako např. Plzeňský Prazdroj, Hewlett-Packard, Unipetrol nebo ČEZ. Čím je to dáno? „Důvodů je celá řada, ale ty hlavní jsou dva. Před deseti lety se naše společnost rozhodla postavit nový výrobní blok a zvolila cestu kogenerace, tedy společné výroby tepla a elektrické energie. Naší výhodou teď je nejen to, že cena elektřiny stoupla jen za posledních pět let ze 22 na 65 eur, ale také to, že jsme se stali dodavateli tzv. podpůrných služeb. To všechno bylo ale podmíněno sice uvážlivými, ale přece jen masivními investicemi.“, vysvětluje generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. Jako druhý důvod pak Drápela uvádí strategický záměr teplárny vyrábět teplo a elektřinu z obnovitelných zdrojů. Ačkoliv je plzeňská teplárna v rámci České republiky spíše „trpasličím“ výrobcem, přesto se zařadila na čelo firem, které se tomuto oboru věnují. Vyrobilo-li se v České republice v roce 2006 z biomasy celkem 731 GWh elektřiny, pak se na tom Plzeňská teplárenská podílela téměř pěti procenty. To je, vzhledem k jejím instalovanému elektrickému výkonu pouhých 120 MW, gigantický výkon! Používá při tom metodu spoluspalování společně s hnědým uhlím. „V roce 2007 jsme výrobu elektřiny z biomasy zvýšili téměř na dvojnásobek proti roku 2006 a tak náš podíl v rámci státu jistě ještě povyrostl, ale celkové údaje za ČR ještě nejsou známy“, říká výrobní ředitel Zdeněk Dongres. „Znamená to, že jsme z biomasy vyrobili přes 10 % z veškeré námi vyrobené elektrické energie. V roce 2008 bychom se, díky nově zavedené technologii (v Plzeňské teplárenské postavili sušičku biomasy, čímž výrazně zvýšili účinnost jejího spalování, pozn. red.), měli dostat až na 85 GWh tzv. bioelektřiny, ale tím budou současné technické možnosti prakticky vyčerpány. Další krok, pro který jsme se rozhodli v oblasti spalování biomasy, je výstavba samostatného výrobního bloku na čisté spalování. Technologie, na kterou v současné době probíhá veřejná soutěž, je kogenerační, tzn., že bude schopná kromě elektrické energie také dodávat teplo, což zajistí velmi dobrou účinnost ve využití energetického potenciálu obsaženého v biomase“, plánuje budoucnost Dongres. Vedení společnosti si je vědomo i určitých rizik svého postupu. Jsou potíže se zajišťováním dostatečného množství biomasy, konkurencí jsou především vývozy do Rakouska a Německa, kde producenti biomasy pravděpodobně získávají lepší ceny. „Naštěstí máme osvíceného vlastníka, město Plzeň. Tomu samozřejmě záleží na ochraně životního prostředí a uvědomuje si, že v letošním roce ušetříme díky biomase 60 000 tun uhlí, to představuje 1200 vagónů.“, doplňuje ještě generální ředitel Drápela. Plzeňská teplárenská se postupně stává nejen teplárnou, ale i chladírnou, protože několika zákazníkům už dodává i chlad ze svých absorpčních chladicích jednotek. Řadí se k nim např. Plzeňský Prazdroj, Západočeská univerzita, Fakultní nemocnice Plzeň a další drobní odběratelé. V současné době má v chladicích jednotkách instalovaný chladicí výkon 6,74 MW. Vzhledem k tomu, že Plzeňská teplárenská provozuje i skládku komunálního odpadu pro potřeby města, pokračuje tak její přerod ve strategickou městskou firmu. Spolehlivé dodávky levného a ekologicky vyrobeného tepla pro celé město zůstávají ale i nadále jejím základním úkolem.(jh)