Tyto zvláštní lignocelulózové produkty používané
pro obalové a technické účely se vyrábějí
technikou vakuového nasávání papíroviny
připravené především ze sekundárních
vláknin (sběrového papíru) - na speciálních
sítových formách, ze kterých se snímají a vysoušejí,
případně dále zušlechťují (přelisem,
potiskem aj.).
Historie vzniku produktů z nasávané papíroviny
(dále NP) se datuje k roku 1902, kdy
M. L. Keyes (USA) získal patent na zařízení k výrobě
jednorázově použitelných talířků. V průběhu
dalších let se tato technologie dále rozvíjela a došlo
k rozšíření sortimentu výrobků např. o obaly
na vejce, podložní misky k balení potravin, tácky
na ovoce aj. Firma Fibre Keys v roce 1930 prodala
licenci nasávané kartonáže do Evropy a postupně
(zvláště po 2. světové válce) došlo k jejímu
rozšíření do celého světa. Zejména v Evropě
pronikla nejen do sféry produkce obalů a fixací,
ale i tak speciálních výrobků jako byly např. láhve
a dózy apod.
Postupně však, zvláště vlivem nastupujících
plastů v 60. letech – se produkce NP značně omezila,
prakticky na klasické proložky vajec, jednoduché
misky na ovoce, rašelinové kořenáče apod.
V roce 1980 také skončila existence firmy Fibre
Keys, kterou odkoupila nizozemská nadnárodní
společnost Van Leer a v Evropě se vytvořila skupina
hlavních výrobců (Hartmann, Tenneco a Van
Leer), která v té době zajišťovala mj. až 90 % světové
produkce nasávaných produktů.
Ale již od 90. let tato stagnující technologie nastoupila
progresivní renesanci, zvláště v oblasti
fixačních prvků, respektive zcela nových produktů,
často i v neobvyklých aplikacích. Hlavní
příčinou tohoto trendu byly v průmyslově vyspělých
zemích prosazované požadavky trvale udržitelného
rozvoje – využíváním obnovujících se
zdrojů surovin a dodržováním přísných legislativ
k vhodnému zhodnocení použitých obalů nebo
širšímu využití recyklingu aj. Nasávané produkty
však splňují přísné environmentální požadavky
nejen tím, že jsou recyklovatelné a biologicky
rozložitelné, ale také svojí technologií výroby:
plnou (bezodpadovou) cirkulací provozní vody,
aplikací sekundárních vláknin, rekuperací tepelné
energie a také úspornou stohovatelností prvků
(zasouváním do sebe), tzn. při snížení nákladů
v dopravě a skladování aj.
Na rozvoji nasávaných produktů současně
ve značné míře participují i významná technická
zdokonalení v konstrukci výrobního zařízení a forem,
převzetí nejnovějších poznatků v technologii
zpracování papíroviny, téměř 100% orientace
na sekundární vlákniny (sběrový papír) a nevyčerpatelné
invence při vývoji uplatňování těchto
výrobků v dalších aplikačních sférách.
Nasávané výrobky nejen plně vyhovují všem
uvedeným preferovaným ekologickým i ekonomickým
aspektům, ale rovněž náročným funkčním
požadavkům a mechanickým parametrům,
při jejich relativně nízké hmotnosti i plně akceptovatelné
ceně aj. Dokonalé funkční vlastnosti NP
(především sorpce kinetické energie) vedle dalších
již uvedených předností – ji předurčily nejen
již jako klasickou a bezkonkurenční ochranu vajec,
ale hlavně ke konstrukci moderních fixačních
prvků pro oblast citlivých přístrojů a zboží, kde
úspěšně nahrazují tvarovky z lehčených plastů
a vytvářejí tak obrovský potencionál jejich odbytu.
Produkce NP se proto trvale dynamicky rozvíjí,
přičemž nahrazuje plasty vyráběné nejen z neobnovitelných
fosilních surovin, ale i bioplasty
- a současně musí koexistovat s řadou konkurenčních
produktů založených rovněž na lignocelulózové
bázi.
Zatím co řada výrobků z NP je v současnosti
(při srovnatelných technických parametrech
s plasty) nadále cenově nepřekonatelná (např.
proložky a obaly na vejce) – v perspektivní oblasti
fixačních prvků, palet apod. – se stejnou
intenzitou procházejí inovačními procesy i jiné
konkurenční technologie a materiály. Ty vedou
ke vzniku zcela nových, funkčně i cenově zajímavých
produktů (prořezávaná odpadní kartonáž,
pneumatické materiály, membránové fixace
apod.) a kdy NP dosaženou pozici jen s problémy
nadále udržuje. Trvale rostoucí globální spotřeba
těchto obalových prostředků však umožňuje koexistenci
všech těchto konkurenčních produktů,
protože jejich výběr často určují mj. i další aspekty
(výroba in situ, dodávky just-in-time, blízkost
zdroje dodávek, prostorová a skladová úspornost
atd.). Prognózou proto může být perspektivní
trvalý růst odbytu produktů z NP - pro řadu jejich
uvedených předností, ale také při akceptaci
některých nevýhod, jako jsou vysoké pořizovací
náklady výrobních linek, jejich nižší produktivita
a relativně vysoká specifická spotřeba energie. /MV/
