Lepidla spojují dohromady téměř všechny myslitelné materiály. Mají řadu předností. Pro nízkou hmotnost jsou vhodná i pro lehké konstrukce. Lepené plochy se nekroutí, na rozdíl od šroubových spojů je tlak rozložen rovnoměrně. Lepidlo nerezaví a těsní i proti vlhkosti. Dosud se ale lepidla téměř vždy vyráběla z fosilních surovin, jako je ropa. Ve Fraunhoferově institutu pro mezifázové inženýrství a biotechnologii (IGB — Fraunhofer- -Institut für Grenzflächen- und Bioverfahrenstechnik) ve Straubingu nyní zvolili na výrobu lepidel postup s využitím biologické suroviny keratinu a silnou proteinovou sloučeninu našli v kuřecím peří. Keratin je ekologicky šetrný, biologicky odbouratelný materiál, jehož struktura má takové vlastnosti, díky nimž je pro výrobu lepidel zvláště vhodný. Má molekuly s obzvláště dlouhým řetězcem, se schopností podstupovat zesíťovací reakce prostřednictvím svých funkčních skupin. Při zpracování se v prvním kroku peří dodané z odpadu sterilizuje, pere a mechanicky drtí. Poté probíhá enzymatický proces, při kterém se polymery s dlouhým řetězcem, případně proteinové řetězce hydrolýzou štěpí na polymery s krátkým řetězcem. Výsledkem je vytvoření platformy chemické látky KERAbond, která může sloužit jako výchozí materiál pro další vývoj speciálně vytvořených lepidel s požadovanými vlastnostmi konečného produktu. Tímto způsobem lze specifikovat parametry, jako je doba vytvrzování, elasticita, teplotní chování nebo síla požadovaného speciálního lepidla. Navíc lze takto snadno vyrobit nejen lepidla, ale i příbuzné látky, jako jsou tužidla, nátěry nebo primery. Po vývoji počátečních výrobních protokolů ve Straubingu bude velkovýroba oligomerních frakcí probíhat ve Fraunhoferově centru pro chemicko-biotechnologické procesy CBP (Fraunhofer- -Zentrum für Chemisch-Biotechnologische Prozesse) v Leuně. /jš/
