Nedávno jsme na tomto místě psali o tom, že podle jedné z respektovaných prognóz bude v letošním roce jedním z hlavních technologických témat umělá inteligence (AI). Tento předpoklad potvrzují nedávné pokroky AI v oblasti her. Postaral se o ně především výzkumný tým DeepMind, pracující pod patronací Googlu, z jehož laboratoří vzešel program AlphaGo, který před nějakým časem dokázal porazit korejského velmistra ve hře Go – považované za strategicky náročnější než šachy – Leeho Sedola. Na sklonku loňského roku tento tým zveřejnil další významný úspěch. Nová generace programu AlphaZero totiž nedostala na rozdíl od té předešlé do vínku žádný rejstřík her v minulosti reálně uskutečněných, ale pouze pravidla hry, na základě kterých se pak učila tím, že se utkávala sama se sebou. Následná konfrontace se speciálním šachovým softwarem Stockfish 8 znamenala drtivé vítězství AlphaZero – ze stovky vzájemných her neprohrál tento program ani jedinou. Program pak triumfoval i v dalších tradičních deskových hrách, jako jsou třeba japonské šachy šógi. Někteří experti však upozorňují na to, že herní aplikace AI lze k reálnému světu vztahovat jen ve velmi omezené míře. Většina reálných strategických interakcí totiž zahrnuje i skryté informace, s nimiž se ve hrách, jako jsou Go nebo šachy, nepracuje. V nich jsou veškeré potřebné informace dostupné – pravda, pro člověka čistě teoreticky, pro počítač však i prakticky. Odborníci na AI se proto dnes začínají zaměřovat i na různé počítačové hry, které neúplných informací rafinovaně využívají k budování svých zápletek a jsou tak v mnoha ohledech bližší reálnému světu. Právě takové hry jsou aktuálně pro AI oříškem. Na konkrétních případech se již ukázalo, že přímočaré převádění úspěchů AI do praxe bývá často obtížné, že k řešení problémů, jejichž prostředí nemůže principiálně poskytnout veškeré informace, a k tomu ještě v jednoznačné podobě, a jež proto nelze věrně simulovat, je vnitřní učení, učení hraním se sebou samým nedostačující. Podle některých odborníků navíc není dobré přeceňovat význam herních úspěchů umělé inteligence, protože lidé zkrátka obecně nejsou v hraní her příliš dobří. Bylo by možná lepší říci, že lidé jsou mimořádně dobří v tom, že těch her jsou schopni hrát nepřeberné množství, mnohem více, než dokáže a možná kdy bude schopna hrát AI. Někteří specialisté na umělou inteligenci tak přiznávají, že s tím, jak se stále hlouběji noří do zkoumání obecných otázek inteligence, roste tajemství, jak je možné, že lidé dokážou vytěžit z takového mála dat, které mají k dispozici, v tak krátkém čase a při tak malých energetických výdajích tak mnoho. Mgr. Petr Jechort, redaktor
