Blíží se konec roku a je tu tedy opět čas nevyhnutelného bilancování. V posledním čísle letošního ročníku Technického týdeníku se proto, milí čtenáři, můžete kromě mnohého jiného dočíst i o nejvýznamnějších vynálezech roku 2017, tak jak je vybral americký populárně-vědecký měsíčník Popular Science. Bilancovalo se i v americkém Silicon Valley, dispečinku téměř všeho současného vynalézání. Tam se jen před několika málo dny uskutečnil každoroční ceremoniál Breakthrough Prizes, během nějž se udílejí ceny za průkopnické počiny v biologii, fyzice a matematice. Jestliže platí, že Nobelova cena je stále nejprestižnějším vědeckým oceněním, pak každý z laureátů Breakthrough se zase může těšit z utěšené sumičky 3 mil. USD, která výrazně přesahuje finanční dar spojený s Nobelovou cenou a otevírá tak oceněným více příležitostí pro další výzkum. I toto ocenění však má, stejně jako Nobelova cena, svůj poněkud výbušný a kontroverzní kontext. Zakladatelem a mecenášem této ceny je totiž ruský miliardář Jurij Milner, na jehož filantropii, k níž patří i stovky milionů USD investované do společností, jako jsou Facebook nebo Twitter, vrhlo letos v listopadu temný stín zveřejnění tzv. Paradise Papers. Z nich vyplývá, že část těchto peněz pocházela z ruských vládních sfér. Milner, který napojení na Kreml rozhodně popírá, však nachází zastání i u některých amerických vědců. Ti namítají, že státní financování výzkumu je příliš konzervativní a že filantropů, jako je Milner, kteří se nebojí riskantních investic do experimentálnějších projektů, je třeba, a to i přesto, že jejich peníze mohou trochu zavánět. V této souvislosti je dobré zmínit také to, že do politických potíží se dostaly i samotné společnosti Facebook a Twitter, které se rovněž snaží (zvláště Facebook) šířit kolem sebe auru filantropie. Tyto společnosti (a také Google) se nedávno musely v americkém kongresu zodpovídat z podezření, že bez výraznějšího odporu umožnily ruským trollům šířit mezi americkou veřejností nepravdivé informace, což dost možná ovlivnilo loňské prezidentské volby. U nás se zatím zdá, že takovýchto technických rafinovaností není ve volebním období potřeba, že si na šíření dezinformací vystačíme bohatě sami. Blíží se rok 2018, kdy si budeme připomínat sté výročí vzniku samostatného československého státu a další významná výročí s osmičkou na konci. Lze jen doufat, že vzpomínkové akty i neformální připomínky událostí spjatých s těmito roky budou dostatečným impulsem alespoň k dílčí kultivaci politické scény i celé společnosti. Mgr. Petr Jechort, redaktor
