Je dobře známo, že mnoho průmyslových odvětví se u nás již delší čas potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Tento deficit se proto zákonitě stal i politickým tématem. Demonstroval to předloňský projekt Rok průmyslu a technického vzdělávání, který měl za úkol popularizovat technické obory, posílit zájem o ně a zvýšit úroveň jejich výuky. Následovalo poněkud sporné rozhodnutí o zavedení povinné maturity z matematiky. Protože však personální situace v průmyslu zůstává i nadále neutěšená, přišel v nedávné době jeden významný svazový funkcionář s návrhem silového řešení, tj. „trestat“ ty, kteří se rozhodnou studovat jiné než technické obory školným. Bezradnost tak získala poněkud komické rysy. Problém vměšování silných zájmových skupin do vzdělávacího sytému řeší v současnosti i v USA. Tamní velké IT firmy stále zřetelněji projevují snahy ovlivňovat vzdělávací systém k svému prospěchu a Trumpova protiimigrační politika tomuto trendu jen nahrává, protože brání přílivu vzdělaných a talentovaných lidí ze zahraničí. Podle ředitele Apple Tima Cooka by školy měly lépe sloužit národním zájmům, a proto by mělo být programování součástí osnov základních škol, uvedl Cook na nedávné schůzce s prezidentem Trumpem. Zda má Trump o národních zájmech dostatečně jasnou představu, není jisté, ale budiž. Podle prezidenta Microsoftu Bradforda L. Smithe je počítačová věda pro jednadvacáté století tím, čím byla fyzika pro století dvacáté. Bez ohledu na to, do jaké míry toto přirovnání platí, je nepochybné, že počítačové kódy zásadním způsobem ovlivňují naše životy a staly se i základem většiny průmyslových odvětví. Na podporu záměru „programování do škol“ proto vznikl v USA neziskový projekt Code.org, který si rychle získal náklonnost firem, jako jsou Microsoft, Google, Facebook či Apple. Code.org nabízí bezplatné online kurzy programování a pořádá workshopy pro učitele. V loňském roce se této organizaci s podporou Microsoftu podařilo ve státě Idaho prosadit zákon o vzdělávání, který se nese ve výše uvedeném duchu. Odborníci na školskou problematiku však upozorňují, že tato změna může mít neblahé důsledky. Školy například mohou být tlačeny k tomu, aby vyučovaly specifické programovací jazyky, které zaangažované firmy požadují, místo toho, aby učily obecnějším přístupům k řešení problémů, které se žákům budou hodit i v mnoha jiných životních situacích, než je programování. Jedná se pochopitelně o velké téma pro širokou diskusi napříč obory, což si v USA uvědomují, takže zastánci i kritici změn volí diplomatický slovník a vyhýbají se ukvapeným závěrům. Ty totiž často bývají směšné, jak to vidíme u nás. Mgr. Petr Jechort, redaktor
