Nastala doba technologická To, že v současné době zažíváme v průmyslu nejrevolučnější změny v historii lidstva, které se navíc odehrávají dosud nevídaným tempem, je fakt, o kterém víme, ale zatím jen stěží dokážeme domyslet, jaké budou mít důsledky. Transformace, kterou dnes průmysl prochází, je vysoce komplexní proces a realizuje se v mnoha formách. Jednou z nich je i přechod od obchodování s produkty k obchodování s technologiemi. Možná naštěstí už pomalu začínáme mít za sebou dobu, kdy se nejvíce dbalo na to, aby se vyrábělo co nejvíce a co nejlevněji. Místo bezbřehého rozšiřování výrobních kapacit a skladových prostor se začínají víc a víc zakládat technologická centra, školicí střediska a budovat zázemí odborných technických škol. Zákazníci už totiž dnes chtějí víc. Chtějí řešení celého životního cyklu – od návrhu, přizpůsobeného jejich individuálním potřebám přes dodávku kompletní sestavy ve vysoké kvalitě až po návazný servis a zpětný odběr vysloužilého produktu, příp. jeho recyklace. To všechno by nebylo možné bez internetu, který vytvořil zcela nové prostředí, jehož možnosti stále objevujeme. S internetem souvisí rozvoj mobilních zařízení a aplikací – dnes již existují téměř na vše. Již vůbec není výjimkou, že např. čistě strojírenské firmy nabízejí vedle hi- -tech strojních zařízení rovněž vlastní mobilní aplikace, umožňující získat nové funkcionality stroje, zákaznický servis, objednávky apod. S chytrým telefonem v ruce nyní člověk dokáže z libovolného místa a v libovolném čase vyřídit téměř cokoliv. Zdá se, že mobilní aplikace vůbec zanedlouho zcela opanují naše životy. Na tuto skutečnost už začínají reagovat i zastupitelé měst, kteří si uvědomují, že technologie, jež mají lidi kolem sebe v práci a v chytrých domácnostech, budou logicky vyžadovat i ve veřejných prostorách, zkrátka úplně všude, kde se budou pohybovat. Proto se dnes stejně bouřlivě jako koncept Průmyslu 4.0 rozvíjí i koncept Smart Cities – chytrých měst. Naše budoucnost tedy evidentně spěje ke světu založenému na inteligentních technologiích, a ty jako pavučina prolnou všemi sférami lidské existence. Říká se, že nejvýkonnější počítač na světě je lidský mozek. Problém je ale ten, že zatím umíme využívat jen pouhý zlomek jeho kapacity. Ačkoliv ve dne v noci (a dokonce i během spánku) běží naplno, my o tom v podstatě ani nevíme. Chybí nám „interface“, který by nám umožnil pracovat s vlastním mozkem tak, jako to dokážeme s počítači, které jsme si vyrobili. Příroda zřejmě chtěla, abychom nejdříve využívali přednostně emoční část „harddisku“ a teprve až později přešli na plnou kapacitu jeho logické části. Od prvních lidí, jejichž život opanovaly základní emoce, jako je strach, radost, úzkost, spokojenost, prošlo lidstvo obdobím básníků a filosofů a možná spěje do epochy racionálních bytostí, které již nebudou potřebovat žádnou externí elektroniku, ale budou si nahrávat aplikace přímo do mozku. Ing. Andrea Cejnarová, Ph.D. šéfredaktorka
