Ve vlnách
Po více než deseti letech usilovného výzkumu, pozorování a mnoha měsících spekulací a sílícího napětí předstoupili konečně vědci z Advanced Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory (LIGO) minulý týden před veřejnost, aby na tiskové konferenci konané přímo ve Washingtonu DC oznámili, že se jim podařilo detekovat gravitační vlny. Jejich existenci předpověděl již v roce 1916 – rok po uveřejnění obecné teorie relativity, která pro tuto předpověď připravila půdu – Albert Einstein. Podle dostupných informací k pozorování gravitačních vln došlo již loni v září, lze tedy spekulovat o tom, zda vyhodnocování výsledků skutečně trvalo až do těchto dnů, nebo zda se hrálo o to, aby data byla pěkně kulatá. Sto let je to totiž letos i od zveřejnění tzv. Schwarzschildovy metriky, která se dnes považuje za počátek výzkumu černých děr. (Einstein sám však v existenci černých děr nevěřil.) O ty zde totiž také jde. Dvojice detektorů nacházejících se v amerických státech Washington a Louisiana a vzdálených od sebe 3000 km totiž kromě zachycení vln umožnila určit i jejich původ. Způsobila je kolize a splynutí dvou obřích černých děr vzdálených od Země 400 megaparseků, tedy 1,3 miliardy světelných let. Srážka obou těles, z nichž každé bylo mnohonásobně hmotnější než naše Slunce, způsobila podle vědců největší dosud známou explozi ve vesmíru, vyjma samotného Velkého třesku. Ze zprávy o objevu gravitačních vln rovněž vyplívá, že kromě extrémně náročné detekční techniky bylo potřeba vyvinout i velmi silný teoretický aparát, k jehož dobudování došlo teprve nedávno, podmínky pro zachycení gravitačních vln tedy byly jak teoreticky, tak prakticky připraveny až v posledních deseti letech. Podle vědců tento velejemný úkaz, který však cosi vypovídá o povaze samotného časoprostoru, bude mít dalekosáhlý význam pro další kosmologický výzkum. Astrofyzikům umožní pozorovat objekty, které doposud nebylo možné vidět. Budou moci studovat oblasti s extrémní gravitací, kterými se až do dnešního dne mohli zabývat pouze teoretičtí fyzikové. Navíc je velmi pravděpodobné, že v brzké době se dozvíme o dalších podobně zajímavých objevech, protože kromě amerického zařízení LIGO se do pátrání po gravitačních vlnách pustí i detektor VIRGO, který se nachází v Itálii, v nedávné době byl zmodernizován a v průběhu letošního roku by měl být uveden do plného provozu. Naděje, že bychom nyní byli o něco blíže cestování v čase, jsou však zatím spíše liché. Značné pochybnosti má ostatně i jeden ze zakladatelů detektoru LIGO Kip Thorne, přestože se coby konzultant osobně podílel na natáčení filmu Interstellar, pojednávajícím i o cestování v čase pomocí červích děr. Mgr. Petr Jechort redaktor
