Již mnohokrát jsme na stránkách našeho časopisu psali o Průmyslu 4.0 a dopodrobna jsme rozebírali jeho výzvy, přínosy i různá úskalí. Tím asi největším, na které upozorňovala většina diskusních fór, je neexistence konzistentní platformy a nadnárodních norem, které by vytvořily rámec novým projektům vznikajícím v duchu Průmyslu 4.0. Kromě povzdechů nad špatnou situací jsme ale již několikrát i slyšeli radikální názor, že v tomto směru nelze spoléhat na vlády jednotlivých zemí nebo na Evropskou unii, ale že je potřeba, aby se této iniciativy chopily samy firmy. A to už se také děje. Průmysl 4.0 již má ve světě několik konkrétních realizací, včetně celé digitální továrny (Siemens v Amberku), o které jsme již také několikrát psali, nebo digitální nemocnice, o které se dočtete na titulní straně tohoto vydání. Oba tyto projekty jsou zcela unikátní, nesmírně nákladné a jen těžko je lze v plné šíři zopakovat někde jinde a někdy později. Jsou to doslova megaprojekty, na něž může pomýšlet jen pár největších investorů světa. V současnosti se ale rodí i menší projekty, ať už jako součást těchto velkých nebo i samostatně, které jsou přenositelné a aplikovatelné i v podmínkách středních a menších podniků. Krásným příkladem z výroby, která je pro nás nejzajímavější, je společný inovační projekt společností DMG MORI a Schaeffler Technologies. O něm se více dočtete na str. 7 v tomto vydání Technického týdeníku. Popisujeme reálný obráběcí stroj osazený více než 60 čidly, sbírajícími informace o stavu stroje i na něm probíhající výroby. Tato sesbíraná data potom slouží jako základ dalších analýz, jejichž výsledkem je návrh řešení, jak vyrábět nejefektivněji, v nejvyšší kvalitě a bez obav z kolizí a nečekaných poruch. To, co je ale na tomto projektu zřejmě nejcennější je, že ukazuje na konkrétním, v podstatě malém a poměrně snadno uchopitelném projektu návod, jak vstoupit do světa Průmyslu 4.0. A je zde ještě jedna přidaná hodnota: poněvadž se jedná o zcela běžný obráběcí stroj, žádný speciální prototyp, zákazníci tomuto projektu věří a mají chuť něco podobného zavést i ve vlastních podnicích. Zatímco až dosud se nejvíce hovořilo o parametrech strojů a výroby, dnes se začíná více hovořit o servisu a službách. Zjišťuje se totiž, že právě zde se odehrávají nejzásadnější věci, které rozhodují o celkových nákladech, prodejích, konkurenceschopnosti apod. Zatímco technika se může časem dostat až na samou hranici svých možností, poněvadž narazí na limity fyzikálních zákonů, ve službách se tyto hranice dají mnohem snadněji posouvat. Služby a servis jsou tedy zřejmě obory, na které se v nejbližší budoucnosti bude soustřeďovat značné úsilí a inovační tendence. Ing. Andrea Cejnarová, Ph.D. šéfredaktorka
