Milí čtenáři, v tomto týdnu se na brněnském výstavišti koná jedna z vrcholných veletržních akcí, které se v letošním roce odehrají v teritoriu českých zemí – Amper, mezinárodní veletrh elektrotechniky, elektroniky, automatizace, komunikace, osvětlení a zabezpečení. V tomto čísle Technického týdeníku se tomuto veletrhu v nemalé míře věnujeme i my. Pořadatelé uvádějí, že již mají potvrzenu účast kolem 600 vystavovatelů, kteří přijedou z 22 zemí světa. Veletrh jako obyčejně nabídne bohatý doprovodný program, který se bude skládat z řady konferencí, seminářů a fór zaměřených na elektromobilitu, automatizaci a optoniku. Věřme tedy, že veškerá očekávání se naplní a půjde o zdařilý ročník, který se bude těšit patřičnému zájmu veřejnosti. Naše čtenáře na Amper 2015 srdečně zveme. K úspěšnému průběhu snad přispěje i jisté časové privilegium, které má, totiž že se odehrává v prvních jarních dnech, jež kromě kalendáře neomylně ohlašuje i ptačí zpěv. Jeho narůstající rozmanitost a intenzita mohou vyvolávat dojem až jakéhosi sborového zaříkávání přírody. Tato magie se stále opakuje a stále stejně dobře funguje, příroda nakonec podlehne a znovu napodobí pestré ptačí peří. Zpěv ptáků je vůbec tajemný jev. Podle ornitologů se totiž jedná o poměrně složitou kombinaci vrozeného a naučeného, přičemž poměr obou těchto složek je u různých druhů ptáků odlišný. Komplikovaná a jednoznačnému výkladu se příčící je i funkce ptačího zpěvu a jeho jednotlivých složek. Samotný proces učení dále zvětšuje rozmanitost pěvecké produkce, respektive dialektů. Nový typ zpěvu může vzniknout v důsledku nepřesností, k nimž dochází, když se mláďata učí zpívat. Může dojít například k vynechání určité fráze, ke změně jejich pořadí nebo ke smíšení různých typů zpěvu. Změna může nastat také v důsledku imigrace jedinců z jiných lokalit. Kromě nepřesného učení a imigrace může být příčinou diferenciace zpěvu rovněž adaptace na specifické prostředí, například na město. Proces ptačího učení se zpěvu se v současné době poměrně intenzivně zkoumá, protože jde o poměrně složitý proces, do nějž jsou zapojeny různé oblasti mozku. Vědci s pomocí tohoto výzkumu vytvářejí modely, na jejichž základě zjišťují, jak si osvojují řeč lidé. K analogii se světem lidí by mohlo svádět i hektické životní tempo velké části ptactva – vždyť buď někde poletují, nebo ze všech sil zpívají. Ptačí říše však má na řadu lidí spíše opačný účinek, o čemž docela průkazně svědčí popularita, které se ve světě těší tzv. birding či birdwatching. Jedná se o ryze amatérské pozorování – a také poslouchání – ptáků, které nemá žádné vědecké aspirace. Mnoho lidí toto trpělivé sledování – často za pomoci nákladné video- a audiotechniky – malých, ale milých událostí zkrátka přitahuje. Možná je to inspirace pro nadcházející jarní dny. Mgr. Petr Jechort redaktor