Milí čtenáři, minulý měsíc proběhlo v Praze úplně první zasedání Strojírenského fóra, jehož závěrům jsme se věnovali v minulém vydání Technického týdeníku. Ačkoliv na této akci zazněla během dvou dnů řada nesmírně zajímavých a podnětných myšlenek, na první místo všech sdělení včetně hlavních titulků se dostal požadavek (první z jednadvaceti), zformulovaný představiteli Svazu strojírenské technologie a manažerů strojírenských firem, ohledně zmírnění sankcí vůči Rusku. Citujeme: „Export do Ruska tvoří až 20 procent českého strojírenského vývozu. Politickou situaci proto velmi citlivě vnímáme. Je pro nás prioritní, abychom dokázali zachovat pracně budované ekonomické vztahy,“ uvedl prezident SST Miroslav Šabart s tím, že stupňující se sankce mohou ohrozit export i investice v Rusku. „Rádi bychom proto vyzvali českou vládu, aby k této situaci zaujala zdrženlivější přístup.“ Jiný názor ale zastává většina českého národa, jak ukázal průzkumu společnosti TNS Aisa pro Českou televizi, jehož výsledky byly zveřejněny 1. června. Podle něj pouze třetina Čechů zastává názor, že Evropská unie neměla zavádět žádné sankce vůči Rusku. Zhruba čtvrtina lidí se naopak domnívá, že stávající sankce jsou příliš mírné; za příliš přísné je považují pouhá tři procenta lidí. Zbytek lidí pak zastává názor, že jsou adekvátní. Z hlediska politického spektra se, jak lze čekat, výrazně odlišují názory pravice a levice. Stoupenci TOP 09 považují sankce za oprávněné z 80 procent, přičemž 40 procent je dokonce považuje za příliš mírné. Opačný názor mají příznivci KSČM, z nichž by 60 procent vůbec žádné sankce nezavádělo. O tom, zda jsou jakékoliv sankce vůči Rusku účinné, či naopak jsou kontraproduktivní, jak například píší Britské listy z 5. května, je otázka do obsáhlé diskuse. Podstatné je ale podle mě něco jiného: nejen politické špičky a podnikatelská elita, ale také široká veřejnost v USA i v EU víceméně jednoznačně vyjádřili svůj nesouhlas s postupem Ruska na Ukrajině, a to i za cenu rizika okamžitých ekonomických ztrát. Úmyslně píšu „okamžitých“, poněvadž v dlouhodobém horizontu je negativní bilance ekonomických vztahů s Ruskem nejistá. Dějiny totiž nejednou prokázaly, že ekonomicky úspěšné a stabilní jsou především ty země, které si dlouhodobě drží pevné názory a stanoviska a současně vysoký morální kredit. Podstatné je ale i další hledisko, na které poukázal ekonom Jan Švejnar: je důležité, aby Evropská unie a USA vystupovaly v otázce sankcí vůči Rusku jednotně. „Jestliže bude jednotný přístup, tak i poměrně silné sankce by nemusely mít negativní dopad,“ uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce. Stejně jako ve sportu i zde platí, že tým, jehož hráči plně nespolupracují, prohraje a soupeř získává cenné body – Evropa na nekonzistentně realizované sankce doplatí a Rusko naopak ve svých pozicích posílí.
Ing. Andrea Cejnarová, Ph.D. šéfredaktorka