Milí čtenáři, známá budhistická poučka praví, že „důležitější než vlastní cíl cesty, je cesta sama o sobě“. To platí nejen pro putování z místa na místo, ale také pro veškerou lidskou činnost. Není důležitý výsledek, ale cesta, tj. způsob, jakým ho bylo dosaženo. Proč to tady ale dnes opakuji? Především proto, že se dnes a denně přesvědčuji, že na tuto pravdu se dnes zapomíná víc než na jiné. Co možná víc, mám pocit, že to není pouhé „zapomínání“, ale dokonce plán: vymazat ji ze světa a dělat, jako by nikdy neexistovala. V současnosti se hodnotí a vyžadují pouze výsledky. A je úplně jedno, jestli se jedná o množství prodaného zboží, počet uzavřených obchodních kontraktů nebo publikací v impaktovaných časopisech či o objem prodané inzerce v časopise. Jak konkrétní člověk nebo tým těchto výsledků dosáhne, je nepodstatné – hlavně, že jsou. To ale nestačí. Když už jsou, musejí být příště ještě lepší. Tento přístup je ale veskrze špatný a důvodů je hned několik. Zaprvé je absolutně demotivující. Pokud po vás váš nadřízený chce pořád víc a víc a přitom se vůbec nezajímá, jak vaše práce probíhá, co nového jste do ní vnesli a jaké překážky jste na cestě k těmto výsledkům museli překonat, za chvíli vás to přestane bavit. A to se nakonec negativně podepíše i na výsledcích. Jen málo z nás je přeci schopno být pyšní na peníze nebo body nebo na virtuální položky v excelovské tabulce. Jsme pyšní na svoji každodenní práci, na svoji píli, na to dobré, co jsme v ten který den udělali, na nové nápady, se kterými jsme přišli a které se ukázaly, že k něčemu jsou – zkrátka na „cestu“. Jsou zde ale také ryze praktické důvody: jak dopadne zaměstnavatel, který najednou přijde o svého úspěšného zaměstnance a vůbec neví, co dotyčný dělal, ani jak to dělal? Minimálně na čas bude mít velké problémy, než se najde někdo, kdo cestu k úspěchu znovu „objeví“. No a v neposlední řadě je tu další velká pravda: to, co se v daném okamžiku může zdát jako cíl cesty a velký zisk, se v delším časovém horizontu může projevit naopak jako bludný kámen a velká ztráta. Jenže to můžete odhalit pouze tehdy, pokud sledujete a soustředíte se na cestu celou, krok za krokem. Pokud se budete dívat jen kupředu a budete oslepeni vidinou cíle, nejlépe vyvedeného ve zlatě, pravděpodobně velmi brzo zakopnete o kámen pod vlastníma nohama.
Ing. Andrea Cejnarová, Ph.D.