Milí čtenáři, ve speciální příloze tohoto čísla Technického týdeníku jsme se zaměřili na podle mnohých jednu z nejvýznamnějších teoreticko-technologických koncepcí prvních desetiletí 21. století (vedle robotiky a genetického inženýrství): nanotechnologie. Zcela nepochybně nás k tomu navedla magie čísel. Letos je tomu totiž 55 let od doby, kdy americký fyzik Richard Feynman ve své přednášce There´s Plenty of Room at the Bottom představil svou vizi, podle níž bude v dohledné budoucnosti možné přemísťovat atomy a molekuly podle vůle člověka, zcela kontrolovaně. Právě před 40 lety se ve veřejném prostoru poprvé objevil výraz nanotechnologie. V názvu svého článku (On the Basic Concept of Nano-Technology) jej použil japonský univerzitní profesor Norio Taniguči. Ten již tehdy předpověděl, že na sklonku 80. let budou dostupné takové technologie, které umožní přesnost práce vyšší než 100 nm. Prorocká slova naplnila americká společnost IBM, jejíž zaměstnanci Gerd Binning a Heinrich Rohrer v roce 1981 vynalezli řádkovací tunelový mikroskop (Scanning Tunneling Microscope – STM). Ten umožňuje zobrazit jednotlivé atomy a cíleně s nimi manipulovat. Mikroskop je všeobecně vnímán jako nástroj, který otevřel dveře do nanosvěta. Do té doby byla manipulace s jednotlivými atomy sice možná s pomocí laserů a elektromagnetického pole, ale zdaleka nedosahovala přesnosti STM. Oba vědci za svůj vynález v roce 1986 obdrželi Nobelovu cenu. Kontrolovaný pohyb jednotlivých atomů předvedl světu jako první před 25 lety, tedy jak předpověděl japonský profesor, Don Eigler, když prostřednictvím STM vytvořil z 35 atomů xenonu trojrozměrný nápis IBM. Tento nápis se stal jakýmsi logem tehdy začínající nanotechnologické revoluce, byl jako vlajka vymezující nové teritorium. IBM toto teritorium i nadále rozšiřuje ve škále mnohem spíše mílové. Jedním z jejích současných hlavních cílů při objevování možností STM je najít způsob, jak rozlomit stále se zužující hrdlo Moorova zákona, který říká, že počet tranzistorů, jež mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí. Mikroskopy STM pravděpodobně nikdy nebude možné použít k výrobě čipů či paměťových zařízení – jsou to především výzkumné nástroje – mohou nám však pomoci objevit materiály nebo procesy, díky nimž bude možné vyrábět elektronické komponenty skládající se pouze z několika atomů.
Mgr. Petr Jechort