Milí čtenáři, každá firma, která dnes hodlá podporovat výzkum, stojí před dilematem, podle jakých kritérií zvolit ten pravý, tak aby jí jeho výsledky v budoucnosti přinesly nějaký prospěch. V současné době však bohužel neexistuje žádná jednoduchá či vyčerpávající definice, jak skutečně významný výzkum rozpoznat. Dokonce se zdá, že s postupem času se věc stává stále složitější. Pro vědce je dnes svým způsobem snadnější přitáhnout ke svému výzkumu pozornost odborné i širší veřejnosti, nabízí se mu k tomu totiž výrazně širší škála médií, než tomu bylo v minulosti. Odvrácenou stranou tohoto faktu je, že výsledný obraz jeho práce může být značně pokřiven. Že se jedná o poměrně závažný problém, potvrdilo i nedávné speciální číslo renomovaného vědeckého časopisu Nature, které si vzalo na mušku škálu metod, podle nichž je dopad výzkumu měřen. Problematizováno bylo i to, zda je na základě těchto měřicích metod finančně a institucionálně podporován ten skutečně nejdůležitější výzkum. V hodnocení výzkumu stále výrazně převažují tradiční způsoby měření — citační index, publikování ve vlivných časopisech a recenzní posudky. Na síle však nabývají hlasy, že s těmito měřeními již dnes nelze vystačit a že je nezbytné zavést metriky nové, jako je třeba počet zhlédnutí článku na internetu či jeho stažení, nebo šíření vlivu článku vně akademické obce, například mezi politiky či v průmyslových odvětvích. Součástí prezentace výsledků vědecké práce jsou navíc mnohdy i videozáznamy a hrubší data či kódy, které se staršími metodami hodnocení taktéž nejsou v plném souladu. Vědci však stále častěji takováto data sdílejí prostřednictvím úložišť, jako je například Dryad Digital Repository nebo GenBank, která umožňují citace například genových sekvencí a dalších podobných souborů, s nimiž si vydavatelé odborných periodik často nevědí rady. V loňském roce proto byla v reakci na tyto nejasnosti založena organizace Research Data Alliance, která má v plánu vytvořit citační prototypy, které by usnadnily výměnu těchto dat napříč vědními obory. Zřejmě se tedy rychle blíží doba, kdy nová standardizace umožní, že počet vědeckých citací poroste exponenciálně a výstupy na nich založené budou mít rozmanitější podoby, než je tomu nyní. Ti, kteří budou chtít vědecký vývoj podporovat a jeho výsledky aplikovat v praxi, si zřejmě budou muset na tak velké množství dat vypracovat vlastní metodologii, jinak se v něm nepochybně ztratí. Mgr. Petr Jechort