Milí čtenáři, dnešní velké technicko-sociální systémy, jako jsou například dopravní či energetická infrastruktura, jsou komplexy různých druhů sítí, v nichž velmi významnou roli hrají sítě komunikační a počítačové. Fungování těchto systémů se neustále zrychluje, v některých případech – jak dokládá nedávný výzkum vědců z University of Miami - dokonce tak, že se zásadně proměňuje vztah člověk-stroj. Řeč je o pravděpodobně největším a nejmocnějším technicko-sociálním systému, o globálním finančním trhu. Američtí vědci totiž zjistili, že lidé v určitých chvílích ztrácejí schopnost evidovat a usměrňovat v reálném čase fungování tohoto systému. Hráči na burze dobře vědí, že je velkou strategickou výhodou, mají- li k dispozici rychlejší výpočetní techniku než konkurence. Ta jim umožňuje pohotověji reagovat na změny cen akcií. V posledních letech se však rychlost této techniky zvýšila natolik, že události, pro něž vytváří pole, jsou daleko za hranicemi reakční schopnosti člověka. Výkyvy cen akcií se na speciálních počítačích, jimiž burziáni disponují, odehrávají s frekvencí milisekund, člověk však dokáže na podnět nejrychleji reagovat až zhruba po jedné sekundě. Na tom, že člověku řada věcí uniká, by nejspíš nebylo nic tak výjimečného, kdyby si vědci nepovšimli i toho, že mohutné šíření těchto extrémně krátkých událostí se časově kryje s propuknutím finanční krize v roce 2008. Vědci proto vyslovili opatrnou hypotézu, že by mohla existovat příčinná souvislost mezi extrémně krátkými událostmi na finančních trzích a mnohem pomalejšími ději, avšak s fatálními dopady na celou lidskou společnost. Vědci přirovnávají činnost burzovních algoritmů soutěžících bez povšimnutí člověka ke klasickému ekosystému predátor-kořist. Pokud do takového systému proniknou dravci, kteří jsou příliš rychlí, dojde k narušení rovnováhy a zásadní transformaci systému nebo k jeho zhroucení. Biologická analogie tak je nadějným rozšířením perspektiv tohoto výzkumu i rámcem příběhu: celé to totiž vypadá tak, jako kdyby si finanční svět chtěl vyšlechtit zlaté tele, přílišnou šlechtitelskou péčí však vzniklo cosi příliš malého a živého, čemu již nelze nasadit obojek.
Mgr. Petr Jechort