Milí čtenáři, americký MIT uspořádá na počátku října prestižní konferenci EmTech, na níž významní akademici a zástupci průmyslu budou diskutovat o perspektivách celosvětového technologického vývoje. Jedním z letošních témat je také urbanismus a tzv. smarter cities. Tomuto tématu věnuje v těchto dnech pozornost i britská BBC. Podle předpovědí totiž má okolo roku 2050 žít až 75 procent veškeré populace ve městech a tato představa již dnes vzbuzuje palčivé otázky, jak v nich bude fungovat komunikace, doprava, distribuce energie, vody či potravin. V současnosti značná část odborníků upíná pozornost k tzv. internetu věcí, který by měl, laicky řečeno, umožnit elektronickou komunikaci s předměty běžné potřeby. V budoucnu by mohl tento nástroj kromě jiného pomáhat i se sledováním „tepu velkoměst“: mohl by usměrňovat hustotu dopravního provozu nebo zajišťovat úsporný provoz budov. Podívejme se však do budoucnosti z historické perspektivy, která možná poskytne širší zorné pole. V roce 2050 to bude zhruba 200 let od okamžiku, kdy v Paříži zahájil své monumentální architektonické dílo baron Haussmann. Svého druhu rovněž futuristický projekt: baron zbořil středověké město a na jeho troskách vybudoval novou Paříž, která se stala hlavním městem celého 19. století. Jeho asanační činnost však značně zasáhla jiný pozoruhodný pařížský vynález, který byl právě v polovině 19. století na vrcholu. Byly jím pasáže – nový druh poměrně intimního prostoru spojujícího interiéry domů s ulicemi, kde se nacházely obchody s převážně luxusním zbožím. I na internet věcí přitom patrně lze nahlížet jako na nově budovaný intimní vztah mezi člověkem a jednotlivými věcmi a zároveň i jako na luxus, který člověku umožňuje dopřávat si úspor všeho druhu. Vedle nesporných pozitiv, která tento vývoj přinese, je však možná namístě zmínit i určité riziko s tím spojené. Pokud totiž bude člověk s věcmi ve svém okolí trvale online, odvykne si vnímat je tak, jak prostě jsou. Pařížské pasáže byl prostor se specifickým tlumeným osvětlením (jejich střechy byly z tehdy nových lehkých železných konstrukcí a skla a bylo v nich také poprvé instalováno plynové osvětlení) a množství atraktivního zboží vyžadovalo citlivé a vnímavé oko schopné rychle přeostřovat na různé věci a různé vzdálenosti. Neztratí se tato schopnost, pokud budou informace o okolním světě získávány převážně pohledem na displej mobilu či tabletu?
Mgr. Petr Jechort