Milí čtenáři, v posledních týdnech oblétla svět zpráva o chystaném evropském projektu zaměřeném na výzkum mozku – Human Brain Project. Evropská unie se si tento projekt zvolila za „vlajkovou loď“ evropského výzkumu. V příštích deseti letech získá dotaci ve výši miliardy eur a předpokládá zapojení více než 250 odborníků na příbuzné obory z celého světa. Cílem projektu je vytvořit do roku 2020 virtuální simulátor, schopný napodobit činnost nervových buněk, jejich sítí, center a nakonec i celého mozku. Měl by se stát základem pro modelování lidské mysli, jakýmsi „trenažérem“, na kterém si vědci budou ověřovat platnost svých teorií a hypotéz o fungování mozku. Principem tohoto modelu je, podobně jako v LEGO stavebnici, skládání „kostek“. V roce 2011 již vědci dokázali sestavit a nasimulovat virtuální mezoobvod poskládaný ze stovek modulů. V příštím roce by měli dokázat sestavit model mozku potkana, obsahující sto mezoobvodů. Poté by měl přijít na řadu samotný mozek člověka, který je stotisíckrát složitější. Zatím vše vypadá slibně až na jeden „detail“: žádný z dosud existujících supervýkonných počítačů není schopen „utáhnout“ činnost tohoto virtuálního mozku. Stačit nebude ani nejnovější petafl opový Blue Gene počítač, který je schopen provádět biliony operací za sekundu. Nutný bude exafl opový počítač, který bude mít výkonnost trilionů operací za sekundu a o kterém se předpokládá, že bude k dispozici kolem roku 2020. To ale není všechno. Rostoucí výkonnost počítačů jde ruku v ruce s enormním nárůstem spotřeby elektrické energie. Exapočítače mají spotřebu kolem 20 MW. Pro srovnání, lidský mozek si vystačí s 20 Watty. Přitom ale zvládá tak rychlé a složité operace, o kterých se žádným počítačům ani nezdá. Vypadá to, že Příroda zná a využívá jiné a mnohem účinnější a efektivnější principy a technologie, než jsme my v současné době vůbec schopni dohlédnout. Celý tento projekt však má ještě jeden zajímavý rozměr. Motivací k jeho spuštění nebyla touha po poznání, jak bychom asi očekávali, ale alarmující nárůst neurologických onemocnění, na která většinou dosud nemáme uspokojivou léčbu. Odhaduje se, že jen Evropě postihne dříve či později některá z duševních nemocí téměř každého třetího obyvatele. A to je důvod nejen k obavám, ale především k zamyšlení se nad vlastním životem, dokud je čas.
Ing. Andrea Cejnarová, Ph.D.