Milí čtenáři, když jsme se před více než rokem v Německu poprvé doslechli o nové koncepci s názvem Průmysl 4.0, téměř vůbec jsme nechápali, o co se jedná. Potěšilo mě a uklidnilo zároveň, že úplně stejně na tom byli i odborníci z Fraunhoferova institutu, který stojí za většinou inovací, jež z Německa přicházejí, i když u nich to bylo přibližně o rok dřív. Velmi pěkně o tom vypráví v převzatém rozhovoru ředitel Fraunhoferova ústavu IPA – přetiskujeme jej v tomto vydání Technického týdeníku na str. 6. V letošním roce jsme se tomuto tématu začali věnovat poměrně podrobně a budeme ho samozřejmě sledovat i nadále, poněvadž ho chápeme, jako jedno z největších témat současnosti. I když… Jisté je, že zrovna zde se uplatňuje mnoho z mediální nadsázky a prázdných marketingových hesel. Při posuzování tohoto konceptu by tedy člověk měl zůstat, tak říkajíc, nohama na zemi a spíše vyčkávat, jak se to celé nakonec vyvine. Zatímco na začátku se téma vyhlašovalo v kontextu nové strategie německé vlády jako nová revoluce, dnes už to spíše vypadá na evoluci, jak přiznávají samotní propagátoři pozoruhodné koncepce. Ještě před několika měsíci se plamenně diskutovalo o tom, co bude s lidstvem jako takovým, pokud lidi skutečně v budoucnu zcela zmizí z továren, a ty se budou řídit samy. Dnes už se vize budoucnosti, možná naštěstí, zjemňuje. Jako základní kámen celé koncepce Průmyslu 4.0 se deklaruje komunikace, ne integrace, jak tomu bylo na začátku. Role člověka ve výrobním procesu tedy nezmizí, pouze se změní. To ale není všechno. Dosud byl Průmysl 4.0 nedílně spojován s „internetem věcí”, jehož základní myšlenkou je, že všechny věci – stroje, komponenty, obrobky, předměty denní spotřeby apod. – budou vzájemně zesíťovány a budou využívat internet stejně, jako to dnes dělají lidé: ke komunikaci i vyhledávání a ukládání informací. Pak ale přišli výrobci a vývojáři z oboru telekomunikací a položili logickou otázku: nebylo by efektivnější, kdyby si spolu raději „telefonovaly”? Rádiová komunikace je totiž v mnoha směrech jednodušší. Nevyžaduje například přestavbu architektury webu ani změnu značkovacího jazyka pro hypertext. Podrobnější zpracování tématu M2M (machine-to-machine) rádiové komunikace samozřejmě plánujeme do některého z dalších vydání Technického týdeníku.
Ing. Andrea Cejnarová, Ph.D.