V té trapné debatě, jestli mladým
maminkám dáme v úhrnu 2 mld.
korun podpory či ne a jaký zhoubný
vliv to bude mít na osud tohoto
národa a svobodu jedince, se z nás
politici snaží udělat úplné pitomce
bez paměti a vlastní vůle.
Především, až polovinu této
částky by uhradily rozkradené
peníze pražské radnice a druhou
by klidně mohli doplatit zadavatelé
státních zakázek orientačních
tabulí na dálnicích, jejichž informační
hodnota se rovná sdělení:
„Jeďte opatrně.“
Takže, ony 2 mld. na maminky
ošetřující budoucí plátce daní,
které budou politici rozdávat jaké
své dary, jsou úplná prkotina, ale
hodí se aby zakryly nepotrestané
zločiny, v nichž se „ztratily“ sumy
blížíce se bilionu korun.
Druhým kloktadlem, zvláště
pravice, je pojem slova svoboda.
Svobodu je třeba vybojovat a
hájit. To je pravda. Ale svobodu
může člověk ztratit také tím, že je
prodán, či okraden a jeho majetek,
což byly v případě většiny našich
občanů vědomosti a schopnost
pracovat, byl znehodnocen či se
stal nevyužitelným. Jak je možné,
že například část energetického
nebo leteckého průmyslu přešla do
rukou Rusů, nyní žije a vzkvétá.
Jak je možné, že Rusové našli
schopné manažery, a zatím vše,
na co sáhla dvojice Dlouhý Klaus
skončilo krachem, bankrotem,
zánikem? To nesouvisí s naší svobodou?
Ponechejme stranou, jestli se dá
proti takové věrolomnosti bojovat
a jak. Podstatné je, že schopností
vymýšlet, organizovat a vyrábět
se člověk a národ osvobozují od
závislosti na druhých, vytváří se
vlastní majetek a pověst.
Proto jsou řeči o svobodě z úst
politiků, kteří provedli kupónovou
privatizaci, jež byla z ekonomického
hlediska totálním nesmyslem
a ještě ji obohatili o mafiánské
prvky, prostými kecy. A zbytek
majetku se rozebral ruku v ruce
v Opoziční smlouvě.
Jestli této zemi dnes scházejí
peníze, není to proto, že by si
maminky malých miminek doma
užívaly, či z toho důvodu, že
nemocný raději opravdu ulehne
(pokud neumíme chytit simulanty
je to už opravdu na pováženou),
než by šířil nemoc kolem sebe,
nebo dokonce proto, že politici
neumějí ani vyměřit, vypočítat
a uzákonit daně, ale proto, že
nedokázali zorganizovat podmínky
pro ekonomiku této země a tím
využít obrovského potenciálu znalosti
lidí.
Zatím co my se tu 20 let prokecáváme
k tomu, jak by měl vypadat
systém vyvíjení nových produktů,
finský TEKES vydal každoroční,
už 20. přehled nově vyvinutých
technologií pro průmysl. Za 20
let je to pořádný fascikl a na ekonomice
Finska je to vidět. A to na
severu nemají ani Liberální institut,
plzeňskou Universitu či NERV.
A Finové se cítí svobodnými občany.
Ba dokonce, topí v kogeneraci
rašelinou, tedy biomasou.
Poznámka: Dne 26. února získal
rozhodnutím soudu současný majitel
podniku Ostramo další odškodné
ve výši neuvěřitelných 2 mld. Kč.
Daňoví poplatníci tak zaplatí částku
rovnající se mateřskému příspěvku
spornému majiteli technologie,
která byla přes protesty odborníku
privatizována soukromému podnikateli,
a to přesto, že nejméně
od roku 1968 (to není překlep)
bylo zřejmé, že škody napáchané
vyléváním zbytků kyseliny sírové
a karbonizujích látek z vyjetých
motorových olejů jsou normálními
prostředky neodstranitelné.
Privatizační komise i na doporučení
někdejšího ministra životního
prostředí J.Vavrouška zničenou
technologii a lagunu s jedovatými
zbytky prodala jistě s vědomím, že
tzv. podnikatel nikdy nemůže na
asanaci vydělat. Privatizace Ostrama
je dalším příkladem privatizační
zvůle a obohacování některých
jedinců na úkor společnosti.