Do historie klimatické změny se duben 2014 zapíše jako měsíc, kdy koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře každý den překročila hodnotu 400 ppm. Ta byla naměřena již loni 13. května. Nyní (poprvé v dějinách lidstva) neklesla pod tuto hodnotu po celý měsíc. Oxid uhličitý je skleníkový plyn, který nejvíce přispívá ke klimatické změně. Za bezpečnou se přitom považuje hranice do 350 ppm CO2 v atmosféře. Hranice 400 ppm CO2 je pak považována za jeden z ukazatelů, které by měly lidstvo varovat před pokračováním masivního vypouštění skleníkových plynů, hlavně před spalováním fosilních paliv. Ukazuje se, že současné alarmující tempo meziročního růstu emisí může být ještě vyšší a kritickou hranici 450 ppm CO2 v atmosféře může planeta dosáhnout dříve, než se dosud předpokládalo. Vydaná zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) ve scénářích růstu emisí propočítává stoupání globální teploty, které by mohlo (při nejhorším scénáři) vzrůst v rozmezí 2,6–4,8 °C. V důsledku toho může dojít také k růstu hladiny oceánů. Nejvyšší odhad je téměř 1 m. „Změna klimatu v důsledku rostoucího množství emisí skleníkových plynů v ovzduší znamená škody v podobě extrémních projevů počasí: sucha, bouře nebo povodně. Rozumné státy se snaží snížit podíl spalování fosilních zdrojů. Ušetří tak na výdajích za uhlí, ropu nebo zemní plyn a pomohou zmírnit globální důsledky klimatické změny. Česká vláda by proto měla přestat blokovat jednání v EU o navazujících cílech snižování emisí a zvyšování podílu AZE,“ uvedl Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Česká republika se zhruba 12 t CO2 na obyvatele patří k evropským rekordmanům v produkci skleníkových plynů. Přitom snižování spotřeby energie pomocí renovace budov a modernizací průmyslu spolu s postupným využitím místních AZE může srazit emise oxidu uhličitého o 88 %. /za/