Dřevoprůmysl a inovace

Lesnictví a zpracování dřeva vytvářejí v Evropě 9 % pracovních míst, ale v Evropě roste jen asi 5 % lesů planety. Evropský dřevoprůmysl čelí narůstající konkurenci zpracovatelů dřeva z ostatních částí světa. Evropští lesníci jsou znevýhodněni nejen pomalejším růstem stromů než v subtropických oblastech, ale také menším počtem druhů, které lze pěstovat s přijatelnými náklady. Nicméně, lesnictví je jedním z nejlepších odvětví z hlediska obnovování suroviny. Ročně se těží jen dvě třetiny přírůstku, takže se objem evropských lesů stále zvětšuje. Tento nárůst ovšem není na první pohled zřetelný. Sklizeň obilí na poli pozorujeme každý rok, ale v lese teprve vnuk sklidí to, co děd zasázel. Lesnictví a zpracování dřeva je pro některé venkovské oblasti velmi důležitým výrobním odvětvím. Celkově v EU v tomto odvětví (včetně papírenského průmyslu) zaměstnáno přibližně 3 mil. osob a působí přes 330 000 podniků. Většinou jsou to malé a střední podniky (MSP). Přidaná hodnota dosahuje 123 mld. eur a tvoří 8 % celkové přidané hodnoty průmyslu. Dřevo slouží pro výrobu energie, pro stavebnictví, pro výrobu nábytku a mnoha dalších produktů. Dřevo je rovněž surovinou pro výrobu papíru. Spotřeba papíru neustále stoupá zejména proto, že roste spotřeba obalové lepenky a kartonu. V tomto sortimentu se jen v EU ročně vyrábí 100 mil. t. Militantní ochránci přírody lesníkům vyčítají každý poražený strom. To je přehnané, protože naši lesníci, a také jinde v Evropě, jsou světově uznáváni právě pro šetrnost k přírodnímu prostředí. V tomto směru také působí mezinárodní certifikační orgán PEFC (Pan European Forest Certification) se sídlem v Lucembursku. Obdobný orgán působí v USA v Kanadě. PEFC v České republice dobrovolným sdružením právnických osob, které se zavázaly dodržovat zásady trvale udržitelného hospodaření v lesích. PEFC Česká republika řádným členem a má právo kontrolovat dodržování zásad a vystavovat odpovědným pěstitelům lesů certifikát. Účelem certifikace je garance zpracovatelům a konečným spotřebitelům dřeva, že produkty označené logem PEFC pocházejí z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem. Poměrně rozvinutá je recyklace použitého papíru, kterým se nahrazuje u méně kvalitních druhů papíru část buničiny získávané z čerstvého dřeva. Náklady recyklace silně závisí na dopravní vzdálenosti zdroje starého papíru od zpracovatele. Zatím recyklovaná vláknina nahrazuje 65 až 95 % buničiny. V průměru 15 % sběru papíru je pro výrobu papíru nepoužitelných. K dosažení vyhovující kvality recyklovaného papíru je nutno odstranit ze surového sběru plastové a kovové prvky, lepidla a barviva. Třídění suroviny a následné bělení vlákniny podstatně zvyšují náklady recyklace, a proto je zde velký prostor k inovacím. Buničina vyráběná z rychle rostoucích dřevin subtropických oblastí silně cenově konkuruje vláknině získávané recyklací starého papíru. Nekvalitní sebraný papír se proto rostoucí měrou užívá k výrobě tepelných izolantů pro stavebnictví, stěnových panelů a dalších konstrukčních dílů staveb. Rozvíjí se také výroba stavebních prvků lisováním z odpadového dřeva, hoblin a pilin, a to nejen ve formě desek, ale i dílů pro podlahy nebo schodiště, nábytek, dekorativní předměty nebo hračky. Tyto výroby jsou tradičně technicky nenáročné, ale poměrně pracné, což vyhovuje mimoevropským konkurentům. Evropští strojaři sice patří k největším producentům strojů pro zpracování dřeva, ale nejvíce moderních strojů se instaluje v Číně. V Evropě stoupá zájem o dřevostavby. V tomto sektoru by dřevoprůmyslu pomohla ke zlepšení fungování jednotného trhu důslednější standardizace. Například dveře ve všech zemích vypadají na první pohled stejně. Ale pro výrobní podnik každý stát představuje určité specifikum v rozměrech, osazení do zárubně, způsobu umístění kliky a zámku, případně i v dalších parametrech. V dřevovýrobě převažují malé firmy, ale některé nové kapacity pro zpracování základní suroviny jsou stavěny na objemy až 1 milion m3 ročně. Aby dosáhly přiměřených úspor z objemu, je nutno zpracovávat objemy blízké teoretické kapacitě a s velkou přidanou hodnotou. Jako příklad žádoucí inovace v tomto směru lze uvést snižování hořlavosti dřeva. Ta je jednou z příčin, proč se dřevo nepoužívá pro vícepodlažní stavby, ačkoliv staticky by vyhovělo. Větší podíl dřevostaveb by snížil spotřebu energeticky náročných stavebních materiálů: cementu, cihel a oceli. Dřevoprůmysl je tradičně méně aktivní ve výzkumu a vývoji. Je to dáno hlavně malou velikostí podniků. Ale i velké firmy, které výzkumněvývojové útvary mají, jsou relativně málo inovativní. Přesto se novinky občas objeví. Například karton pro výrobu obalů, který signalizuje, že obsah se začíná kazit. Prostorem pro inovace i v malých firmách mohou být polotovary, jež dokáže kutil podle návodu sám sestavit do finálního výrobku. Více než 1000 zástupců všech sektorů dřevoprůmyslu EU, po téměř ročním jednání, založilo technologickou platformu, která nedávno publikovala strategické záměry rozvoje do roku 2030. Jsou definovány pro lesnictví, dřevovýroby včetně stavebnictví, výrobu buničiny a papíru, bioenergetiku a speciality. Podrobněji se lze se strategickými výzkumnými záměry platformy seznámit na http://www. forestplatform.org Od platformy se očekává, že přispěje k celoevropské koordinaci výzkumu a vývoje dřevoprůmyslu a posílí tím jeho konkurenceschopnost.