Cena ropy stoupala nepřetržitě
šest roků, přestože zásoby
jsou, jak tvrdí ředitel BP Tony
Hayward, dostatečné. Stále
dražší jsou také zemní plyn, uhlí
a elektřina. Evropští spotřebitelé
reagují a začali spotřebu energií
snižovat
Během loňského roku klesla
podle petrolejářského koncernu
BP o 2,2 procenta. Němci šlápli
na brzdu ostřeji a omezili se o 5,6
procenta, Rakušané reagují opatrněji
a uskrovnili se o pouhých 1,6
procenta. Jenom Španělé a Švédi se
drží tradiční marnotratnosti a spotřebovávají
dokonce více.
Nejvýrazněji se v zemích evropské
sedmadvacítky snížila spotřeba
ropy (o 2,6 %) a zemního plynu
(o1,6 %). O zanedbatelné 0,3 procenta
se spálilo méně uhlí, zato
energie z atomového jádra vykázala
5,7procentní pokles.
Šetrnost se však zatím omezuje
prakticky výhradně na Evropu.
Světovou spotřebu energií žene
vzhůru – loňský přírůstek činil
2,4 procenta – vysoká poptávka
Číny, Indie, jihovýchodní Asie
a Středního východu. Analýza BP
konstatuje, že se loni nepodařilo
uhasit „energetickou žízeň“ těchto
zemí a letos se to sotva povede.
Navíc těžba ropy klesla o 0,2
procenta, tedy denně o 130 000
barelů, na první pohled sice zanedbatelných;
jenže každý pokles
znamená neklid na trzích a další
vzestup cen a poptávky.
U našich německých a rakouských
sousedů si už kladou otázku,
zda za litr benzinu nebudou brzy
platit tři eura. Stát se to může už
v roce 2015, kdy se za barel ropy
má platit 300 dolarů, zní chmurné
prognózy. Důvod? Těžba nestačí
rostoucí poptávce.
Život se v té době změní
k nepoznání, líčí jej prognostici
v polovině příští dekády, pokud
cena ropy poroste – a dolar bude
klesat – stejným tempem jako
dnes. Tramvaje ve městech jezdí
opět nabité k prasknutí – a navíc
rychle, protože jim v ulicích
nepřekážejí prakticky žádná auta;
spíše je brzdí mraky cyklistů.
Dnešní populární sportovní
užitková vozidla SUV či žíznivé
hummery se už v té době nebudou
vyrábět.
Rekordní ceny ropy, připomíná
hlavní ekonom BP Christoph Rülf,
přitom nemají na svědomí spekulanti,
jak se často uvádí. Blíže pravdě
bude to, že stoupající poptávce
nestačí nabídka na trhu. Což však
neznamená, dodává jeho kolega
Tony Hayward, že by ropa docházela.
Chybu spatřuje spíše v politických
omezeních a politice ropných
zemí. Za takové situace nemá volání
po regulaci či snižování daní, jak
se ozývá například z motoristických
kruhů, žádný smysl, připomíná
komentátor rakouského deníku
Kurier.(kp)