Stáří pražských bytových domů se pohybuje vysoko nad celorepublikovým průměrem, který činí 52 let od data výstavby nebo poslední rekonstrukce. V metropoli to je více než 61 let. Přitom v nich žije 87 % obyvatel hlavního města. Program Nová zelená úsporám plánuje do konce roku 2021 majitelům rodinných a pražských bytových domů rozdělit více než 25 mld. Kč. Potřebné rekonstrukce by se tak mohly dočkat desítky tisíc nemovitostí. Bytový fond v Praze čítá (podle dat ČSÚ) přes 600 000 bytů. Téměř polovina Pražanů bydlí v panelových domech. „Výstavba pražských panelových sídlišť byla zahájena už v letech 1958 až 1961 a mezi nejstarší patří Červený Vrch, Rybníčky, Invalidovna, Petřiny, Hloubětín a Malešice. Nejmladší jsou naopak Homolka, Baba a Jižní Město. Všechna z roku 1971. Panelové domy byly původně stavěny s výhledem užívání jen na 20–30 let. Řada z nich tak v současnosti přesluhuje i dvojnásobek této doby. Přitom se do jejich údržby téměř neinvestovalo, anebo se řešily jen dílčí opravy havarijního stavu,“ upozorňuje Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). St árnouc í paneláky Většina pražských panelových domů v současnosti vykazuje více či méně závažné stavebně- technické a energetické nedostatky, které je možné vhodnou rekonstrukcí eliminovat. Majitelům bytových domů však na obnovu často chybějí finance. Důležité pro jejich záchranu je jak navýšení dotace v programu Nová zelená úsporám (z 20 na 30 % způsobilých výdajů), tak skutečnost, že výzva je poprvé kontinuální, nikoli časově omezená. V loňském roce v rámci I. výzvy programu Nová zelená úsporám (NZÚ) určené pro vlastníky pražských bytových domů přijalo Ministerstvo životního prostředí ČR 290 žádostí v celkovém objemu více než 174 mil. Kč. Tempo rekonstrukcí je však (i s dotační podporou) pomalé: 290 žádostí při počtu přibližně 16 000 pražských bytových domů, které nutně potřebují renovaci, je málo. Žádostí, potažmo rekonstrukcí by mělo být nejméně dvakrát tolik. „Za úspěch bychom považovali, kdyby během následujících 6 let dotaci NZÚ na rekonstrukci získala pětina majitelů dosud nezrenovovaných bytových domů v Praze. To je odhadem 3000 nemovitostí. Podařilo by se tak zlepšit podmínky bydlení pro 45 000 pražských domácností,“ vypočítává Marcela Kubů. Vlastníci bytových domů a společenství vlastníků bytových jednotek mimo Prahu nejsou o podporu ošizeni. V letošním roce mohou dostat dotaci nejen za zateplení, ale i na výměnu zdroje nebo jiná související opatření z integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Podpora je ve výši 25,5, resp. 32,3 % dotace ze způsobilých výdajů podle úrovně dosažených úspor energie a energetické náročnosti budovy po realizaci projektu. Byty ve zrekonstruovaných domech se prodají rychleji a za vyšš í cenu Kromě lepší kvality bydlení má rekonstrukce jednoznačně pozitivní dopad také na zhodnocení nemovitosti. Opravený dům signalizuje dobrou adresu s fungujícím společenstvím vlastníků nebo bytovým družstvem. Zhodnocení jednotlivých bytových jednotek se pohybuje okolo 10–15 %. Navíc se výrazně zkracuje doba v případě prodeje. „Ve stejné ulici může být cena bytů ve zrekonstruovaných domech až o 15 % vyšší než u bytů v zástavbě před rekonstrukcí. Investice do technického stavu budovy znamená významnou konkurenční výhodu. Kupující dávají přednost bytům ve zrekonstruovaných domech, a tak se dají prodat rychleji a za vyšší cenu,“ konstatuje Vladimír Zuzák, ředitel společnosti MAXIMA REALITY. Naopak dlouhodobě neuspokojivý technický stav činí řadu tuzemských nemovitostí téměř neprodejnou, anebo atraktivní jen při prodeji za zlomek možné ceny. Podle propočtů AVMI vyjde rekonstrukce fasády, zateplení a výměna oken u panelového domu o 12 jednotkách v průměru na 1,3–1,5 mil. Kč. A to bez zohlednění případné dotace ve výši až 30 %. „Zatímco investice do renovace činí průměrně 120 000 Kč na jednotku, zhodnocení bytu může při prodeji dosáhnout i více než 250 000 Kč,“ propočítává Marcela Kubů. Vzhledem k tomu, že v Praze je bydlení obecně vůbec nejdražší z celé republiky, mohou obyvatelé pražských bytů při případném prodeji současně dosáhnout nejvyššího zhodnocení. V chátrajících domech lidé ut ratí za teplo až pětinu svých příjmů Technický stav a energetická náročnost budovy je vedle ceny a lokality 3. nejdůležitějším kritériem při výběru nemovitosti. S technickým stavem budovy totiž těsně souvisí provozní náklady. Zásadní položkou jsou výdaje na vytápění. Podle AVMI tvoří 60 % nákladů domácnosti na energie. Účet za teplo se podle toho, zda je nemovitost v dobrém technickém stavu nebo nikoliv, může lišit o tisíce až desetitisíce korun. Kupříkladu za vytápění nezatepleného bytu velikosti 70 m2 domácnost zaplatí 20 000 Kč. V zrekonstruovaném domě jen 8000 Kč ročně. Ačkoli dotační programy pomáhají, v ČR je stále nezatepleno 60 % všech obydlených bytových jednotek. Při současném tempu zateplování se do roku 2020 tento podíl sníží pouze na 55 %. Až polovina domácností tak může v budoucích letech čelit vysokým výdajům za energie. Pokud ceny energií porostou stejně jako v posledních letech, tedy zhruba o jeden procentní bod nad mírou inflace, mohou Češi v horizontu 10 let za energie zaplatit až 20 % z příjmu, což může být pro řadu domácností příliš. /za/
