Dostihneme v životní úrovni Západ?

V průmyslově vyspělých státech Evropské unie je dvakrát až třikrát vyšší životní úroveň než v Česku. Co je příčinou našeho zaostávání? Sametová revoluce v roce 1989 zvítězila. Jen dominantní heslo revoluce „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“ se nenaplnilo. Privatizace zahájená v roce 1992 a měnící v právním vakuu státní vlastnictví průmyslových podniků na vlastnictví soukromé, nevytvořila oprávněné vlastnické vztahy jako základ rozvoje naší společnosti. V jejím průběhu byl rozkraden majetek za stovky miliard korun. To byl počátek vedoucí k současným nepořádkům ve veřejné správě a průmyslu. Architekty této nepovedené privatizace byli pánové Dušan Tříska, Tomáš Ježek a Václav Klaus. K příznivému ekonomickému rozvoji osvobozeného Československa nedochází. V roce 1989 tvořil jeho průmysl přibližně 60 % HDP, nyní přibližně 40 %. Jsme však svobodní. Můžeme jezdit do ciziny, studovat, usilovat o nejvyšší politické funkce atd. Jen životní úroveň velké většiny našich občanů se nezvyšuje, u některých se dokonce snižuje. Státní dluh kolem 1145 miliard korun, který způsobili jen někteří z nás, nesmíme zvyšovat. Vláda rozpočtové odpovědnosti provádí především změny ve veřejné správě, zdravotnictví a činnostech v dalších oblastech, na které doplácejí naši občané z nižší a střední třídy. Před krátkým časem došla k závěru: nemáme-li vydatná naftová pole, zlaté doly, ani zdroje zemního plynu, může nás před dalším snižováním životní úrovně zachránit jen zvýšený export. Uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu v roce 2011 vypracovat program Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti na roky 2012 až 2024. Dosáhnout mezinárodní konkurenceschopnosti není jednoduchý úkol. Nelze ignorovat novou situaci na světovém trhu. Sofistikované výrobky z Číny, Indie, Brazílie a dalších států podstatně rozšiřují nabídku na světovém trhu. Konkurence se zvyšuje, marketing se stává významnou součástí státní politiky. Rovněž se objevují i nové kvalitní jednoduché výrobky za minimální ceny producentů ze zemí tak zvaného třetího světa. Ve světě panuje ekonomická krize. Už kdysi v minulosti jsme i my patřili mezi konkurenceschopné země. Byli jsme druhým největším výrobcem motocyklů, vyráběli jsme ve světovém měřítku třetinu cvičných vojenských letadel, sportovních letadel a naše silniční a kolejová vozidla proslavila republiku na všech kontinentech, elektronový mikroskop jsme vyráběli v Evropě bez konkurence atd. MŮŽEME PODSTATNĚ ZVÝŠIT PŘÍJEM FINANCÍ DO STÁTNÍHO ROZPOČTU? V současné době máme firmy a obory, které jsou konkurenceschopné i s minimální pomocí státu. Nejvýznamnějším podnikem našeho průmyslu je mladoboleslavská automobilka Škoda Auto, která je součástí největší evropské automobilky, koncernu Volkswagen. Nevyrábí automobily jen v České republice. Má závody v Číně, Ruské federaci, Indii a na Ukrajině. V roce 2011 vyrobila téměř 900 000 automobilů. Automobilky v České republice zaměstnávají 110 000 pracovníků a jejich podíl na naší průmyslové produkci činí 18 %. Po dlouhém útlumu se rozvíjí náš letecký průmysl. Po vstupu investorů zahájil podnik Aircraft Industries rostoucí výrobu modernizovaného malého dopravního letounu L 410 a podnik Aero Vodochody se stává holdingovou společností úspěšně spolupracující se světovými leteckými firmami. Výzkumný a zkušební letecký ústav uzavírá výhodné smlouvy ve výzkumu, vývoji a zkušebnictví s předními leteckými organizacemi z Evropské unie. Přibližně 15 malých leteckých firem produkuje a exportuje ročně téměř 300 lehkých a ultralehkých sportovních letounů s využitím kompozitů a vybavených moderní avionikou. Patříme mezi největší výrobce těchto letounů ve světovém měřítku. Lze uvést několik desítek dalších českých firem, které svými výrobky s vysokou přidanou hodnotou pronikly na světový trh. To však v porovnání s produkcí západních průmyslových států nestačí. Hrubý domácí produkt na pracovníka je tam často dvakrát vyšší než u nás. V Německu činí produkce výrobků s vysokou přidanou hodnotou 20 % z celkového objemu výroby. U nás přibližně 4 %. Velmi nedostatečná je spolupráce předních českých a zahraničních firem ve výzkumu, vývoji a produkci společných výrobků. CO BRÁNÍ DOSTIŽENÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ ZÁPADU? Odtržení Československa od Západního světa a amatérsky provedená kuponová privatizace na počátku devadesátých let negativně ovlivnily počátek technického rozvoje v Česku. Uplynulo dvacet let, tedy dostatek času, ve kterém mohla být stanovena strategie růstu našeho průmyslu podporovaného vývojem a průmyslovým výzkumem a správně zaměřeným odborným školstvím. Tedy faktory soustavně rozvíjejícími konkurenceschopnost země a vytvářejícími předpoklady pro zvyšování životní úrovně. To se nestalo. Vláda takový program neprosazovala. Podniky nebyly pro takový záměr motivovány a nebyly vytvářeny podmínky pro přednostní rozvoj oborů a podniků, které mají pro export svých výrobků největší předpoklady. Přesto však v poslední době roste podíl průmyslu na dotování našeho finančního rozpočtu. Vláda průmysl podporuje. Práce na zmíněném programu Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti na léta 2012 až 2024 jsou na počátku. Není známo, jak se na řešení tohoto programu podílí Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která by měla být řízena tvůrčí váženou osobností určující směr, kterým se má naše společnost ubírat. Tuto velmi důležitou funkci zastává RNDr. Petr Nečas, současný premiér naší vlády. Je naděje, že ji úspěšně zvládne? Situace je komplikovaná. Dosud nemáme koncepční plán rozvoje oborů, u kterých především se zaměříme na zvýšení a zdokonalení jejich produkce, ani nevíme, jak stanoveným cílům přizpůsobíme proces vzdělávání. Našemu nejlepšímu polistopadovému ministru školství, promovanému psychologovi Josefu Dobešovi, se skoro nic nedaří. Téměř polovina odejitých ministrů ze současné vlády nesvědčí o jejich dobrém výběru, respektive o vhodné přijaté nabídce těchto ministrů koaličními politickými stranami. Nebude je následovat? Měli bychom soustředit naše síly na podporu exportu našich výrobků s uplatněním myšlenek chytrých mozků bez ohledu na stranickou příslušnost. Úspěšné průmyslové státy charakterizuje rozsáhlý výzkum, vývoj a produkce výrobků využívajících moderní počítačové, automatizační a informační technologie, řešení problémů kybernetiky, moderní chemie a nové konstrukční materiály. Nám nestačí tyto technologie jen zvládnout. V řadě jejich aplikací musíme být lepší než konkurence. To klade vysoké nároky na vzdělání (tedy i na ministra školství). Zvýšený význam kvalitního marketingu tvořeného ve spolupráci s vládními orgány bude pak ještě úspěšnější. Rádi bychom věřili takové vládě, která si důvěru zaslouží. Nepochybuji, že můžeme potlačit korupční struktury prostupující (včetně justice a policie) naši společnost a mít radost, že na vedoucích postech země jsou čestní, vzdělaní a pracovití odborníci a politici, kteří se snaží, aby republika vzkvétala a nám se vedlo lépe. Hodně záleží na nás. Až se to podaří, životní úroveň Západu dostihneme. Ing. Jiří Černohorský, DrSc.