V průmyslově vyspělých státech Evropské unie
je dvakrát až třikrát vyšší životní úroveň než v Česku.
Co je příčinou našeho zaostávání? Sametová
revoluce v roce 1989 zvítězila. Jen dominantní
heslo revoluce „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“
se nenaplnilo. Privatizace zahájená v roce
1992 a měnící v právním vakuu státní vlastnictví
průmyslových podniků na vlastnictví soukromé,
nevytvořila oprávněné vlastnické vztahy jako základ
rozvoje naší společnosti. V jejím průběhu byl
rozkraden majetek za stovky miliard korun. To byl
počátek vedoucí k současným nepořádkům ve veřejné
správě a průmyslu. Architekty této nepovedené
privatizace byli pánové Dušan Tříska, Tomáš
Ježek a Václav Klaus.
K příznivému ekonomickému rozvoji osvobozeného
Československa nedochází. V roce 1989 tvořil
jeho průmysl přibližně 60 % HDP, nyní přibližně
40 %. Jsme však svobodní. Můžeme jezdit do ciziny,
studovat, usilovat o nejvyšší politické funkce
atd. Jen životní úroveň velké většiny našich občanů
se nezvyšuje, u některých se dokonce snižuje. Státní
dluh kolem 1145 miliard korun, který způsobili jen
někteří z nás, nesmíme zvyšovat.
Vláda rozpočtové odpovědnosti provádí především
změny ve veřejné správě, zdravotnictví a činnostech
v dalších oblastech, na které doplácejí naši
občané z nižší a střední třídy. Před krátkým časem
došla k závěru: nemáme-li vydatná naftová pole,
zlaté doly, ani zdroje zemního plynu, může nás
před dalším snižováním životní úrovně zachránit
jen zvýšený export. Uložila Ministerstvu průmyslu
a obchodu v roce 2011 vypracovat program Strategie
mezinárodní konkurenceschopnosti na roky
2012 až 2024.
Dosáhnout mezinárodní konkurenceschopnosti
není jednoduchý úkol. Nelze ignorovat novou situaci
na světovém trhu. Sofistikované výrobky z Číny,
Indie, Brazílie a dalších států podstatně rozšiřují nabídku
na světovém trhu. Konkurence se zvyšuje,
marketing se stává významnou součástí státní
politiky. Rovněž se objevují i nové kvalitní jednoduché
výrobky za minimální ceny producentů
ze zemí tak zvaného třetího světa. Ve světě panuje
ekonomická krize.
Už kdysi v minulosti jsme i my patřili mezi konkurenceschopné
země. Byli jsme druhým největším
výrobcem motocyklů, vyráběli jsme ve světovém
měřítku třetinu cvičných vojenských letadel, sportovních
letadel a naše silniční a kolejová vozidla
proslavila republiku na všech kontinentech, elektronový
mikroskop jsme vyráběli v Evropě bez konkurence
atd.
MŮŽEME PODSTATNĚ ZVÝŠIT PŘÍJEM
FINANCÍ DO STÁTNÍHO ROZPOČTU?
V současné době máme firmy a obory, které jsou
konkurenceschopné i s minimální pomocí státu.
Nejvýznamnějším podnikem našeho průmyslu je
mladoboleslavská automobilka Škoda Auto, která
je součástí největší evropské automobilky, koncernu
Volkswagen. Nevyrábí automobily jen v České
republice. Má závody v Číně, Ruské federaci, Indii
a na Ukrajině. V roce 2011 vyrobila téměř 900 000
automobilů. Automobilky v České republice zaměstnávají
110 000 pracovníků a jejich podíl na naší průmyslové
produkci činí 18 %.
Po dlouhém útlumu se rozvíjí náš letecký průmysl.
Po vstupu investorů zahájil podnik Aircraft Industries
rostoucí výrobu modernizovaného malého dopravního
letounu L 410 a podnik Aero Vodochody
se stává holdingovou společností úspěšně spolupracující
se světovými leteckými firmami. Výzkumný
a zkušební letecký ústav uzavírá výhodné smlouvy
ve výzkumu, vývoji a zkušebnictví s předními leteckými
organizacemi z Evropské unie. Přibližně
15 malých leteckých firem produkuje a exportuje
ročně téměř 300 lehkých a ultralehkých sportovních
letounů s využitím kompozitů a vybavených moderní
avionikou. Patříme mezi největší výrobce těchto
letounů ve světovém měřítku.
Lze uvést několik desítek dalších českých firem,
které svými výrobky s vysokou přidanou hodnotou
pronikly na světový trh. To však v porovnání s produkcí
západních průmyslových států nestačí. Hrubý
domácí produkt na pracovníka je tam často dvakrát
vyšší než u nás. V Německu činí produkce výrobků
s vysokou přidanou hodnotou 20 % z celkového
objemu výroby. U nás přibližně 4 %. Velmi nedostatečná
je spolupráce předních českých a zahraničních
firem ve výzkumu, vývoji a produkci společných
výrobků.
CO BRÁNÍ DOSTIŽENÍ
ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ ZÁPADU?
Odtržení Československa od Západního světa
a amatérsky provedená kuponová privatizace na počátku
devadesátých let negativně ovlivnily počátek
technického rozvoje v Česku. Uplynulo dvacet let,
tedy dostatek času, ve kterém mohla být stanovena
strategie růstu našeho průmyslu podporovaného vývojem
a průmyslovým výzkumem a správně zaměřeným
odborným školstvím. Tedy faktory soustavně
rozvíjejícími konkurenceschopnost země a vytvářejícími
předpoklady pro zvyšování životní úrovně.
To se nestalo. Vláda takový program neprosazovala.
Podniky nebyly pro takový záměr motivovány
a nebyly vytvářeny podmínky pro přednostní rozvoj
oborů a podniků, které mají pro export svých výrobků
největší předpoklady.
Přesto však v poslední době roste podíl průmyslu
na dotování našeho finančního rozpočtu. Vláda
průmysl podporuje. Práce na zmíněném programu
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti
na léta 2012 až 2024 jsou na počátku. Není
známo, jak se na řešení tohoto programu podílí
Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která
by měla být řízena tvůrčí váženou osobností určující
směr, kterým se má naše společnost ubírat.
Tuto velmi důležitou funkci zastává RNDr. Petr
Nečas, současný premiér naší vlády. Je naděje, že
ji úspěšně zvládne?
Situace je komplikovaná. Dosud nemáme koncepční
plán rozvoje oborů, u kterých především
se zaměříme na zvýšení a zdokonalení jejich produkce,
ani nevíme, jak stanoveným cílům přizpůsobíme
proces vzdělávání. Našemu nejlepšímu
polistopadovému ministru školství, promovanému
psychologovi Josefu Dobešovi, se skoro nic nedaří.
Téměř polovina odejitých ministrů ze současné
vlády nesvědčí o jejich dobrém výběru, respektive
o vhodné přijaté nabídce těchto ministrů koaličními
politickými stranami. Nebude je následovat?
Měli bychom soustředit naše síly na podporu exportu
našich výrobků s uplatněním myšlenek chytrých
mozků bez ohledu na stranickou příslušnost.
Úspěšné průmyslové státy charakterizuje rozsáhlý
výzkum, vývoj a produkce výrobků využívajících
moderní počítačové, automatizační a informační
technologie, řešení problémů kybernetiky, moderní
chemie a nové konstrukční materiály. Nám nestačí
tyto technologie jen zvládnout. V řadě jejich aplikací
musíme být lepší než konkurence. To klade
vysoké nároky na vzdělání (tedy i na ministra školství).
Zvýšený význam kvalitního marketingu tvořeného
ve spolupráci s vládními orgány bude pak
ještě úspěšnější.
Rádi bychom věřili takové vládě, která si důvěru
zaslouží. Nepochybuji, že můžeme potlačit
korupční struktury prostupující (včetně justice
a policie) naši společnost a mít radost, že na vedoucích
postech země jsou čestní, vzdělaní a pracovití
odborníci a politici, kteří se snaží, aby republika
vzkvétala a nám se vedlo lépe. Hodně záleží
na nás. Až se to podaří, životní úroveň Západu
dostihneme. Ing. Jiří Černohorský, DrSc.