Sleduji polemiku okolo budoucnosti
českého teplárenství: skoncovat s jeho
závislostí na domácím uhlí, anebo
vytvořit novou, tentokráte na drahém
a nespolehlivém plynu z importu?
Ustoupit od velkokapacitní výrobní
a distribuční koncepce CZT a nahradit
ji bezpočtem malých, individuálních
zdrojů? Modernizovat za zlomek investičních
nákladů stávající zdroje a sítě,
anebo se vrhnout bezhlavě na výstavbu
nových, pokud možno na zelených loukách?
Nic proti kolegům-plynařům. Musím
uznat: jejich politická i marketingová
lobby se snaží ostošest. Až na maličkost:
sebemenší demagogie rázem
shazuje (a nejenom v očích nás, starších
občanů této země) důvěryhodnost
a akceptovatelnost celého jejich
plynárenského konceptu. Co nezvržou
drahé domácí mediální agentury, o to
se vzápětí vynasnaží zahraniční pobratimové.
Třeba když detailně poreferují
o letošním závratném růstu zisků cizích
firem za prodaný plyn. A nejenom
z ruských těžebních polí.
Stávající zdroje a sítě, které technicky
i občansky umožnily v 60.- 80.
létech XX. století výstavbu a fungování
rozsáhlých sídlišť mimo přelidněná
centra měst a eliminaci starých emisně
neúnosných lokálních topenišť na uhlí,
koks (či tehdy ještě na svítiplyn) jsou
dnes zralé k nezbytné modernizaci.
V řadě případů i k totální náhradě. Budeme
se však při rozhodování o jejich
osudu řídit komplexními celospolečenskými
zájmy, anebo umožníme honičku
za okamžitými prodejními zisky s visačkou
„Neviditelná ruka trhu“?
Samozřejmě, jako technik zvedám
ruku pro omezení ztrát tepla na starých
kotlích a v chladicích zařízeních,
ve špatně zaizolovaných sítích, při nešetrném
využívání dodaného tepla přímo
v bytech a objektech uživatelů. Ať
mne však kolegové-plynaři nebalamutí
zrcadlovou pohlednicí opaku skrzevá
zemní plyn. Proč nepřiznají, že jen při
transportu jejich suroviny ze západní
Sibiře do ČR se jim cestou „vypaří“
cca 18 % plynu. Vedle objektivních
ztrát pro pohon x-kompresorů, které
jej ženou potrubím tisíce kilometrů,
se na tom výrazně podílejí i neomluvitelné
úniky suroviny do atmosféry.
Mimochodem: platí ještě středoškolské
premisy o škodlivosti metanu a CO2,
resp. fakt, že tahle plynová „lahůdka“
vykazuje až 72krát vyšší zátěž než oxid
uhličitý z odmítaného uhlí?
A co vy, zelení přátelé? Spočítali
jste si někdy emisní bilance detailněji?
Spálili jste v laboratorních podmínkách
byť jen 1 m3 plynu a objektivně
vyhodnotili všechny zplodiny, jimiž
jsme (a bohdá budeme) díky kolegům-
-plynařům obšťastňováni? Moc vám
(i sobě) přeji, abyste „uhlídali“ emisní
bilance aspoň na velkých zdrojích. Budou
vám však stačit ruce a síly i na kontrolu
„všespasitelných“ malých kotlíků
v jednotlivých domech a bytech?
V médiích se nám z různých úhlů
podsouvá plynová nirvána. Se startem
Nord Streamu a s vrcholící výstavbou
skladovacích a transportních zařízení
na zkapalněný plyn ze Středního východu
ve velkém závislost na externích
zdrojích získává div ne punc celoevropského
trendu. Děkuji za to pěkně.
Čí názor ve finále převáží: politiků,
obchodníků nebo techniků? Nepromyšlená
cesta z jednoho surovinového
pangejtu k druhému není perspektiva.
Jen další, finančně a ekologicky drahý
omyl. Bohužel: na vrub nás všech. Ing. A. N. – Brno
