V TT č.16/2011 se vám podařil majstrštyk!
Jen co je pravda. Nechtějte slyšet,
jakou kritikou jsem vás zahrnul.
Až mě doma varovali před infarktem.
Otiskli jste článek Teplárenského
sdružení ČR. Nevadí mi, že jeho
představitel pan Hájek ztrhal zákon
o ochraně ovzduší. Nic proti kritice.
Ani ve vládě, ani v parlamentu nejsou
a nebudou lidé bez chyb. I namísto
dobré normy se může zrodit legislativní
paskvil. Ale tentokráte (aspoň podle
mého úsudku) se teplárenští bossové
rozčilují zbytečně. Námi zvolená
exekutiva viděla věci (kupodivu?!)
reálně a ze dvou zel zvolila to menší.
Šla na kompromis mezi uhlo-, plynoa
teplobarony a námi jejich zákazníky.
Pan Hájek, resp. členové jeho sdružení,
musí řešit před nadcházející
topnou sezonou spoustu problémů
se zabezpečením chodu svých tepláren.
Tomu rozumím. Uhlí a plyn jsou
dražší, nesmyslné limity na severočeskou
hlínu (pro svou nízkou výhřevnost
a emisní zátěž bůhvíproč ještě nazývanou
hnědé uhlí) nadále platí. Náklady
na novou topnou techniku i její
servis stoupají. Letitý zaručený byznys
s centrálně vyráběným a distribuovaným
teplem se krůček po krůčku drolí.
Óóó, jak snadné je v té chvíli zacílit
na slabšího konkurenta, byť se potýká
s podobnými surovinovými a cenovými
problémy – na individuální lokální
topení. Óóó, jak lehounce (pár slovy,
pár grafy) lze ze staré babičky anebo
dědečka na vsi vyrobit div ne kruciální
zdroj všech našich ekologických běd!
I já patřím mezi ony „zločince“,
kteří se musí před začátkem každé zimy
o teplo postarat sami. Věřte, teď,
v důchodu, bych si už moc rád odepřel
„potěšení“ skládat uhlí, řezat
dřevo a jiné lapálie spjaté s mrazivou
zimou pod horami. Tetelím se myšlenkou,
že se jednou došourám k termostatu
na zdi, zmáčknu knoflík a rázem
bude vůkol levné a ekologické teplo.
Jenže stávající realita je jiná.
Pan Hájek a jeho kolegové mají
pravdu v odsudku hrstky nezodpovědných
producentů lokálního tepla, kteří
spalují, co jim padne do rukou. Navíc
v kotlích, které by už dávno patřily
do šrotu. Omlouvat to (kupř. právem
občana na domovní svobodu) - nelze.
Souhlasím s TS ČR, že citované právo
musí končit přesně tam, kde začíná
právo jiného občana na čistý vzduch.
Jenže, netkví meritum problému spíše
v tom, že řádový občan nemá ani
po 20 letech fungování neviditelné
ruky na energetickém a teplárenském
trhu příliš na výběr? Kde je širší nabídka
technicky a cenově odstupňovaného
paliva a teplárenských služeb?
Kdo bude garantovat dlouhodobě
platnou energetickou a teplárenskou
vizi státu, aby firma nebo občan mohli
prozíravě investovat do změn ve vytápění?
Předchozí energetické koncepce
vlády po vyhraných volbách na obrtlíku
změnily. Kde a v co se proměnily
miliardy za emisní povolenky prodané
Japoncům, Španělům aj.? Co efektivnějšího
a ekologičtějšího nabídnou
teplárenští bossové ekonomicky nezajímavému
malosektoru.
Nesnižte se i v TT k mediálnímu
ostouzení občanů (a nejenom v podhůří),
že nadále pálíme uhlí a dřevo.
Zkoumejte aspoň vy, co se zdejším
ovzduším provádí těžký průmysl
(a nejenom v Třinci a v Ostravě).
A co 24hodinová řeka kamionů upalujících
ke hranicím. K.N.- Jablunkov
