Nejistota ohledně globálních průmyslových vyhlídek se po ruské invazi na Ukrajinu zvýšila. Je zřejmé, že nejvíce budou ovlivněny ekonomiky Ukrajiny a Ruska. Ekonomické škody se s největší pravděpodobností přenesou i do dalších regionů světa, zejména do Evropy. Sankce proti Rusku, které se setkaly s odvetnými opatřeními, zákazem vývozu ze strany Moskvy, již začaly omezovat tok zboží a služeb. Země s těsnějšími obchodními vazbami na Rusko a Ukrajinu (například Německo a mnoho východoevropských zemí) budou pravděpodobně čelit větším zásahům do dodavatelských řetězců. Obě ekonomiky jsou navíc významnými dodavateli surovin. Přímé sankce na dovoz ruského plynu a ropy a hrozba dalších sankcí způsobily, že ropa a zemní plyn zažívají prudký růst cen. To přispěje ke zvýšení cen výrobců, kde tyto tlaky již rostly v důsledku pandemie, nedostatku pracovních sil a komponentů. Inflační tlaky sníží reálné příjmy domácností, což nepříznivě ovlivní spotřebitelskou poptávku. S rostoucí zranitelností dodavatelských řetězců a působením tlaků na růst nákladů v důsledku rusko-ukrajinské války předpovídáme v roce 2022 růst HDP o 3,7 % a v roce 2023 o 3,3 %. Klíčovým rizikem v nejbližším období zůstávají inflační tlaky. Rostoucí ceny surovin v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou a narušení dodavatelských řetězců by mohly přispět k vyšším výrobním cenám, zejména pokud jde o náklady na energie. Zhoršující se výhled inflace pravděpodobně zatíží také spotřebitelské výdaje.
Snížení poptávky v roce 2022
V řadě zemí došlo ve druhé polovině roku 2021 k výraznému nárůstu dovozu MT, domácí objednávky rostly a podporovaly tak další růst. Nicméně dopad, který má rusko-ukrajinská válka na dodavatelské řetězce a na ceny komodit spolu s nejistotou, pokud jde o intenzitu a dobu trvání války znamenají, že musíme pro letošní rok snížit očekávání ohledně poptávky po MT a část tohoto růstu posunout do pozdějších let naší prognózy. Očekáváme, že vážený výstup produkce MT vzroste v roce 2022 o 3,1 % a v roce 2023 o 5,2 %, zatímco vážené investice do MT v roce 2022 vzrostou o 2,1 % a v roce 2023 o 5,5 %. Celkově předpokládáme, že celosvětová spotřeba MT v roce 2022 vzroste o 10,3 % a v roce 2023 o 10,6 %, i když existuje riziko snížení vzhledem k možnosti vážnějšího narušení dodavatelského řetězce a potenciálních dalších vln covidu.
Přehled střednědobých trendů
Hlavní hnací silou světového růstu od počátku roku 2000 byl nástup Číny jako výrobní i spotřební země a její rostoucí integrace do světového obchodu. Růst reálného HDP Číny v desetiletí do roku 2012 činil v průměru 10,5 % ročně, přičemž reálné výdaje na investice do fixního kapitálu ve všech odvětvích ekonomiky rostly ve stejném období o téměř 14 % ročně. To představovalo mnohem větší růst podílu na světových investicích než na HDP. Od té doby čínský HDP značně zpomalil, přičemž růst v letech 2018—2019 činil v průměru 6,4 %. Čínský HDP i fixní investice porostou pomaleji, protože čínská ekonomika se přeorientovává z politiky nadměrných investic jako hlavního motoru růstu. Růst HDP se očekává v období 2021—2025 v průměru 5,8 % ročně a fixních investic 3,9 % ročně. V nejbližším období bude ale HDP ovlivněn dopady koronaviru. Slabší investiční trendy naznačují mírnější tempo růstu čínské spotřeby MT ve střednědobém horizontu v porovnání s hodnotami, které byly obvyklé před rokem 2011. Toto rebalancování upřednostňuje v období 2021—2025 poměrně rychlé tempo růstu spotřebních výdajů o 8 % ročně, a přechod na vyšší spotřebitelskou poptávku směrem k diskrétnějším (jednorázovým) výdajům na průmyslové zboží a služby, neboť příjmy na obyvatele rostou. Navíc, i přes slabší růst HDP a investic, zůstává zde prostor pro konkurenční tlak, který zajistí, že Čína zůstane důležitým motorem světového trhu MT. Tento „proces dohánění“ je patrný v mnoha rozvíjejících se zemích a je ve střednědobém horizontu klíčovou hnací silou světového růstu. Z toho bude těžit devět klíčových odvětví nakupujících MT. Například poptávka po motorových vozidlech i high-tech spotřebním zboží poroste v rozvíjejících se zemích s tím, jak se bude u nich v příštích letech zvyšovat příjem na obyvatele. Odvětví MT má větší tendenci k cykličnosti než celkový sektor fixních investic, které samy o sobě patří k nejvíce cyklickým producentům HDP. Očekává se ale, že uvedené střednědobé trendy podpoří růst spotřeby obráběcích strojů. Čína, která je již nyní největším spotřebitelem i výrobcem obráběcích a tvářecích strojů, si podle očekávání udrží své prvenství, protože její přitažlivost jako výrobní země pro vývoz do zbytku světa se bude zvyšovat. To se děje navzdory pokračující erozi čínské konkurenceschopnosti v důsledku rostoucích mezd. Pro Evropu je perspektiva růstu HDP v období 2021—2025 mnohem skromnější. Očekává se růst o 2,9 % ročně, ale i to je ve srovnání s rokem 2021 příznivé. V klíčových nákupních sektorech MT (například výroba motorových vozidel) je poptávka po nich v Evropě méně dynamická, protože je zde úroveň penetrace velmi vysoká. Protože je zdejší trh velký, poptávka po náhradě kontinuálně podněcuje výrobu, a tedy i investiční výdaje. Větší dynamika se očekává v rozvíjejících se zemích. E-mobilita by však mohla v delším časovém horizontu postupně změnit tradiční automobilové dodavatelské řetězce a očekává se, že to bude mít velmi nepříznivý dopad na poptávku po obráběcích strojích, vzhledem k tomu, že čistě elektrická vozidla vyžadují méně obráběných dílů než konvenční motorová vozidla a hybridy. Očekáváme proto, že poptávka po MT bude v průběhu prognózovaného období oslabena. /PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST, na základě podkladů CECIMO Brusel/
