Největší šance mezi obnovitelnými
zdroji energie má podle analýzy
EU biomasa.
Energetický systém se mění velice
pomalu a inovace u výrobců i spotřebitelů
vyžadují leta. Pokud se nepodniknou
aktivní kroky už teď, budou
náklady na inovace a omezování
emisí skleníkových plynů (především
CO2) podstatně větší. „Nepotřebujeme
přitom postupné zlepšování situace,
nýbrž zásadní obrat,“ zdůrazňuje
hlavní zásady energetického výzkumu
eurokomisař Janez Potočnik.
Právě vydaná analýza budoucnosti
evropské energetiky nastínila pro
nynější století tři extrémní scénáře,
z jejichž uplatňování bude formovat
konečný mix. Pokud se prosadí sázka
na fosilní zdroje, nahradí kolem
roku 2090 docházející ropu definitivně
uhlí. Jeho zásoby i při stoupající
spotřebě vystačí řádově na stovky
let. Ložiska jsou rozmístěna poměrně
rovnoměrně po celé planetě a nové
technologie jímání a skladování oxidu
uhličitého z něj mohou po současné
etapě zvyšování účinnosti parních
elektráren učinit palivo budoucnosti.
Tento scénář předpokládá při roční
spotřebě primárních zdrojů ve výši
110 000 PJ (v přepočtu zhruba 30
bilionů kWh, tedy výroba 5000 temelínských
reaktorů) stagnaci dodávek
z jaderných, vodních a plynových
energetických zařízení a minimální
podíl obnovitelných zdrojů (včetně
biomasy), která jim dominuje. Jejich
příspěvek k zásobování elektřinou,
která představuje zhruba čtvrtinu primárních
zdrojů, bude poněkud větší.
V porovnání s čistými uhelnými
i jadernými a fúzními zdroji je však
stále zanedbatelný.
„Jaderný“ scénář předpokládá, že
ropu z valné části nahradí atomová
energetika – vedle dnes už klasických
štěpných reaktorů také termojaderné.
Podíl jaderných i uhelných zdrojů na
celkové spotřebě se sníží zhruba na
čtvrtinu, příspěvek obnovitelných
zdrojů bude nadále marginální.
Výjimku představuje pouze biomasa,
která má mezi obnovitelnými
zdroji nejperspektivnější postavení.
Potvrzuje to i „bezatomový“ scénář
evropských analytiků. Pro pokrytí
potřeb postačí v takovém případě
Evropě o čtvrtinu energie méně. Přesto
více než polovinu budou dodávat
uhelné a plynové zdroje následované
biomasovými (zhruba čtvrtina)
a solárními, větrnými a vodními.
Autoři zprávy z generálního ředitelství
Evropské komise pro výzkum
a vývoj předpokládají, že do roku
2050 stoupne počet obyvatel planety
na 8,9 miliard (z dnešních 6 miliard)
a ve II. polovině století se stabilizuje.
Očekávají hospodářský růst 1,7 %
ročně ve vyspělých a dvojnásobný
v rozvíjejících se státech. Odhadované
zásoby ropy na Zemi činí dnes
1700 bilionů barelů. Využitelných je
z toho více než 1000 bilionů barelů,
což při současných objemech těžby
vystačí na 60 let. Výzkumný energetický
model EU však počítá s tím,
že do roku 2050 stoupnou využitelné
zásoby ropy na 2 500 biliónů barelů.
To považují za klíčovou podmínku
pro udržení rovnováhy mezi produkcí
a spotřebou ropy kolem roku
2050.
Světová spotřeba energie se
během necelých 50 let více než
zdvojnásobí: z dnešních 10 Gtoe
(miliard tun ropného ekvivalentu,
1 Gtoe=41868 PJ) na 23 Gtoe
v roce 2050. Podíl ropy a zemního
plynu se sníží z 55 na 40 % a spotřeba
každého pod 5 Gtoe. Důvodem
bude dosažení ropné „špičky“
před rokem 2030 a plynové mezi
léty 2040 a 2050. Podíl jaderných
a obnovitelných zdrojů, které
evropští analytici řadí shodně do
kategorie nefosilních, stoupne na
čtvrtinu světové spotřeby, reálně na
trojnásobek ze současných 2 Gtoe.
Na uhlí bude v polovině století připadat
třetina primárních energetických
zdrojů (7 Gtoe).
Podstatně pomaleji poroste spotřeba
energie v Evropě. Do roku
2050 vzroste jen o čtvrtinu na
2,5 Gtoe. Struktura evropského
energetického mixu se v důsledku
poklesu podílu ropy a zemního
plynu bude měnit jako světová,
avšak spotřeba uhlí poroste pomaleji
v důsledku vzestupu jaderných
a obnovitelných zdrojů. Dohromady
budou krýt 40 % celkové
potřeby primárních energetických
zdrojů v Evropě. /ag/
