Doceníme plně kogeneraci?

Zdálo by se, že princip kogenerace už natolik vstoupil do povědomí a jednání zodpovědných politiků i podnikatelů v této zemi, že jeho další podpora je vlastně zbytečné plýtvání časem i prostředky. Realita nezřídka svědčí o opaku. K dané problematice TT diskutoval s Josefem Jelečkem, předsedou rady a s Olgou Solaříkovou, výkonnou ředitelkou sdružení COGEN Czech: Podle analýzy národního potenciálu pro vysoce účinnou kogeneraci je v ČR prostor pro výstavbu 2000 MW nových vysoce účinných kogeneračních jednotek. Hlavním cílem COGEN Czech je proto pracovat k naplnění tohoto potenciálu. Pokud možno co nejefektivněji. To znamená nejúčinněji a přitom nejlevněji. Vysoce účinná kogenerace je jednoznačně nejefektivnější cesta ke snížení spotřeby primárních zdrojů a tedy i emisí CO2. Pojem „vysoce účinná“ nutno zdůraznit. Čím je KVET účinnější, tím vyšší je její přínos. Podle pravidel EU stačí, když má o 10 % vyšší účinnost, než oddělená výroba elektřiny a oddělená výroba tepla. My si myslíme, že by se měla podpora kogenerace odstupňovat i podle účinnosti. Odborníkům i zájemcům o kogeneraci jistě neuniklo, že v tomto období vrcholí příprava naší odborné konference DNY KOGENERACE 2010. Její program bude kromě technických otázek věnován připravované legislativě a zkušenostem s podporou kogenerace v členských zemích EU. n Před několika týdny jste vydali prohlášení k zamítanému připojení kogeneračních zdrojů do elektrizační soustavy, v němž mj. argumentujete pokusy pozastavovat kvůli nekontrolovanému rozvoji předotované fotovoltaiky rozvoj efektivní kogenerace? K čemu podle vás došlo: ke ztrátě soudného rozumu a elementárního inženýrského myšlení, anebo k expanzi byrokracie? Vývoj technologií ve fotovoltaice šel rychleji než naše legislativa: na jedné straně ceny článků spadly dolů, jejich účinnost vzrostla a na druhé straně nebyl prostor pro odpovídající snížení ceny elektřiny. Ta mohla být podle zákona snižována (a taky byla) maximálně o 5 % ročně. Více zákon neumožňoval. Tento souběh okolností vytvořil zdánlivě výhodné prostředí pro podnikání v tomto oboru, navíc garantované na 20 let. Říkáme zdánlivě, neboť těchto zdrojů bude v síti moc. Uvidíme, jak se s tím distribuční a přenosové společnosti vypořádají. Nepředpokládáme, že veškeré vyvolané náklady budou po celých 20 let hradit pouze koneční zákazníci. Prohrál zejména průmysl, nejvíce energeticky náročná výroba. Ale prohráli i podnikatelé v solární energetice – rozumný byznys s touto technologií (panely na střechy, do průmyslových areálů apod.) skončil. I kogenerace je podporovaná. Avšak řádově méně a příspěvky jsou každoročně přepočítávány podle cen vstupů a výstupů na trhu. Jsou tedy řádově menší. Na rozdíl od fotovoltaiky je kogenerace podstatně kvalitnější zdroj elektřiny, kdy mnoho přirozených přínosů není ohodnoceno: kupř. úspora CO2, dodávka elektřiny v garantovaném čase a přímo v místě její spotřeby apod. Podle našeho názoru jsou tyto přínosy zhruba kompenzovány příplatky. n Máme novou vládu. Mimo jiné se chce zamyslet nad stávající Státní energetickou koncepcí. Jaké místo byste v ní uvítali pro názory svých členů a pro jejich kogenerační projekty? Kogenerační jednotky je možné instalovat pouze tam, kde je spotřeba tepla. Největším potenciálem pro kogenerační jednotky jsou tedy mj. hlavně centrální zdroje tepla, kde dosud kogenerační výroba není. Jako pozitivní krok vidíme vyčlenění podpory KVET z energetického zákona a převedení do společného (v současné době připravovaného) zákona na podporu KVET a OZE. Tím, že KVET byla řešena pouze v „energetickém zákoně“, přirozeně nebyla tak silně vnímána ministerstvem životního prostředí jako technologie ekologická. I proto byla podle našeho názoru neúměrná pozornost věnována jen OZE, třebaže dobrá a vysoce účinná KVET má většinou větší ekologický přínos za podstatně méně peněz, než OZE. Přivítali bychom, aby si tento fakt uvědomilo i MŽP. Po špatné zkušenosti s fotovoltaikou si dnes už patrně všichni zástupci sdružení na podporu různých zdrojů uvědomí, že přehnaná podpora může znamenat předčasný konec byznysu nebo minimálně jeho ohrožení. n Kritici nefosilní energetiky namítají, že si v minulosti vydobyla řadu různých zvýhodnění a bonusů: od projektu, přes výrobu a implementaci zařízení, až po výkup finálního produktu - tzv. zelené energie. Dokážeme v této zemi stejnou péčí zahrnout rovněž kogeneraci? Kogenerace v této zemi je ošetřena rozumně. I skutečnost, že kogenerace do 5 MW je podporována více než nad 5 MW, má svou logiku. Zdroje nad 5 MW totiž většinou dodávají systémové služby, za což dostávají zaplaceno mimo prodej elektřiny. Doposud dostávaly zdarma i emisní povolenky, jejichž prodejem si mohli vylepšit svou ekonomiku. Navíc jde většinou o zdroje na levné uhlí, ekonomické i bez příplatku. Na tomto faktu je právě založen výpočet příspěvku. Sledujeme zájem o nové kogenerační projekty (zejména ve výkonech do MW, nikoliv boom), což je důkaz racionálně nastavené podpory. Určitě by se nám líbil vyšší příspěvek, ale stávající podporu považujeme za rozumnou. Vnímáme, že není možné dál zatěžovat podniky a občany dalšími náklady. Věříme, že až trh bude schopen plně ocenit již zmíněné přínosy kogenerace, nebudou příspěvky vůbec potřeba. To byl ostatně i cíl podpory OZE. n Řada českých energetických a teplárenských expertů prohlašuje nadcházející dekádu dílem za období fosilního retrofitu, dílem za renesanci jádra, dílem za nástup k moderním smart-projektům a technologiím. Nakolik může idea kogenerace přispět k efektům plynoucím z prosazení moderních energetických a teplárenských trendů? Jak přispějí kogenerační projekty k již zmíněným smartprojektům? Plně s tím souhlasíme. Elektroenergetika se radikálně mění. Držet pozici klasického modelu energetiky, složené z centrálních zdrojů zapojených do přenosové soustavy a řízení toků elektřiny směrem dolů, to v budoucnosti neobstojí. Stejně tak falešná je i představa, podle níž by OZE (a příp. decentrální zdroje KVET) mohly tvořit páteř energetiky. Vývoj půjde směrem efektivního mixu centrálních zdrojů s nezastupitelným významem bezemisního jádra a tisíců decentrálních zdrojů různých typů (malých i mikrokogeneračních zdrojů, větru, biomasy, fotovoltaiky atd.). Tyto zdroje budou muset být efektivně řízeny v souladu s okamžitou spotřebou elektřiny, s dopravními možnostmi elektřiny, příhraničními profily apod. Toto řešení označované jako Smart Grid již funguje u většiny významných energetických společností. Kogenerace bude zcela nepochybně jeho základním stavebním kamenem, zejména pro možnost rychlého startu a odstavení podle potřeby, možnost dodávat elektřinu spolehlivě v době její potřeby, možnost akumulace tepla apod., protože se potřeba dodávky tepla obvykle kryje s potřebou dodávky elektřiny. V tomto ohledu kogeneraci v systému Smart Grid nic nezastoupí. /wa/