Kořeny společnosti přátel Jeana-Baptista
Salise sahají až do 30. let 20. století,
kdy se zrodila myšlenka zachovávat dědictví
letecké historie. Sídlí na letišti
Cerny, v městečku La Ferté-Alais jižně od Paříže
a v hangárech se nachází 30 historických letadel
a desítky dalších veteránů v soukromém
vlastnictví. Je zde i Zlín 526 AFS. Naprostá většina
je v letuschopném stavu, a tak je mohou
návštěvníci o víkendech pozorovat ve vzduchu.
Jednou do roka se zde organizuje letecký mítink
s názvem Doba vrtulí (Le Temps des Hélices).
Pokaždé tak lze tady vidět desítky veteránů
na stojánkách i při letových ukázkách a porovnat
je se současností francouzského letectví - letos
s transportním Airbusem A400 M a vystoupením
světoznámé skupiny Patrouille de France, létající
s 8 cvičnými AlphaJety. Zájemci mohou absolvovat
i vyhlídkové lety historickými stroji. Kdo chtěl,
mohl si dopřát pohled z ptačí perspektivy okénkem
dobře známé AN 2, z paluby třímotorového
dopravního letounu Junkers Ju 52/3m nebo z elegantního
hornoplošníku Stinson Reliant z 30. let.
Letošní mítink Doba vrtulí se konal již po 40.
V obou letových dnech se nabízel stejný program
- dopoledne vyhlídkové lety a prohlídky strojů
na stojánkách; odpoledne 6 h letových ukázek. Členil
se do vystoupení skupin letadel společného účelu
nebo společné doby vzniku a služby; jeho sledování
bylo proto doslova procházkou leteckou historií.
V prvé skupině, věnované období před 1. světovou
válkou, zaujal jednoplošník Blériot IX v dvousedadlové
verzi. Připomínal francouzského aviatika
Adolphe Pégouda, který s ním 1. září 1913 dokázal
jako první na světě přemet. Dále prokazovaly stíhací
stroje z 1. světové války, že neztratily nic na své
obratnosti; trojplošníky Fokker Dr.1 a Sopwith Triplane
vyvolávaly zasvěcencům představu Rudého
barona – německého stíhacího esa Manfreda von
Richthofena. Období 30. let ilustrovaly hlavně cvičné
stroje. Vidět ukázky akrobacie na dvouplošníku
Focke-Wulf Fw-44 Stieglitz včetně bílé pilotovy
šály, vlající za ním z kokpitu (viz obr), na to se hned
tak nezapomene. Jinou konstrukční školu předváděl
dvoumotorový hornoplošník s gondolovým trupem,
typ Sikorsky S-38. Při jeho sledování nezbývalo než
obdivovat odvahu průkopníků i entuziasmus těch,
kteří takové veterány opět přivádějí k životu.
Stroje 2. světové války zastupovaly francouzský
Morane Saulnier MS 406, sovětské Jakovlevy
Jak 3, nerozlučně spojené s historií stíhací
eskadry Normandie-Němen, americké Curtiss
H-75 Hawk a především elegantní P-51D Mustang,
stíhací Curtiss P-40N Warhawk, dvoutrupý
dálkový P-38 Lightning (na něm vystartoval
ke svému poslednímu bojovému letu Antoine
de Saint-Exupéry) a několik cvičných AT 6
Texan. Za britskou stranu nemohl chybět legendární
Spitfire, který se letos představil ve verzi
Mk XIV; doprovodil jej cvičný de Havilland DH
82 Tiger Moth, na němž se vyškolily generace pilotů
a své první lety nad Anglií na něm absolvovali
za války i českoslovenští piloti.
Německé stroje zastupovala letadla dopravní a pozorovací.
Prvým byl třímotorový transportní Junkers
Ju 52/3m, vyráběný během války v tisícových sériích
a sloužící ještě řadu let po ní. Předváděný stroj
uvedli do letuschopného stavu v roce 2003, po 12
letech restaurování. Druhým typem byl Fieseler
Fi-156 Storch. Tento stroj, vyznačující se schopností
extrémně krátkého startu i přistání, se vyráběl i u nás
po válce a dlouhá léta sloužil plachtařům jako vlečný
K-65 Čáp. Vrchol historické vrtulové techniky
představoval bojový Hawker Sea Fury, sloužící již
v poválečných letech; se svými výkony se již blížil
nastupující generaci letadel proudových.
Současnost představovaly transportní Airbus
A400 M a další lahůdka, akrobatický speciál Extra
330. Při jeho vystoupení divák pochopí, že
současná letecká akrobacie svojí dynamikou,
přetíženími +10/-6G a nároky na schopnost
bleskurychlé orientace v trojrozměrném prostoru
dosahuje mezí schopností lidského organismu.
Závěr mítinku patřil tomu nejlepšímu,
co může Francie na leteckých dnech nabídnout,
vystoupení akrobatické skupiny Patrouille
de France francouzského vojenského letectva.
Zmiňované stroje představují jen některé z těch,
které na letišti Cerny vystupovaly. Bylo by pěkné,
kdyby se příště mohli diváci pokochat také uměním
chrudimské akrobatické čtyřky „Sky Box“,
létající na akrobatických speciálech Zlín 50 LX
pod vedením paní Ing. Radky Máchové. Patří
totiž k tomu nejlepšímu, co lze v této kategorii
ve světě vidět. Petr Borovan