Podobně jako jsme si v loňském roce připomínali několik pro naše novodobé dějiny zásadních výročí, i v roce letošním vzpomeneme na několik klíčových dějinných okamžiků. Právě v těchto dnech si připomínáme neblahé události spjaté s nacistickou okupací českých zemí v březnu 1939, na sklonku roku budeme již poněkud veseleji vzpomínat na listopad 1989 a konec komunistické diktatury. Právě před 50 lety se rovněž podařilo americkým astronautům přistát na Měsíce a dohnat, ba předehnat SSSR v úspěších na poli letectví a astronautiky. Jednalo se o důležitou vzpruhu pro demokraticky smýšlející část lidstva, která tuto událost interpretovala jako opětovné nabytí technologické převahy demokratického světa. V kontextu čísla Technického týdeníku, které právě držíte v rukou, respektive jeho hlavního tématu, bychom však měli zmínit i „výročí“ 50 let od chvíle, kdy společnost MAGI uvedla na trh první program speciálně určený k 3D modelování pevných těles Syntha Vision. CAD (Computer- -aided design) modelování tak vstoupilo do kvalitativně nové etapy své historie. Do té doby se totiž vše odehrávalo pouze ve dvou rozměrech, tehdy se však s třetím rozměrem otevřely zcela nové možnosti. Základ 3D počítačově podporovaného návrhu tvoří principy geometrického modelování a modelování pevných těles, které zprostředkovaně skýtají velmi široké možnosti praktického uplatnění – podporují počáteční kreativitu, skýtají netušené možnosti pro vizualizaci a animaci a v neposlední řadě jsou rovněž předpokladem pro snadnější komunikaci nad návrhem a pro vznik různých odborných diskusních platforem. Rozsah možností zobrazení soudobých CADů je velmi široký, tyto programy zpravidla bývají rozmanitě dynamické, tzn. umožňují různé způsoby virtuální manipulace s předměty. Umožňují rotaci ve třech rozměrech, tedy prohlížení navrženého objektu z libovolného úhlu i zevnitř. Velmi široká je i škála odvětví, kde se CAD technologie používají. Aplikovat je lze při navrhování různých průmyslových nástrojů, dílců i celých strojů, při navrhování a konstrukci budov, výrazně se dnes uplatňují rovněž ve filmovém a herním průmyslu. Používají je také návrháři spotřebního zboží, například při navrhování šperků, nábytku, nejrůznějších elektrospotřebičů a dalších předmětů každodenní spotřeby. To je ale pravděpodobně jen začátek: s bouřlivým rozvojem virtuální reality je budoucnost pro 3D modelování otevřená ve větší šíři, než tomu bylo kdykoli v minulosti. Mgr. Petr Jechort, redaktor
