Po letech testů se americké námořnictvo rozhodlo vybavit vůbec první loď laserovou zbraní a vyslat ji do služby. Zařízení s označením Navy Laser Weapons System (LaWS) je umístěno na lodi USS Ponce, což bylo původně transportní a vyloďovací plavidlo, přestavěné na podpůrné plavidlo Páté flotily. Nyní bude sloužit i jako plovoucí základna. Do oblasti Perského zálivu by se mělo dostat možná ještě ke konci tohoto roku. Samotný LaWS je pevnolátkový laser v infračerveném spektru s výkonem zřejmě pod 100 kW. Je primárně určen k ničení malých a nezpevněných cílů, jako jsou bezpilotní letadla či malé čluny. Analytici se domnívají, že právě podobné levné zbraně, které ve velkém počtu mohou zahltit protivníkovu obranu, a v jistém počtu tak skrz ni proniknout, by mohl v případě konfliktu s USA použít i Írán, u jehož vod bude USS Ponce hlídkovat. Lasery by do budoucna mohly sloužit i proti odolnějším cílům, včetně protilodních raket, které představují pro bojová plavidla největší nebezpečí. Takový systém by ale musel mít o dva řády vyšší výkon (cca megawatt), aby se mohl během několika okamžiků, kdy je raketa v dostřelu, propálit jejím ocelovým pláštěm. Systém bude ještě komplikovanější a dražší a téměř jistě bude muset používat jiný typ laseru (pevnolátkové lasery jako LaSW takové výkony zatím rozhodně nevyvinou). V průběhu testů se prý stoprocentně osvědčil, když zaznamenal úspěch ve 12 případech z 12 (3 z lodi, 9 ještě ze zkušebního postavení na souši), ale to by dokázaly i jiné systémy. Námořnictvo však vyzdvihuje nízké provozní náklady. Laserový paprsek vzniká u tohoto systému v pevném médiu, a tak provoz vyžaduje jen dodávky elektřiny. Podle armádních zdrojů jeden laserový výstřel vyjde asi na méně než dolar, tedy 20 korun. To je podstatně levnější než dělostřelecká munice. Samotný laser stál podle serveru nydailynews.com něco přes 30 milionů dolarů (zhruba 600 milionů korun). Námořnictvo počítá s tím, že by laser bylo možné využít i pro varování. S výrazně nižším výkonem a přepnutím z infračerveného do viditelného spektra by například mohl být namířen na potenciálního útočníka, a tím by bylo možno ho upozornit, že je zaměřen a měl by změnit své chování. Takto může sloužit i k oslňování nebo jako varovný signál ostatním jednotkám. V neposlední řadě může zahřát objekt, aby na něj mohly být navedeny rakety. A naopak LaWS může také likvidovat různé senzory, které jsou velmi náchylné k poškození laserem, jako je třeba naváděcí infračervený systém raket. Laserová zbraň má i své nedostatky. Problémy jí totiž může dělat nepříznivé počasí. Jak ukázaly předchozí testy, lasery nemusí vůbec nebo jen špatně fungovat v dešti, mlze, prachu či kouři. Takové prostředí prostě paprsek rozptýlí. Armády testují i pozemní laserové zbraně. Například německá firma Rheinmetall Defence představila laser, který dokáže sestřelit bezpilotní letoun na vzdálenost až 2 km.
