V České republice vzniká studie, která analyzuje situaci na trhu s hnědým uhlím (HU) jak na straně domácích zdrojů, tak spotřeby. Zachycuje současné názory producentů HU i jeho spotřebitelů na produkci a potřeby HU a má posloužit jako jeden z podkladových dokumentů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k Analýze potřeb uhlí pro teplárny a energetiku ČR v časovém horizontu až do roku 2050. Názory přímých účastníků trhu HU je nutné znát, analyzovat a prognózovat, v souvislosti s připravovanými změnami podmínek uplatnění HU na trhu a s dlouhodobou energetickou strategií. Názory, které studie obsahuje, jsou jedním z řady podkladů pro Analýzu potřeb uhlí pro teplárenství, kterou si vyžádala RHSD a vláda a kterou zpracovává MPO. Studie vyjadřuje názor na potenciál, jaký může mít v energetice ČR hnědé uhlí do budoucna, pokud nebude administrativními rozhodnutími omezena dostupnost uhlí i na to, k jakým rozdílům v bilanci (oproti tomuto stavu bez omezení) dojde v různých scénářích další těžby. Je významným zdrojem názorů producentů HU i spotřebitelské sféry, která (jak je zřejmé z výsledků průzkumu u provozovatelů největších výroben energie) s hnědým uhlím ve svých záměrech (přes všechny úpravy legislativy) stále ještě počítá. MPO ČR vyjádřilo k původní verzi studie některé výhrady týkající se metodologie použití scénářů spotřeby a požádalo autory o úpravy i doplnění některých chybějících dat. Teplárensk é sd ružení ČR : progn óza trhu s hn ědým uhlím se míjí s realitou Vlastní stanovisko ke studii zaujalo Teplárenské sdružení ČR. S řadou informací v ní nesouhlasí. Nejedná se podle něj o soubor názorů účastníků trhu, ale výhradně o názor zpracovatele studie. Zveřejněním dat za rok 2013 mohla být porušena práva dotyčných subjektů na ochranu dat, která od nich získává MPO ČR v rámci pravidelných statistických šetření. Pokud by se toto podezření potvrdilo, byla by zásadním způsobem narušena důvěra v odpovědný výkon pravomocí MPO ČR – praví se v prohlášení TS ČR. Způsob prezentace prognózy trhu ze strany MPO ČR považuje TS ČR za zcela nestandardní. Nejenže s dotčenými subjekty (nebo alespoň s jejich sdružením) neprovedlo odbornou oponenturu studie před jejím zveřejněním, ale navíc sděluje, že k ní má samo blíže nespecifikované výhrady. Je třeba prošetřit, kdo toto dílo, které zjevně není bez vad a nedodělků, vůbec převzal. Do roku 2020 nedostatek hn ědého uhlí nehrozí „V roce 2020 počítá studie i při úplném zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí s deficitem v řádu 5 mil. t uhlí. Tato informace je v zásadním rozporu s informacemi z trhu. Podle interního šetření má většina členů TS ČR do roku 2020 dodávky hnědého uhlí smluvně zajištěné a zásadní nedostatek hnědého uhlí nehrozí,“ uvedl ředitel TS ČR Martin Hájek. Paradoxně sami zpracovatelé studie tento závěr slovně potvrzují, když uvádí, že: „V krátkodobém horizontu do roku 2020 nedostatek hnědého uhlí nehrozí.“ Pokud by skutečně uváděný deficit na trhu v roce 2020 vznikl, pak by byl do dalších let nutně eliminován jednoduše proto, že nikdo nebude udržovat v provozuschopném stavu zcela nevyužitou elektrárnu bez perspektivy dodávek paliva. Současně informace o disponibilních zásobách a výši ročních těžeb jsou v rozporu s informacemi na trhu a s jinými studiemi. I zde je proto podle TS ČR nezbytné ověřit správnost výstupů, které ovlivňují celkovou bilanci jak celkových, tak ročních potřeb hnědého uhlí. Prognóza trhu jde ve svých předpokladech za rámec schválené Státní energetické koncepce v oblasti výhledu provozu zdrojů a vůbec neřeší přednostní využití uhlí pro vysoko účinnou kogeneraci. Kupříkladu základní projekce potřeb hnědého uhlí počítá s životností rekonstruované elektrárny Počerady se spotřebou 5 mil. t hnědého uhlí ročně až do roku 2050, a tím v podstatě s využitím většiny disponibilních zásob v lomu Vršany pro kondenzační výrobu elektřiny. Další pasáž ve studii potvrzuje obavy, jak bude uhlí za limity na ČSA vlastně využito. Citujeme: „O hnědé uhlí za limity bude mít největší zájem Elektrárna Chvaletice, která plánuje životnost do roku 2040. Pokud bude k dispozici hnědé uhlí z ČSA (za limity), bude mít o něj zájem, přestože uvedla možnost brát po roce 2025 hnědé uhlí z Vršan, díky čemuž se bilance Vršan v letech 2025–2040 stala schodkovou.“ V jednom ohledu lze nicméně se závěry studie souhlasit. Z prezentovaných dat ohledně tříděného hnědého uhlí jednoznačně vyplývá, že v případě zachování limitů těžby uhlí vznikne na trhu již v horizontu roku 2020 rychle rostoucí nedostatek tříděného hnědého uhlí. Jak to bude s dotacemi na kotle? Před rozhodnutím vlády o limitech těžby hnědého uhlí považujeme za nezodpovědné rozjíždět v rámci OPŽP program zaměřený na dotace domácích kotlů na hnědé uhlí, praví se ve stanovisku TS ČR. Ministerstvo životního prostředí by tak nechtěně mohlo vlákat tisíce domácností do pasti zmařené investice a samo se vystavit sankcím ze strany Evropské komise, pokud by se vláda rozhodla ekologické limity těžby hnědého uhlí zachovat. /zm, zs/
