Diskutujme na téma: státní maturitní zkoušky z Informačně technologického základu

Koncepce státní maturitní zkoušky z ITZ (Informačně technologický základ) vyvolala v uplynulých měsících masovou diskusi na úrovni škol i praxe. Jde o kritizovaný problém, ke kterému se vyjadřují snad všichni, jež mají zájem na kvalitním růstu výuky na našich odborných školách. Oficiální připomínky jsou sestaveny v rozsáhlé pracovní skupině složené ze zástupců odborných škol, vysokého školství a průmyslové praxe. Práce řešitelského týmu a mediální podpora je koordinována vedením oborového modulu CAD projektu SIPVZ z VOŠ a SPŠ ve Žďáře nad Sázavou. Národní modul reprezentuje čtvrtým rokem stovka vzdělávacích středisek působících při středních a vysokých školách. SOUČASNÁ ÚROVEŇ ICT V NAŠEM ŠKOLSTVÍ Ke správnému směřování ICT (Information and Communication Technology) v českém odborném školství začalo docházet kolem roku 1992. Jednalo se především o technické školy, které chápou výpočetní techniku jako podstatnou součást profesních znalostí svých absolventů. Strategie nasazení ICT ve školách byla již od počátku výrazně ovlivňována rozvojem ICT v průmyslové sféře a spoluprací vyučujících s podniky a dodavateli softwaru. Je to období, kdy počítač stál téměř 100 000 korun a pro školy bylo vybudování učebny relativně velkým problémem. Přesto se podařilo systematicky nasadit ICT do výuky a mezipředmětových vztahů. Součástí projektů bylo i řešení mezinárodních licenčních modelů a zajištění dostupnosti softwaru. V roce 2006 přijala vláda usnesení č. 351, kterým schválila „Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání“. Byla založena na jednoduché a progresivní myšlence naučit výpočetní techniku s vazbou na mezipředmětové vztahy ve třech úrovních Z, P a S. Součástí SIPVZ byly také grantové projekty, které uspokojily konkrétní potřeby našich škol na technické vybavení. Licenční modely studentského softwaru dohodnuté v rámci projektu SIPVZ od nás dnes přebírá celý svět. Staly se v loňském roce součástí rozvoje nového směru v nasazení ICT ve strojírenských oborech. Ten byl vytvořen pro SIPVZ a vystavěn na strategii správy životního cyklu výrobku (PLM – Product Lifecycle Management). Jde o současný pomyslný vrchol integrace ICT ve světovém průmyslu. Pro školy aktivně působící v projektu SIPVZ toto čtyřleté období znamenalo krok kupředu především z pohledu integrace nových technologií do studijních osnov a profilů absolventů. Byly investovány stovky milionů korun na ICT vybavení škol. Musíme si uvědomit, že jsou tyto technologie zásadní „stoletou“ změnou vyjadřovacích a komunikačních prostředků. Praxe v této době přemýšlí zcela globálně, odborné školství jen částečně a koncepce ITZ jde doslova koncepcí proti světovým trendům. Stěžejní změny způsobené nasazením ICT v technických oborech nezaznamenala ani řada studijních osnov oborů. Vše je převážně dílem progresivně myslících ředitelů škol a předmětových komisí, které vidí skutečný problém výuky odborníků reálnýma očima. Pokud toto nepochopíme, můžeme za pár let odborné školství zrušit a posílat děti na studia do zahraničí. Z průmyslu se stane levná pracovní síla bez technického knowhow. Jistým řešením v této oblasti by měla být připravovaná kurikulární reforma a nové rámcové vzdělávací plány (RVP). Ovšem i v této oblasti je nutné respektovat aktuální situaci. V druhé polovině roku 2006 se v odborném tisku začíná objevovat kritika státní maturity z ICT. Mělo by se podle slov autorů jednat o kvalitativní krok kupředu v rozvoji „povědomí o digitálním obsahu“ u absolventů našich škol. Již od počátku je ovšem zřejmé, že se jedná z hlediska ICT o naprosto odlišnou strategii. Ta je svázána s nesmyslným direktivním předpisem a jde požadavky proti všemu, co se v ICT v českém odborném školství 15 let vytváří. Není divu, nikdo se tím při tvorbě ITZ nezabýval. ITZ svým úsměvným předpisem v důsledku s destruktivním vlivem na výuku tvrdí, že je pro technika velmi důležité umět animovat postavičky a znalost produkčních aplikací je prakticky k ničemu. Důsledky tohoto počínání na znalosti našich budoucích techniků si musí zvážit každý sám. Buď budeme rozvojovou zemí a vrátíme školství na úroveň výuky před patnácti lety, nebo udržíme správný směr, odpovídající současnému stavu techniky a světovým trendům. V ČEM JE STÁVAJÍCÍ KONCEPCE STÁTNÍ MATURITY Z ITZ CHYBNÁ? Z původního komentáře k ITZ na technickém portálu DesignTech.cz, který je věnován společným projektům škol a průmyslové praxe, se stala rozsáhlá oponentura přístupu malé skupiny tvůrců ITZ, kteří ignorují potřeby odborného školství a dogmaticky budují ICT standard na základě svých znalostí, které prakticky technickou problematiku nemapují. Základním důvodem kritiky je preferování problémů, které jsou specializované a nemají s povědomím o ICT u techniků příliš společného. Obsahová část svými časovými nároky navíc diskriminuje na školách výuku nezbytných aplikací souvisejících těsně s profily absolventů. V dlouhodobém dopadu to znamená, že nebude možné při výuce využívat jakýkoli moderní postup. Obrazně řečeno, studentům zůstane například tužka a pravítko v době, kdy technický svět staví na digitální dokumentaci. Základní nedostatky koncepce státní maturity z ITZ v porovnání se současnou výukou PŘIPOMÍNKOVÁ STUDIE VYTVOŘENÁ ŘEŠITELSKÝM TÝMEM Vzhledem k závažnosti řešeného problému byla vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců škol, praxe a vysokého školství. Řešitelský tým analyzoval na úrovni předmětových komisí jednotlivých škol stávající koncepci ITZ a ze získaných výsledků byl sestaven připomínkový materiál. Ten je dostupný našim registrovaným partnerům a odborným médiím pro inicializaci dalších podpůrných jednání. Připomínková studie řeší problematický obsah státní maturitní zkoušky z ITZ, která neodpovídá současné úrovni a investicím do rozvoje ICT v našem odborném školství. Studie vychází z několikaleté strategie oborových modulů SIPVZ a z řady úspěšných národních a mezinárodních grantových projektů. Výraznou úlohu při sestavení obsahu hrál nynější stav výuky ICT na odborných školách. Současná úroveň výuky ICT na našich školách patří z hlediska metodiky, mezipředmětových vztahů, supportu a studentských licenčních modelů, k celosvětově nejpropracovanějším. Studie definuje jednotlivé problémy, které kriticky a zcela reálně ohrožují současný kvalitativní růst odborného vzdělávání, a vytváří variantní řešení tohoto problému. Kritická témata jsou řešena ve spolupráci s mezinárodní průmyslovou praxí v těsné vazbě na ukázky profilů absolventů. PETR FOŘT Další informace včetně veřejné diskuse jsou dostupné na adrese www.designtech.cz v sekci SIPVZ.