Diskusní setkání ke stavební problematice dneška

Efektivní využívání energií všeho druhu je z pohledu světových zásob zdrojů a plynule narůstajících cen stále aktuálnější. Větší prostor nyní dostávají stále více obnovitelné zdroje. Tato problematika spolu s pohledem na možné dotační tituly ze strany developera byly stěžejními tématy diskusního setkání odborníků, kteří se 25. února sešli v Ostravě. Akci pořádalo Stavební fórum spolu s Envi A, jež k uvedenému programu zároveň zajistili informace o nově postavené budově Nordica včetně její prohlídky v závěru setkání. Zúčastnilo se více než 50 odborníků včetně novinářů. Nordica na programu V rozsáhlém programu dominovaly otázky využití energie obnovitelných zdrojů včetně návratnosti investic, a podrobně se hovořilo také o zkušenostech z projekce těchto zdrojů energie. Jedním z témat byla příprava projektu fotovoltaického systému z pohledu realitní společnosti a poradenství s optimalizací při výběru dotačního titulu. Závěr přednáškového bloku vyplnily informace o objektu Nordica v Ostravě, což je první budova v České republice s certifikací Evropské komise za úsporu energie. A opět o kogeneraci V úvodu vystoupil Josef Opluštil, vedoucí oddělení konzultací společnosti Tebodin CZ. Ta má centrálu v Haagu a působí celosvětově. V ČR hledá cesty pro co nejefektivnější využívání energetických zdrojů, nabízí konzultace při jejich projektování a řízení staveb. Řeší se snižování energetické náročnosti spotřebičů i možnosti získávání nových energetických zdrojů. Jednou z nich je vyšší využívání energie důlních plynů (zejména na Ostravsku) výstavbou a provozováním kogeneračních jednotek. Stále více se nasazuje osvědčený a průběžně vylepšovaný kogenerátor TEDOM. Důlní plyny se získávají v místech zrušených dolů (vyvěrání, odsávání), ale i novými vrty a jímáním získávaného plynu, přičemž pořizovací i provozní náklady jsou poměrně nízké a plyn má vcelku vysokou výhřevnost. „Kubický metr plynu přijde na zhruba 3 Kč a návratnost celé investice se pohybuje v závislosti na souvisejících okolnostech v rozmezí tří až osmi let“, uvedl Opluštil. Jeden GJ tepla se daří produkovat za 350 Kč. V současnosti se přechází od systému, kdy se kogenerační jednotka stavěla přímo na místě, kde byl zdroj plynu, na vyšší úroveň. Ta představuje celé studie možného využití v potřebných lokalitách s možností přepravy plynu. Větší místa využití důlního plynu jsou v lokalitě Dolu Paskov, dále v OKD Doprava, Orlové a na dalších místech. Tebodin dále vyvíjí aktivity například při využívání bioplynu v Kroměříži nebo při využití biomasy v Teplárně Krnov. Tam se jedná o náhradu uhelného kotle a 35 tun parního výkonu. K VYUŽÍVÁNÍ SLUNCE Velmi dynamickou a přehledně vedenou přednášku měl Antonín Kuneš, výkonný ředitel společnosti Strojírny Bohdalice, kde se mimo jiné vyrábějí také solární kolektory všeho druhu. Je o ně stále větší zájem, a to jak u majitelů bytových domů, tak zejména v průmyslu, kde se ohřívá voda pro technologické účely a dotápění. Jde např. o různé potravinářské provozy včetně pivovarů. „Solární systém je vždy určitým alternativním zdrojem a musí být doplněn pro dobu sníženého výkonu o tradiční zdroj energie“, prohlásil Kuneš. V Bohdalicích vyrábějí především velkoplošné solární kolektory, které se s úspěchem užívají jako fasádní prvky s kotvením přímo na omítku, kde plní jak funkci tepelného zdroje, tak tepelného izolantu. Vývoj jde rychle kupředu, takže nyní je již možná i výroba kolektorů různých tvarů včetně možnosti zakřivení či oblouků i barevného provedení. Při přípravě projektu solárního systému je nutné brát v úvahu zejména dobu návratnosti investic, která je nyní 5 – 8 let (bez státních dotací). Znamená to, že při průměrné životnosti systému 30 let jde o investici s dlouhodobou výnosností. Vskutku 30 let? Podle Antonína Kuneše před časem jejich společnost koupila rakouského výrobce slunečních kolektorů, jehož produkty jsou v bezchybném provozu 35 let, takže se není čeho obávat. Na dotaz TT o možné poruchovosti systémů odpověděl, že k poruchám zásadně nedochází, ovšem předpokladem je kvalitní a důsledná montáž. Bohdalické systémy jsou zcela bezúdržbové a uživatelům šetří 60 – 90 % nákladů na ohřev vody, případně i určitý podíl energie na vytápění. Dále se hovořilo o délce slunečního svitu na našem území (podle lokality jde o 1400 – 2200 hodin za rok), o dopadu až 1000 W/m2 při modré obloze, ale kolektory pracují, byť se sníženým výkonem, i při obloze zatažené. Snížení investiční náročnosti se dosáhne propojením kolektorového systému s rozvody stávajícími, jen je nutná řada elektrotechnických zařízení pro logické přepínání. V Bohdalicích jsou schopni vyrobit i panel o velikosti 36 m2 . K orientaci kolektorů vůči světovým stranám uvedl Kuneš, že menší odchylky při odklonu od jižní orientace nemají zásadní vliv na účinnost. Ta je velmi dobrá u fasádních panelů při nízkém slunci v zimě. Optimálně navržený a profesionálně provozovaný systém by mohl mít dobu návratnosti i okolo 5 let. Z dalších informací vyplynulo, že například systém o rozloze 63 m2 lze pořídit za 900 000 Kč s návratností investice 8 let. Tisícimetrový rozsah (okolo 180 kolektorů, ohřev teplé vody pro 50 osob) přijde na 2,5 mil. Kč při návratnosti 7 let. Dále se hovořilo o možnostech užití přebytků tepla v létě, provozních kapalinách v kolektorech a různých detailech solárních systémů. ŽÁDAT RE ZER VACI VÝKO NU Komplexní služby pro investora, který hodlá provozovat fotovoltaický systém, to je cílem služeb společnosti AAA INDUSTRY CZ. O celém systému hovořil výkonný ředitel Miroslav Somr, který se věnoval otázkám vyhledávání pozemku, zajištění potřebných podkladů, přípravě nabídky investorovi, inženýrské činnosti a ostatním souvislostem. Investoři mají snahu stavět co nejrychleji, třeba i při využívání ploch v brown fields. Je nutné mít také studii proveditelnosti a požádat předem ČEZ či E.ON o předběžnou rezervaci výkonu (kdy a kolik se bude dodávat proudu, který musí producenti a dodavatelé elektřiny ze zákona odebírat za předem stanovené tarify). To proto, že by mohlo případně dojít k určitým problémům s připojením v dané lokalitě. Mnozí investoři jsou nyní již velmi opatrní – nekoupí totiž pozemek, pokud není pro stavbu fotovoltaické elektrárny stavební povolení. Ceny pozemků pro fotovoltaické zdroje se nyní pohybují v rozmezí 180 – 350 Kč/m2 , nejvyšší ceny jsou na jižní Moravě, nejnižší v severních Čechách. Dá se počítat s návratností investice 8 – 12 let. „Je to dobrý byznys, banky na to rády půjčí“, řekl Somr, který zároveň pochválil orgány státní správy za vstřícnost při přípravě projektů. ÚSPOR NÝ OBJEKT Nordica Ostrava je zcela nová (zatím ještě nedokončená) budova, která má jako první v ČR certifikát Evropské komise za úsporu energie. Podle informací Václava Matouška, projektového inženýra společnosti Skanska Property, jde o celkem 11 400 m2 kancelářských ploch, v nichž se počítá se zaměstnáváním 1000 – 1300 lidí. Stavba byla hotova za 15 měsíců a její průběh byl komplikován nutností sanace kontaminované zeminy. Objekt má tři podzemní podlaží, přičemž to nejnižší je doslova „nabito“ vzduchotechnickými zařízeními a dvě další podlaží jsou určena pro garážování vozidel. Ve 2. až 6. nadzemním podlaží jsou kancelářské plochy (po 1950 m2 ), v přízemí je recepce, prostor atria a restaurace. Poslední, 7. nadzemní podlaží, má 330 m2 kancelářských ploch a 200 m2 zaujímá terasa. Převážná většina nákladů (76 %) směřovala na stavební část, další náklady připadly na topení, vzduchotechniku, chlazení a jiná zařízení. „Projekt jsme připravovali s tím, aby bylo dosaženo okolo třiceti procent úspor na vytápění a chlazení oproti projektům podobného charakteru“, doplnil Matoušek. Objekt tak má okolo 20 % tepelných izolací navíc proti objektům podobným a kvůli snaze zajistit menší tlakové ztráty v rozvodech bylo nutno pořídit větší VZT jednotky. Znamená to sice očekávanou menší rychlost proudění vzduchu, ale v důsledku si to vyžádalo o 10 % finančních prostředků na VZT z celkového rozpočtu navíc. Nasávací kanál VZT je v zemi a teplota vzduchu je uzpůsobovaná aktuálním potřebám uživatelů. V budově se počítá s komplexní spotřebou energie 85 kW/m2 a rok, přičemž hlavní spotřeba připadá na chlazení a osvětlení, topení bude minimální. Dosažení dobrých tepelně technických parametrů se podařilo hlavně proto, že projekt byl od počátku orientován na co nejnižší spotřebu energií a ochranu životního prostředí. „Neužíváme u382 žádná sci-fi řešení, prostě projekt je jen souborem promyšlených nápadů“, prohlásil V. Matoušek. Při jeho tvorbě Skanska těsně spolupracovala s ČVUT, kde byl předem vytvořen model budovy. Tvar budovy je optimální a kompaktní, ale proč to nepřiznat – zvenčí je to skutečně jen „krabice“, která však nemá žádné zbytečné výklenky a podobné architektonické speciality, jež většinou spotřebu energií zvyšují. Dlužno dodat – účastníci diskusního setkání se pozastavili nad skutečností, že budově byl udělen certifikát Evropské komise za úsporu energie již v této fázi, kdy ještě není zcela dokončena a neproběhla v ní žádná měření a ověření předpokladů, která uvádí projekt. Certifikát však udělen je. Skanska Property hodlá jít u dalších projektů dále a šetřit energie i životní prostředí ještě více s využitím poznatků z ostravského objektu. Václav Matoušek jen zalitoval, že v ČR nemáme zatím takové možnosti jako je tomu třeba ve Švédsku. Tam pracuje tak zvaný „green team“, který soustřeďuje ty nejlepší projekty a nápady z celého světa a pak se stará o jejich uvádění do každodenní praxe. Ovšem postavit precizní a nízkoenergetický objekt jako je v Ostravě je jen první část věci. Je nutné se starat také o zajištění efektivního provozu s využitím logických poznatků. Skanska proto hodlá nájemce v budově trvale vychovávat – jak svítit, jak větrat, jak vytápět. A pro případné klaustrofobiky – u některých oken je možné i jejich běžné otevírání, jak měli účastníci setkání možnost si ověřit při prohlídce objektu v závěru celé akce. /sas/