V estonském Tallinnu se uskutečnilo zasedání neformální Rady pro energetiku. ČR na něm zastupovala náměstkyně ministra průmyslu pro energetiku Lenka Kovačovská. Jednání rady předcházela konference věnovaná vhodné budoucí struktuře evropského trhu s elektřinou odpovídající výzvám a změnám, kterými projde evropská energetika v následujících letech. Prodiskutovány byly otázky efektivního zapojení spotřebitelů do trhu a do řízení energetických soustav, efektivní řešení výzev spojených s vysokým podílem (neřiditelných) alternativních zdrojů do systému a senzitivní otázka, zda je možné mít do budoucna prostý trh s elektřinou (tzv. energy-only-market), anebo zda a jaké kapacitní mechanismy budou nutné pro udržení dlouhodobé výkonové přiměřenosti. „Z pohledu ČR a jejího dlouhodobého přístupu k designu trhu bylo velmi povzbuzující úvodní prohlášení předsedy ITRE výboru Evropského parlamentu Jerzyho Buzka o tom, že trh s elektřinou není nástrojem klimatické politiky. Od toho máme EU ETS,“ prohlásila L. Kovačovská. „Na konferenci zaznělo (a nemělo by to rozhodně zapadnout), že trhy jsou velmi dobré při zajišťování efektivnosti, nikoliv rovnosti. Toto je zcela zásadní argument, který jen podtrhuje nesouhlas ČR se zavedením tzv. regionálních provozních center (ROCs), jež by měla optimalizovat rozhodnutí o řízení sítí na úrovni celoregionálního blahobytu a tzv. VoLL, které budou nutně k neprospěchu chudších států regionu.“ Hlavní otázkou, kterou členské státy společně s Evropskou komisi momentálně řeší, je, jak zajistit, aby bylo v roce 2030 opravdu dosaženo stanovených cílů. Lenka Kovačovská ve svém vystoupení mj. zdůraznila, že členské státy nesmějí být penalizovány za to, že by neplnily cíle v oblasti energetické účinnosti, a musí jim být ponechána dostatečná míra flexibility pro naplnění vlastních ambicí v rozvoji alternativních zdrojů tak, aby celý proces byl ekonomicky efektivní. Estonské předsednictví připravilo pro diskusi Rady dvě otázky, které se zaměřily na roli konečného zákazníka a regionální spolupráci. Členské státy se ve svých vystoupeních shodly, že konečný zákazník by neměl být nucen k tomu, aby jednal aktivně. Měly by mu však být poskytnuty takové nástroje a možnosti, aby v případě zájmu mohl svou spotřebu elektrické energie účinně ovládat. V této souvislosti je také nutné se zaměřit na dostatečnou ochranu dat. „V rámci jedné z pracovních skupin bylo jedním z hlavních výstupů to, že nemá smysl za každou cenu ‚nutit‘ jednoho každého spotřebitele k tomu, aby byl aktivní na trhu. Není smyslem dělat z každého spotřebitele experta na trhy s elektřinou a nutit ho ve volném čase optimalizovat své spotřebitelské chování. Naopak, výzvou pro nás všechny je nastavit taková pravidla trhu, která pobídnou vznik a efektivní fungování prostředníků na trhu, kteří budou tyto optimalizace ve prospěch spotřebitele činit, aniž by to ohrozilo bezpečnost zásobování s elektřinou.“ V otázce regionální spolupráce panovala shoda nad tím, že je žádoucí a nezbytná. Je však třeba k ní přistupovat „odzdola nahoru“, tj. nevytvářet shora uměle nefunkční celky. Úroveň zapojení vlád členských zemí by měla být pečlivě zvážena. Posledním diskutovaným bodem, k němuž se připojili také ministři pro dopravu, byl Nástroj pro propojení Evropy, tzv. CEF. Závěr z diskuse byl jednoznačný: CEF je úspěšný nástroj, který pomáhá projektům, které by jinak nevznikly. Bude však nutné zamyslet se nad jeho propojením s dalšími finančními nástroji a nad propojením jednotlivých sektorů (energetika, doprava, informační technologie) navzájem. Jednou z hlavních priorit estonského předsednictví v Radě pro energetiku je otázka digitalizace a jejích možných pozitivních dopadů na řízení hospodářství i efektivnější státní správu. Význam digitalizace pro energetiku budoucnosti a jeho systematické podchycení a správné uchopení v sobě zahrnuje talinská e-energy deklarace, k níž se ČR připojila. /zm/
