V půli února se v Jihlavě setkali představitelé
státních i občanských organizací,
odborníci se zástupci obcí, aby jim
poskytli aktuální informace, které se týkají
procesu výběru potenciální lokality
pro úložiště.
Diskusi iniciovala Správa úložišť radioaktivních
odpadů (SÚRAO). Ta je za vývoj
úložiště (včetně výběru lokality pro jeho
umístění) zodpovědná. Akce navázala
na obdobné projekty z minulých let, kupř.
na veřejné slyšení na Štiříně (v rámci evropského
projektu ARGONA), na mezinárodní
konferenci „Nekonfliktně k hlubinnému
úložišti“ nebo na diskusi u kulatého
stolu v červnu 2010.
Ředitel SÚRAO Jan Prachař občany
ujistil, že geologické průzkumy nebudou
probíhat na lokalitách, ve kterých
s nimi nesouhlasí občané a zástupci
obcí. „SÚRAO je zodpovědná organizace.
S obcemi chceme komunikovat
otevřeně a seriózně. Každá obec, která
se smluvně zapojí do spolupráce týkající
se geologických průzkumů, bude
mít ve smlouvě jasně garantováno, že
souhlas s průzkumnými pracemi není
souhlasem s vybudováním úložiště.“
ČR stojí před důležitým krokem v podobě
geologických průzkumů. I ty by
měly přispět k rozhodnutí, jak se do budoucna
vypořádat s jadernými odpady,
které produkují elektrárny Temelín
a Dukovany. Znalost horniny je klíčová
pro zjištění, zda daná lokalita je, či není
vhodná pro ukládání použitého paliva.
Samotné úložiště, s podložím z tvrdých
krystalických hornin, jako jsou žuly
a ruly, lze vybírat se souhlasem obcí až
po geologických průzkumech.
Edvard Sequens z občanského sdružení
Calla zopakoval požadavky některých
obcí, které chtějí uzákonit právo
veta. Ocenil, že se podařilo se státem
vyjednat finanční příspěvky obcím,
které budou souhlasit s geologickými
průzkumy. Upozornil však, že v současné
právní normě chybí prostředky,
jak se hlubinnému úložišti bránit právní
cestou. Požadoval zrovnoprávnit obce
na úroveň státu.
Zdeněk Jirsa, starosta Dolní Cerekve,
v diskusi zdůraznil, že zatímco
ve Švédsku jednají zástupci státu, obcí
a občanských sdružení o tom, jak celospolečenský
problém jaderných odpadů
pozitivně vyřešit, jednání na české půdě
se soustředí hlavně na hledání způsobu,
jak vybudování hlubinného úložiště zamezit
právem veta.
Odpůrci úložiště požadují právo veta
již před geologickými průzkumy.
Argumentují, že pokud obce úložiště
na svém katastrálním území nechtějí,
pak je zbytečné průzkumy vůbec dělat.
Zdeněk Černý, starosta Nadějkova,
zmínil, že právo veta není tak podstatný
krok. Stačilo by posílit práva obce
atomovým nebo hornickým zákonem.
Třetí cestou by bylo vytvořit samostatný
zákon.
Radek Šula z MPO ČR uvedl, že obce
již dnes mají dostatečné podmínky pro
prosazení svých zájmů: „Pokud odmítnou,
pak geologické průzkumy probíhat
nebudou.“ /iš/