V Česku se dlouhodobě rodí celá řada objevů a vynálezů. Zhruba 90 % z nich se ale do praxe nikdy nedostane. Většinou chybějí finance, a především schopní partneři, kteří dokážou vývoj a vynález úspěšně komercializovat. Patentování vynálezu je totiž často jen pomyslnou startovní čárou velmi dlouhého závodu o úspěch. Ten je takřka nemyslitelný bez transferu technologií. „Výsledkem vědeckého bádání na univerzitách a ve výzkumných ústavech je mnohdy objev nového mechanismu, jevu nebo řešení určitého problému. To však nestačí. Potřebujete z toho udělat použitelný vynález, ochránit jej patentem a nalézt pro něj komerčního partnera, který by dokázal vývoj dovést k uplatnění na trhu. Většina vědců přitom nemá čas ani znalosti, aby si něco takového zajistila sama, a vědecké instituce nemají zdroje, aby takový finální vývoj potřebný pro praxi zaplatily,“ říká Eva Janouškovcová, předsedkyně spolku Transfera. cz a ředitelka Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity. Proto začaly od konce minulého století vznikat ve světě kanceláře transferu technologií působící na akademické půdě. Jejich smyslem je hledat partnery ochotné a schopné dokončit vývoj výsledků akademického výzkumu a dovést např. vynález až ke spotřebitelům. V Česku se na otázky transferu technologií soustředí především spolek Transfera.cz sdružující zhruba 40 kanceláří z nejvýznamnějších tuzemských vědeckých a akademických institucí a další spolupracovníky. Za poslední čtyři roky se jeho členové podíleli na vzniku více než 120 univerzitních a akademických firem, na poskytnutí téměř 500 nových licencí na využití vědeckých výsledků v praxi v hodnotě přesahující 8 miliard korun z licenčních poplatků. Mezi úspěšné příklady praktického uplatnění patří nové léky proti tuberkulóze či obezitě, nové typy akumulátorových baterií, inteligentní 3D tkaniny a mnoho dalších. Jedním z nejúspěšnějších příkladů českého technologického transferu jsou léky na HIV či hepatitidu B, které pomáhají po celém světě díky objevům profesora Holého. V ČR se transfer technologií začal ve větším měřítku rozvíjet až na přelomu tisíciletí, kdy začala vznikat i centra na podporu inovačního podnikání, v roce 2003 např. Jihomoravské inovační centrum podporující rozjezd spin-off firem navázaných na konkrétní akademické duševní vlastnictví. V dalších letech začaly pozvolna přibývat na akademických institucích techtransferové kanceláře buď jako integrovaná součást, nebo nově jako jejich dceřiné společnosti. Ve světě mají transferové kanceláře různé podoby, často vznikají právě jako komerční dceřiné společnosti vlastněné univerzitou, protože pro jiné firmy mohou být v této podobě srozumitelnějšími partnery než velká a pomalu se rozhodující univerzita. Úspěšný přenos vědeckých objevů, vynálezů a dalších znalostí do praxe je jedním z klíčových impulsů pro rozvoj znalostní ekonomiky. Není náhodou, že primát v této oblasti drží technologicky nejvyspělejší země, jako je Izrael, USA či Velká Británie. Česko sice disponuje velkým vědecko-výzkumným potenciálem, v oblasti transferu technologií ale zatím za vyspělými zeměmi pokulhává. Kromě mnohaleté finanční podpory transferu technologií z prostředků EU i prostředků národních vznikla řada konkrétních iniciativ, které si kladou za cíl tento stav změnit. Bez profesionálního transferu technologií by ČR nikdy nebyla v oblasti komercializace a využití výsledků výzkumu v praxi konkurenceschopnou. /st/
