Podle Českého plynárenského svazu kotlíkové dotace určitě přispějí ke zlepšení ovzduší. Zatím bylo podáno také na 2200 žádostí o dotaci na kondenzační plynové kotle. Ceny plynu dlouhodobě klesají. Přejít na plyn je tak dnes pro zákazníky výhodné. „Podle počtu podaných žádostí ze 7 krajů je téměř dvakrát větší zájem o plynové kotle než o kotle jen uhelné. To určitě těší každého, kdo žije v ČR a má zájem o čisté ovzduší,“ řekl Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS). „Věříme, že v dalších etapách se současných zhruba 16 % zájemců díky viditelnému poklesu ceny zemního plynu ještě zvýší. Podle údajů z prvních krajů by mohlo být v 1. vlně dotací podáno asi 3500 žádostí na moderní plynové kondenzační kotle.“ Podle ČPS si zemní plyn za způsob vytápění vybralo kolem 1,4 mil. obyvatel. Z hlediska životního prostředí je určitě pozitivní i stejně velký zájem o dotace na kotle na biomasu a o tepelná čerpadla. Nižší počet žádostí o uhelné kotle ukazuje pozitivní trend: odklon od kotlů na tuhá paliva a příklon k ekologickým formám vytápění. Evropské státy postupně zakazují kotle na tuhá paliva. Do roku 2022 bude pod pokutou 50 000 korun zakázáno používání asi 75 % uhelných kotlů. „Lze očekávat, že v horizontu maximálně 10 let už nebude uhlí vůbec pro lokální vytápění využíváno,“ soudí Jan Valenta. Nyní si lze s 85procentní dotací nejen vyměnit kotel na plyn, ale modernizovat celý systém vytápění v rodinném domě. „Pokud se rozhodnete využít kotlíkovou dotaci pro výměnu kotle za plynový, máte navíc výhodu, že vám plynárenské společnosti vše připraví na klíč. Jedná se kupř. o vyřízení dotací bez papírování a obíhání úřadů, o demontáž stávajícího kotle a jeho ekologickou likvidaci, o úpravu spalinové cesty a příp. vyvložkování komína, o zajištění energetického posudku domu, o výstavbu přípojky i nové otopné soustavy, o montáže kotlů, služby energetického specialisty a projektové dokumentace, o drobná opatření na snížení energetické náročnosti domu atd.,“ upozornil J. Valenta. V I. vlně řízení žádostí o dotace byly pro všechny kraje alokovány 3 mld. Kč. Ve třech vlnách by pak mělo být možné v ČR čerpat až 9 mld. Kč. /zs/
