Dramaticky se rozvíjející datová centra začínají být hodně náročná na prostor a na provoz. Co kdyby se ale objevila technologie, která by dokázala zmenšit prostor nutný k uložení dat celého datového centra do kostky cukru? Zní to jako nesmysl? Taková technologie existuje už miliardy let a je to DNA, molekula, která v sobě nese genetickou informaci každého z nás. Vědci Washingtonské univerzity a výzkumné oddělení společnosti Microsoft nedávno představili vůbec první kompletní systém, s nímž lze zapsat digitální data do molekul DNA, a pak je opět z DNA získat. Tímto postupem je možné uchovávat data mnoha nesrovnatelně úsporněji než dnes. Bioinženýři Washingtonské univerzity dokázali přepsat informaci z několika digitálních snímků do uměle syntetizovaných molekul DNA. Ještě důležitější ale bylo, že tento proces obrátili. Našli správné kusy DNA a bezchybně z nich přečetli všechny uložené obrázky. Podle vědců měly živé organismy skvělý nápad, když se rozhodly využít k uchovávání genetické informace právě DNA. Molekuly DNA jsou výjimečně úsporné a také obstojně odolné. Tímto způsobem by bylo možné ukládat data na dlouhá staletí. Vše nasvědčuje tomu, že podobné technologie budeme brzy nutně potřebovat. V roce 2020 by se celkový objem digitálních dat planety země měl blížit 44 bilionům gigabytů. Náš svět vyrábí data rychleji, nežli kapacity na jejich uskladnění. Zajímavým řešením by mohla být právě molekula DNA. Ve schopnosti uskladnit informaci hravě předstihne soudobá digitální média. Je v tom mnoho milionkrát lepší. Podstatnou výhodou DNA také je, že za správných podmínek může uchovat data v neporušeném stavu přinejmenším stovky let. Jak by asi za takovou dobu vypadal flashdisk nebo harddisk? Zapisování a čtení dat není s molekulami DNA tak rychlé, jako u digitálních médií. DNA by ale mohla sehrát významnou roli v archivování významných dat, která by nemusela být okamžitě dostupná. S rozvojem nástrojů pro práci s DNA lze navíc očekávat, že se kvalita a hlavně cenová dostupnost podobných systémů bude jen a jen zlepšovat. Budeme mít za pár desetiletí většinu dat uskladněných v podobě DNA?
