Česká státní správa je podle Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) kvůli nedostatečné digitalizaci hodnocena nejhůře v historii průzkumu. První místo jako nejatraktivnější země ve střední a východní Evropě pro investory znovu získalo Estonsko.
Pandemie pozvolna ustupuje, ekonomika jde nahoru. Především ve zpracovatelském průmyslu je u většiny ukazatelů vidět pozitivní trend pro další vývoj. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků trápí firmy stejně jako dříve, ale růst mzdových nákladů se zpomalil. Česko podle Konjunkturálního průzkumu ČNOPK 2021 i nadále boduje v kritériích „produktivita a motivace zaměstnanců“ a „kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů“. „Státní správa“ je však mimo jiné z důvodu nedostatečné digitalizace hodnocena nejhůře v historii průzkumu. První místo jako nejatraktivnější země ve střední a východní Evropě pro investory proto znovu získalo Estonsko. „Politická a sociální stabilita“ u nás navíc zaznamenala z investičních kritérií tento rok největší propad. Jednou z šancí pro Česko by mohlo být zkracování dodavatelských řetězců z Asie zpět do Evropy. Výhledy ekonomiky Na první pohled žádné velké překvapení: podniky v Česku hodnotí vyhlídky ekonomiky v letošním roce výrazně lépe než současnou situaci v částečném lockdownu. Skoro 40 % z nich vidí světlo na konci tunelu, téměř každá druhá firma (47 %) počítá s lepším budoucím vývojem svého podnikání. Tento pozitivní trend potvrzují i další indikátory. Celých 55 % investorů počítá se zvýšením svého obratu, u exportu (35 %), investic (34 %) a přijímání nových zaměstnanců (36 %) počítá s nárůstem přibližně třetina podniků. Pokud nebereme v úvahu propad v roce 2020, pohybují se tyto odhady v podstatě na předkrizové úrovni. Je zřejmé, že pandemie a s ní spojené lockdowny způsobily rozpolcení ekonomiky mezi sektory. Každý pátý podnik hodnotí aktuální ekonomickou situaci jako „dobrou“, dvě třetiny těchto odpovědí jsou přitom od průmyslových podniků a pouze 15 % ze sektoru služeb, konkrétně především poskytovatelů služeb pro podniky (IT, poradenství, logistika atd.).
Mzdové náklady Rozštěpení ekonomiky se zrcadlí i v plánovaném zvyšování platů. Se zvýšením až o 8 % počítá výrazně více firem ze zpracovatelského průmyslu než ze sektoru služeb. Celkově se však v porovnáním se strmými nárůsty v roce 2018 a 2019 tlak na zvyšování mezd kvůli pandemii vytratil. Drtivá většina podniků (87 %) nepočítá s žádným nebo jen s malým až mírným růstem platů. To je ale pro firmy jen krátký oddechový čas. Podnikatelé si totiž nadále stěžují na značný nedostatek odborných pracovníků, který se bude v průběhu roku stupňovat, protože téměř každý druhý podnik pohlíží na vývoj vlastního byznysu v letošním roce pozitivně. Nedostatek odborných pracovníků považuje většina investorů (cca 60 %) s velkým odstupem za největší riziko pro své podnikání v příštích 12 měsících. Vzhledem ke zkušenostem, které firmy nasbíraly během lockdownu, více než polovina (53 %) vidí velké riziko také v poklesu poptávky a 34 % v hospodářsko-politických podmínkách. Ve skupině s top 5 podmínkami pro podnikání došlo k přesunům v pořadí jednotlivých kritérií. Dlouho přetrvávajícími pozitivy jsou vedle členství v EU především „produktivita a motivace zaměstnanců“ (přesun z 5. na 2. místo), „kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů“ (3. místo) a akademické vzdělání (5. místo). Platební morálka v důsledku krize poklesla z druhého místa na čtvrté, kvůli zpomalení růstu mezd nejsou již tak negativně vnímány mzdové náklady (posun z 13. na 7. místo). Neslavné poslední místo z 21 kritérií již několik let zaujímá „dostupnost kvalifikovaných pracovních sil“. Dramatický propad mezi kritérii pro podnikání zaznamenaly v roce 2021 „politická a sociální stabilita“ (z 8. na 17. místo) a „státní správa“ (z 15. na 19. místo), což by měly být varovné signály pro politiku.
Nedostatečná digitalizace Investoři v průzkumu dávají najevo, že při výběru investiční lokality bude hrát čím dál větší roli digitalizace. Zatímco analogová státní správa v Česku je hodnocena stále hůře, Estonsko nabízí více než 3 000 veřejných digitálních služeb. Tato pobaltská země tak opět porazila Českou republiku v boji o první místo v žebříčku atraktivity investorů ve střední a východní Evropě. Trend, který započal již před krizí, pandemie dále umocnila. Plánujete v dohledné době nahradit nebo doplnit stávající dodavatele? Dobrá třetina podniků odpověděla na tuto otázku „možná“ a 13 % dokonce „velmi pravděpodobně“. Když jsme se ptali na regiony, kde by firmy hledaly nové dodavatele, měla EU, konkrétně střední a východní Evropa (65 %), západní Evropa (43 %) a Německo (43 %), velký náskok před Asií- Tichomořím (24 %) a evropskými zeměmi mimo EU (19 %). „Je to šance, které by se nyní Česko mělo chopit, aby díky své průmyslové kompetenci a rychlé digitalizaci a robotizaci znovu získalo první místo Estonska,“ říká Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK. Průzkumu, který paralelně probíhá v 16 zemích střední a východní Evropy, se každý rok účastní přes 1 300 firem. /PK/
