Ohřev plazmatu v tokamacích
na základní úrovní zajišťuje elektrický
proud tekoucí plazmatem.
Při vyšších teplotách díky rostoucí
vodivosti plazmatu je ohmický
ohřev neúčinný a je třeba použít
tak zvaný dodatečný ohřev. Dnes
se používá vstřik energetických
neutrálních částic, které svoji
usměrněnou energii předávají
částicím plazmatu srážkami. Tím
plazma ohřívají a ohřev pomocí
vysokofrekvenčního elektromagnetického
pole s frekvencemi
v oblasti rezonančních frekvencí
plazmatu, ať už to je ohřev rádiovými
vlnami v oblasti rezonanční
frekvence (nebo jejich násobku)
cyklotronového pohybu elektronů
v magnetickém poli (typicky
60 až 170 GHz v závislosti
na intenzitě magnetického pole
v zařízení), nebo ohřev pomocí
rezonance s ionto-cyklotronovou
frekvencí, kdy se do plazmatu
vstřikují elektromagnetické vlny
s frekvencí v oblasti ionto-cyklotronové
(typicky několik desítek
MHz). Ohřev je možný i na smíšené
frekvenci dolně
hybridní, což
jsou vlny v plazmatu s frekvencí
mezi iontovou a elektronovou cyklotronovou
frekvencí.
Pro největší tokamak ITER, který
7 států EU, Rusko, USA, Japonsko,
Čína, Jižní Korea a Japonsko staví
na jihu Francie v oblasti Cadarache
se počítá s dodatečným ohřevem na
všech jmenovaných frekvencích.
Iontocyklotronový ohřev na frekvenci
50 MW/ (40 až 55 MHz),
dolněhybridní ohřev na frekvenci
48 MW / 5 GHz a konečně ohřev
na elektronové cyklotronové (EC)
frekvenci 170 GHz s výkonem
vstupujícím do plazmatu čtyřmi přírubami
po 20 MW. EC frekvenci,
to je nejvyšší ohřevovou frekvenci,
budou generovat v Japonsku vyrobené
gyrotrony.
Gyrotrony budou umístěny
100 m od vstupního okna do
výbojové komory ITER, aby se
vyloučily poruchy magnetickým
polem. Jak gyrotron, tak výbojová
komora jsou evakuovány, takže
EC výkon přechází z vakua gyrotronu
do atmosféry 100 m dlouhého
vlnovodu a konečně z atmosféry
vlnovodu do vakua výbojové
komory. Vakuové přechody tvoří
diamatová okna! Okna nemohou
být z „normálního“ skla, neboť
jako špatný vodič by část vf výkonu
vyděleného na okně ve formě
tepla, nedokázalo odvést a roztavilo
by se. Diamant je po optické,
tepelné a strukturní stránce pro
tato okna ideální materiál. Ovšem
materiál poněkud drahý.
Plazma v ITER bude ohřívat 24
gyrotronů a bude zapotřebí 80 diamantových
oken – 56 pro výbojovou
komoru a 24 pro gyrotrony.
Diamantové okno je 1,1 mm silné
a průměr má mezi 67 a 106 mm.
Cena jednoho okna se pohybuje
mezi 30 a 100 000 eur. Výroba
okna ze syntetického diamantu je
pomalá – vyrábí se z uhlíkového
plazmatu ohřívaného podobně
jako plazma ITER pomocí EC vln.
Krystal tloušťtky 1,1 mm roste dva
týdny.
Diamantová okna jsou nyní testována
společně v Foschungzentrum Karlsruhe
(FZK) v Německu a v Japan
Atomic Energy Agency (JAEA). Ing. Milan Řípa