Devadesát let našeho letectví, a co budoucnost tohoto odvětví, zcela zanedbávaného?

Již 90. výročí vzniku našeho leteckého průmyslu je důvodem k zamyšlení. Český letecký průmysl patřil ke světové špičce v kategoriích vojenských cvičných proudových letadel, malých dopravních letadel a sportovních letadel, které vyráběl do počátku devadesátých let. Zůstává ve světové špičce v kategorii ultralehkých a lehkých sportovních letadel. Vlády zemí, kde je letecká výroba zavedena, podporují letecký průmysl pro jeho přirozenou pozitivní roli znatelně zvyšující technickou úroveň řady strojírenských i dalších, například vědních oborů. Útlum našeho letectví byl způsoben především politickými změnami ve světě koncem 80. let. Po kolapsu východních trhů ztratilo reálnou perspektivu. Ve vládě chybělo porozumění pro jeho zachování. V úvahách o rozvoji našeho hospodářství bylo letectví odstaveno na vedlejší kolej, i když přidaná hodnota a kilogramová cena letadel (u podzvukové stíhačky L-159 přibližně 800 eur/kg podle současného kurzu) jsou v náročné produkci nesrovnatelně příznivější v porovnání s obory, které podporu vlády měly. V té době chyběl potřebný marketingový průzkum světového trhu. Stavba letadel inspiruje nová významná řešení: l výzkumu, vývoje a používání nových konstrukčních materiálů, l optimálního dimenzování mechanických konstrukcí výrobků, l počítačového modelování a experimentálního ověřování spolehlivosti a životnosti, l aplikací avioniky, l aerodynamických výpočtů a experimentů, l rozvoje měřicí techniky zejména mechanických veličin, l rozvoje elektronické informační techniky. D o s u d m á m e rozsáhlou teoretickou a experimentální základnu pro výzkum a vývoj letadel, máme ještě několik tisíc leteckých odborníků a dvě vysoké školy, které vychovávají letecké inženýry a ještě na Univerzitě obran v Brně se vyučují některé letecké specializace. V současné době však neexistuje jediný finální podnik, který by vyráběl v efektivních sériích nová konkurenceschopná letadla patřící do kategorie „General Aviation“. Země s prosperujícím leteckým průmyslem patří mezi průmyslovou elitu světa. Proč tuto příležitost zanedbáváme? Uvědomujeme si, že bez odpovídající produkce letadel v dohledné době ztratí do značné míry smysl udržovat současný letecký výzkumný potenciál včetně jedinečných experimentálních zařízení? Nyní zmizely některé faktory likvidující tento obor průmyslu. Strategičtí partneři Boeing a Ayres Corp. jsou pryč. Rozhodně nepůsobily s cílem jej stabilizovat, ale rozvrátit. Teprve jejich odchod poskytuje možnost spolupráce s leteckým průmyslem Evropské unie, která je pro nás životně důležitá. Současný letecký průmysl v Č eské republice stále stagnuje Politickými změnami byl postižen mnohem více než letecký průmysl v západních zemích. Od počátku 90. let chyběl pozitivní přístup k jeho restrukturalizaci působením některých českých bank, státních orgánů i vlivných jednotlivců. Počet pracovníků v našem leteckém průmyslu klesl ze 35 000 v roce 1989 na přibližně 4000 v současné době. Naše téměř zanedbatelná finální produkce je nyní soustředěna do podniků Moravan–Aeroplanes (dříve Moravan Otrokovice), Letecké závody (dříve Let Kunovice) a Evektor. Vývoj a výroba ultralightů a malých sportovních letadel se uskutečňuje ve více než 15 malých firmách. V podniku Letov úspěšně působí firmy Letov letecká výroba se 600 zaměstnanci francouzského leteckého podniku Latecoere a AVIA Propeller s více než 50 zaměstnanci patřící německé firmě Mt-Propeller. Aero Vodochody Do roku 1989 bylo Aero Vodochody téměř monopolním dodavatelem licenčně vyráběných letadel typu MiG pro potřeby bývalé Varšavské smlouvy. Od roku 1961 začíná slavná éra našich proudových letadel. Aero se stalo podnikem s jediným vývojovým a výrobním programem proudových cvičných letadel. Prvním je L-29 Delfín, následuje L-39 Albatros a další jejich zdokonalované verze. Za téměř 20 let vyrobili v Aeru více než 6000 cvičných vojenských letadel vynikající kvality. Ukončením tohoto programu v Aeru byla pro českou armádu vyvinuta podzvuková stíhačka L-159 vybavená moderními zbraňovými komplexy. Závazná objednávka 72 těchto strojů byla ze strany české armády dodržena, avšak nepokryla náklady spojené s jejich vývojem. Očekávaná pomoc strategického partnera Boeing s prodejem typu L-159 do zahraničí se neuskutečnila. Američané nepřinesli ani jednu zakázku. Jejich odchod v říjnu 2004 jsme přijali s velkým ulehčením, i když zanechali za svou strategickou činnost dluh 9 mld. korun. Perspektiva výroby malého dopravního letadla Ae 270 Ibis vyvíjeného v Aeru s tchajwanskou firmou Aerospace Industrial Development Corp. (AIDC) zhasla. V Aeru nebyly dodrženy schválené technické parametry dohodnuté oběma partnery. „Bohužel, nikdo nehlídal základní parametry, především hmotnost“, komentoval v tisku vzniklou situaci významný odborník. Tato hrubá nedbalost připravila o práci v Aeru 450 pracovníků a způsobila miliardové ztráty. Letadlo Ae 270 Ibis se vyrábět nebude. Majitelem Aera s 1280 pracovníky se stala v roce 2006 společnost Oakfield z investičního uskupení Penta. Vedení Penty začíná realizovat svůj záměr zachovat v Aeru vývoj a výrobu letadel. V roce 2007 vykázalo v Aeru po řadě let zisk 236 mil. korun. Jeho prezidentem se nyní stal Ing. Igor Hulák. Nosným programem jsou větší dodávky pro výrobce vrtulníků, společnost Sikorski. Penta uzavřela smlouvu s italskou firmou Alenias Aeronautica. Bude se podílet na výrobě křídla letadla C27 J Spartan a má vyrábět i jeho centroplán, který zabezpečuje spojení křídel s trupem. Aero v současné době zvítězilo v soutěži na zakoupení rumunské konkurenční firmy Avione Craiova. Příchodem Penty vznikají v Aeru podmínky slibující dobrý start do budoucna. Moravan – Aeroplanes (dříve Moravan Otrokovice) Od zahájení letecké výroby v Baťových závodech v Otrokovicích v roce 1934 se zhotovilo více než 5000 cvičných, sportovních a akrobatických letadel, prodávaných do více než 40 zemí na všech kontinentech. Baťovy závody byly v minulosti po řadu let nejvýznamnějším dodavatelem letadel uvedených kategorií ve světě. Moravan–Aeroplanes nyní po čtyřech letech konkurzu získává nového majitele irskou firmu QuocomHaps Holdings. V Moravanu pracuje přibližně 170 zaměstnanců. Vyrábějí celokovová letadla s obchodními značkami ZLIN Z 142C, Z 242L, Z 143L a Z 143LSi pro tréninkové, přepravní a akrobatické účely. Irská firma v tomto programu pokračuje. Plány připravovaného rozvoje podniku neuveřejnila. Letecké závody (dříve Let Kunovice) Tento letecký podnik vznikl v roce 1936 a vyrobil v minulosti téměř 1100 malých turbovrtulových dopravních letadel L 410 s českým motorem M 601 pro 19 cestujících, která po americké certifikaci mění název na L 420. V Letu bylo dokončováno letadlo L 610 s přetlakovou kabinou pro 40 cestujících se dvěma motory firmy General Electric a se západní avionikou. U tehdejších vlivných osobností chyběl zájem na jeho dokončení a zavedení do výroby. Totálně zklamal americký strategický partner Ayres Corp. Jeho působení přivedlo Let k úpadku a k zavedení nucené správy. V současné době je generálním ředitelem Leteckých závodů přibližně s 500 zaměstnanci Ing. Lubomír Hartmann. Uvažuje se o výrobě modernizovaného letadla L 410 s novou avionikou a probíhá marketing. Nový vlastník, ruská společnost Ural Mining, vychází zřejmě z dobrých zkušenosti s provozem letounů L 410, kterých bylo od roku 1970 prodáno nejvíce do SSSR. O skutečných záměrech nového vlastníka s budoucím rozvojem Leteckých závodů nejsou informace. Evektor vznikl v roce 1992, tedy v době, kdy se už projevovala krize našeho leteckého průmyslu. Od počátku spolupracoval s českými i zahraničními leteckými podniky a s naším automobilovým průmyslem. Účast na sofistikovaných programech byla umožněna vysokou kvalifikací jeho pracovníků, kterou prokázali řešením náročných úkolů v oblasti napěťových a deformačních analýz zatěžovaných objektů a simulačního modelování. Evektor kvalifikovaně řízený Ing. Jaroslavem Růžičkou přežil kolaps Moravanu, Letu a Aera. V současné době má přibližně 450 zaměstnanců. Nyní vyrábí tento podnik ročně téměř 150 malých sportovních letadel SportStar a teamEurostar. Ve spolupráci s Leteckým ústavem na VUT Brno byl dokončen vývoj, probíhá certifikace a je připravována výroba čtyřmístného sportovního letadla VUT 100 Cobra, podstatně modernějšího ve srovnání s letadly vyráběnými v Moravanu. V Evektoru je dokončován vývoj malého dopravního letadla EV-55 pro 9 cestujících, včetně jeho další verze pro přepravu nákladů. Letové parametry, vnitřní vybavení a letová bezpečnost jsou na současné světové úrovni. Marketingový průzkum pro obě letadla je příznivý. Pro zavedení do sériové výroby je třeba získat finanční prostředky. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ ) Etabloval se v roce 1922 s cílem koncentrovat letecký výzkum, vývoj a zkušebnictví do jednoho centra. Svou úlohu plní i po poklesu pracovníků z 1200 na přibližně 350 vytvářením potřebného zázemí v experimentálním a teoretickém výzkumu pro naše letecké podniky i podniky v dalších strojírenských oborech a současně se úspěšně angažuje spoluprací s prestižními leteckými organizacemi v Evropské unii (EU), užitečnou pro Českou republiku. VZLÚ podporuje výzkumné ústavy a výrobní podniky nejen z leteckého průmyslu potřebnou experimentální technikou, ale i teoretickými pracemi v oborech: aerodynamika nízkých a vysokých rychlostí, pevnost letadel, letecké vrtule, letecké motory, hydraulika, akustika, klimatotechnologie, konstrukce, měřicí technika. Novým oborem je účast na kosmických projektech. Je zásluhou generálního ředitele VZLÚ Ing. Milana Holla, CSc., že v kritických devadesátých letech udržel potřebný rozsah ústavu s nezbytnou experimentální a teoretickou základnou a jako prezident Asociace leteckých výrobců se nyní úspěšně angažuje v mezinárodní spolupráci. České podniky se účastní cca ve 20 projektech programů EU. Současný projekt CESAR (Cost- Effective Small Aircraft) je řešen v šestém rámcovém programu EU, je soustředěn na malá dopravní letadla pro 5 až 15 pasažérů, jehož se účastní 40 podniků ze 14 zemí, z toho 11 podniků z České republiky. Projekt koordinuje VZLÚ. Tento projekt s celkovým rozpočtem 33,8 mil. eur podpoří EU částkou 18 mil. eur. Bez vyhlídek na získání podpory z EU nejsou ani výrobní technologie pro očekávanou produkci letadel VUT 100 Cobra a EV-55. Rámcové programy EU vycházejí z prognózy, že letecká doprava se v letech 2000 až 2015 ztrojnásobí, což vyžaduje výrobu 5000 dopravních letadel ročně. Letecký ústav Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně Vzdělává odborníky pro české letectví, avšak nezanedbatelná část z nich nastupuje ve francouzských a německých ústavech. Je složen ze čtyř samostatných odborů: Stavba letadel, Provoz letadel, Letecká škola VUT, Centrum leteckého a kosmického výzkumu. Letecký ústav poskytuje vysokoškolské vzdělání v oboru Letadlová technika a v bakalářském studiu specializaci Profesionální pilot. Dále zajišťuje doktorské studium ve specializaci Stavba a provoz letadel. Vedení Leteckého ústavu vedle základních pedagogických povinností se spolu s doktorandy a studenty podílí na vývoji letadel především v oborech aerodynamika a pevnost. Nejprve to byl projekt letadla VUT 100 Cobra. Tuto činnost řídí ředitel ústavu prof. Ing. Antonín Píštěk, CSc., v těsné spolupráci s realizátorem projektu, podnikem Evektor. V současné době je ukončován projekt bezpilotního letadla Marabu zahrnující nejmodernější kompozitové výrobní technologie a speciální avioniku. Prof. Ing. Antonín Píštěk, CSc. je též vedoucím pracovníkem rozsáhlého projektu „Centrum leteckého a kosmického výzkumu“, který i přes značnou destrukci českého leteckého průmyslu vytváří centrum excelence pro letecký a kosmický výzkum tak, aby byl rovnocenným partnerem obdobných center v EU. Udržuje špičkové vědecké a výzkumné týmy v užitečné činnosti pro český letecký průmysl a udržuje pokračující výuku na dvou vysokých školách pro oblast leteckého výzkumu. Odbor letadel Fakulty strojního inženýrství na ČVUT v Praze Vychovává ročně 120 až 130 studentů v šesti odbornostech: stavba letadel, řídicí a informační systémy v letectví, profesionální pilot, provoz a řízení letecké dopravy. Studenti nyní jen obtížně nalézají uplatnění v leteckých podnicích. Nastupují též do Českých aerolinií při rozšiřování letecké dopravy. Odbor letadel v čele s doc. Ing. Lubošem Janko, CSc., řeší od svého vzniku v roce 1976 řadu výzkumných úkolů na základě dlouhodobých smluv s leteckými podniky. V současné době kladně působí ve výzkumu aplikací kompozitů v leteckých konstrukcích s využitím experimentů v dynamické zkušebně. Podílí se na řídicí činnosti projektu Centra leteckého a kosmického výzkumu. Podrobně se zabývá měřením únavy mechanických konstrukcí sportovních letadel. Ul tralehká letadla a l ehká sportovní letadla Letecké amatérské asociace (LAA ) V roce 2007 bylo v České republice vyrobeno cca 500 ultralehkých letadel (ultralight) a lehkých sportovních letadel (Light Sport Aircraft) a více než 450 se exportovalo. Tato letadla jsou soustavně modernizována, zejména využitím kompozitů. Je zvyšována jejich životnost a dolet. V americké kategorii lehkých sportovních letadel jsme obsadili více než třetinu trhu USA. V kvalitě a objemu výroby patří letadla naší LAA do světové špičky. Letadlo, které má typový průkaz LAA, získává bez dalších požadavků certifikaci v Německu a ve většině evropských zemí a též v Austrálii. Je podivuhodný rozdíl mezi léta upadajícím průmyslem našich letadel v rámci General Aviation a prosperujícím průmyslem ultralehkých a lehkých sportovních letadel. V současné době máme více než 2000 registrovaných ultralehkých letadel a přes 3500 jejich pilotů. Na úspěchu vývoje a výroby ultralehkých a malých sportovních letadel se podílejí desítky vynikajících leteckých odborníků nucených opustit naše letecké podniky pro upadající výzkum a vývoj a kvalifikovaná činnost LAA. Úvaha o b udoucnosti našeho leteckého průmyslu Ti, kteří soustavně sledují náš letecký průmysl, se za uplynulá léta mohli přesvědčit, že příčinou velkých malérů nebyla jen mezinárodní politická situace, ale i odsouzeníhodné počínání odpovědných vládních činitelů a neuvěřitelně amatérská řešení existenčně důležitých úkolů některými vedoucími pracovníky v leteckých podnicích. Nelze zapomenout na televizní vystoupení ministra národní obrany a náčelníka generálního štábu naší armády, kteří lživě v televizi pomluvili naše cvičné letouny L 159, aby zakryli své omyly s jejich nezdůvodnitelně vysokou objednávkou pro naši armádu. Republice vznikly miliardové ztráty. Neomluvitelné je několikaleté zakrývání neplněných technických parametrů vyvíjeného letadla Ae 270 Ibis, které byly v rozporu s parametry ve smlouvě se spolupracující firmou z Tchaj-wanu. To vedlo ke zrušení smlouvy a zrušení připravované výroby. Výsledkem byly miliardové ztráty a nucený odchod stovek odborníků z Aera. Jakou odpovědnost cítí odpovědní vedoucí techničtí pracovníci a tehdejší generální ředitel Aera? Jen obtížně jsou vyčíslitelné škody, které vznikly působením strategických partnerů Boeing a Ayres Corp. ze Spojených států prodlužujících ztrátovou nekoncepční existenci českého leteckého průmyslu. Je smutná ta skutečnost, že od počátku devadesátých let klesala naše letecká výroba a z odpovědných míst se neprojevovaly účinné snahy k revitalizaci leteckého průmyslu. Je pozoruhodné, že vzniklo Centrum leteckého a kosmického výzkumu a přes značnou destrukci českého leteckého průmyslu se udržely špičkové týmy vědeckých a výzkumných pracovníků i výuka na vysokých školách pro celou oblast leteckého výzkumu. Krize ve světovém leteckém průmyslu pokračuje. Netýká se všech typů civilních letadel. Je třeba vědět, kterých letadel se týká nejméně a jaké jsou hlavní požadavky světového trhu na tato letadla. Uvedená skutečnost není v našich odborných kruzích analyzována s potřebnými závěry. Právě v letectví platí, že se často prodává jen nejlepší výrobek a nikoliv ten další. Prosperující letecký průmysl je vstupenkou mezi technicky nejvyspělejší státy světa. K prosazení dostatečného odbytu našich letadel na světovém trhu, tedy k zavedení jejich výroby, by nesporně prospěla účast západních leteckých firem s investičním kapitálem. Je žádoucí vypracovat (už bez časových ztrát) aktuální koncepci českého leteckého průmyslu konkrétně zahrnující nejen další výzkum a vývoj v obecné rovině, ale koncepci orientovanou na letadla vybraná pro efektivní leteckou produkci. To platí i pro zaměření výzkumných a vývojových prací Centra leteckého a kosmického výzkumu. Začne výrobou modernizovaného letadla 410, letadel EV-55 nebo VUT Cobra, nebo jiného letadla? To záleží především na vás, pánové: ministře Ing. Martine Římane, Ing. Jaroslave Růžičko, Ing. Milane Holle, CSc., prof. Ing. Antoníne Píštěku CSc., Ing. Igore Huláku a na dalších nejmenovaných pánech. Ing. Jiří Černohorský, DrSc.