Zkoušení vířivými proudy je v normě EN12084 popsána jako nedestruktivní bezkontaktní metoda, která nevyžaduje žádné vazební médium. Použití najde nejčastěji v automobilovém průmyslu, kde je kladen vysoký nárok na kvalitu. Bezpečnostní prvky musí být stoprocentně kontrolovány na nepřítomnost povrchových prasklin, které mohou být v materiálu přítomny a např. obráběním vyústí na povrch nebo k jejich vzniku dochází po tepelném zpracování. Vířivé proudy ibg navíc dokážou detekovat tzv. brusné popáleniny. Brusné popáleniny jsou dle normy ISO 14104 popsány jako lokální přehřátí povrchu. Nárazové teplo během brousicího procesu má za následek lokální žíhání nebo pokud je teplo větší, až překalení povrchu. Díky moderní technologii ibg PMTF (Preventive Multi Filter Test) detekce začíná již na úrovni změny zbytkového napětí nebo začátku žíhání v mikrostruktuře. Zkoušení, třetí krok procesu Díky moderní technologii ibg PMFT je nastavení a obsluha kontrolního přístroje snadná a probíhá ve třech krocích. Prvním z nich je nastavení. V základním nastavení existuje jedna nosná frekvence a až 30 pásových filtrů. Pro jednotlivé pásové filtry se na základě dobrých dílů vytvoří toleranční pole, které se dá dále rozšířit pomocí tzv. faktoru tolerančního pole. Dále je zde také správce typových dílců. Dalším krokem je nahrání referenčních dat, která ke zvolenému typovému dílu již jsou, případně se musí vytvořit tzv. referenční data. Technologie PMFT se nastavuje pouze pomocí dobrých dílů. Po zahájení cyklu pro nahrávání referenčních dat, provede mechanika na dobrém kusu stejný úkon, jako kdyby již probíhalo zkoušení. Přístroj se naučí signál dobrého povrchu pro všechny pásové filtry. Poté již může začít samotné zkoušení. Samotné zkoušení je třetím krokem celého procesu. Po kontrole a potvrzení tolerančního pole se přichází ke zkoušení, kdy operátor či jiný manipulátor vkládá díly do rotačního zařízení a sonda objíždí kontrolovaný povrch Kontrolu povrchu zabezpečíte třemi různými možnostmi. První z nich je tužková sonda, kdy díl rotuje a sonda kopíruje povrch (kuželíky, náboje kola). Druhou je rotační hlava na vnitřní rozměry - díl je v tomto případě statický a veškerý pohyb zabezpečuje rotační hlava (hlavy válců, vložky válců). Třetí možností je rotační hlava pro vnější povrchy, kdy díl prochází rotační hlavou a rotační hlava rotuje kolem zkoušeného dílce (pístní tyče). Rychlost zkoušení je dána rychlostí rotace a posuvu. Vzdálenost sondy od povrchu je standardně stanovena na 0,7 mm. Čím je sonda dál od povrchu, tím je méně citlivá, naopak čím je blíže k povrchu, tím je v signálu více šumu způsobeného drsností povrchu a excentricity dílu. Detekování vady Orientace povrchových vad je dalším z faktorů ovlivňující signál. Různé orientace mají jiný tvar signálu, a tím detekovatelnost vady. Nová metoda ibg PMFT dokáže detekovat všechny čtyři typy vad (příčné, podélné, bodové i brusné spáleniny), jednou sondou, jedním nastavením a jedním časem cyklu. Vždy však musíme myslet na to, že vířivé proudy jsou pouze porovnávací metodou, kde výsledkem je dobrý či špatný kus. Tato progresivní technologie pochází z dílny společnosti IBG, kterou v ČR zastupuje firma Consenta. Lucie Vítová www.consenta.cz
