Dnešní evropské hospodářství
je bez nadsázky postaveno
na službách. V Evropské unii sektor
služeb vytváří více než 75 %
HDP a s rozmanitými službami –
od služeb čistě manuálních přes
obchodní až po vysoce sofistikované
služby finanční a informační
– je spojeno asi 70 % veškerých
evropských pracovních míst. Také
v HDP České republiky se podíl
služeb podstatně zvýšil a v současnosti
činí asi 62 %.
Uvnitř samotného sektoru služeb
se přitom během posledních 10-15
let vytvořil nový a dynamicky rostoucí
segment – tzv. obchodní služby
založené na intenzivních znalostech
(Knowledge-Intensive Business
Services, KIBS). Do této kategorie
se řadí např. služby elektronického
obchodování a bankovnictví, služby
zajišťující distanční kontrolu provozů
či sledování a předpovídaní
počasí, tvorba softwaru, ekologické,
energetické nebo finanční poradenství,
služby související s řízením
lidských zdrojů, reklamní a marketingové
služby aj., souborně vzletně
označované jako „vlajková loď znalostní
ekonomiky“. Ačkoliv hnací
silou rozvoje znalostních služeb jsou
především bouřlivě se rozvíjející informační
a komunikační technologie
(internet, mobilní telefonní a sociální
sítě), souvisí tento fenomén také
s celkovými společenskými a populačními
trendy – se sílícím důrazem
na ekologická „zelená“ řešení, s větším
blahobytem a množstvím volného
času i s pokračujícím stárnutím
evropského obyvatelstva.
Intenzivní rozvoj služeb vyvolává
zákonitě i řadu důležitých otázek
směřujících k jejich samotné podstatě.
Proč jsou právě tyto konkrétní
služby úspěšnější a oblíbenější
mezi zákazníky nežli služby jiné,
které zdánlivě poskytují tytéž výhody?
Existují specifické služby,
které upřednostňují některé věkové
nebo sociální skupiny obyvatelstva
a proč? Dá se poptávka po určitých
službách předvídat do budoucna?
Na tyto otázky odpovídá nově
vzniklé odvětví managementu – tzv.
design služeb. Designéři služeb se
snaží vědecky zkoumat a systematicky
„mapovat“ zjevná i nevyslovená
přání a potřeby zákazníků; studují
přitom jejich uvažování a motivace
s cílem vyvinout nové, komplexní
a z pohledu zákazníka ideální nové
služby, které budou odlišné a žádanější
než služby poskytované
konkurencí. Obrovský a doposud
z velké části nevyužitý potenciál
designu služeb potvrzují i výsledky
marketingových průzkumů. Podle
některých evropských studií je totiž
až 80 % firem přesvědčeno, že služby,
které nabízejí, jsou perfektní, zatímco
stejný názor sdílí jenom 8 %
jejich zákazníků!
Podrobnější zkoumání příčin, které
vedou firmy k zavádění nových služeb,
nedávno rovněž poodhalilo některé
hlubší obecné zákonitosti těchto
procesů. Ukázalo se, že na rozdíl
od inovací běžných průmyslových
výrobků, inovace v sektoru služeb
probíhají spíše pomalu a nenápadně,
cestou nevelkých a postupných
změn netechnické povahy. I když
jsou tyto změny často komplexní,
vícevrstvé a mezioborové, skoro
vždy hrají při jejich vzniku klíčovou
roli sami zákazníci – nové úspěšné
služby se většinou rodí na základě
podnětů a v těsné interakci s klienty.
Systematické mapování inovací
a navrhování nových služeb je
v České republice zatím novinkou.
Přesto lze i u nás najít řadu případů,
kdy české firmy inovovaly nebo
zavedly zcela novou službu, která
se ukázala jako komerčně úspěšná
a korespondující s moderními evropskými
trendy. Dobrým příkladem
může být projekt realizovaný
českou firmou VISCON, s.r.o., která
v ČR zavádí pokročilý systém
registrace a vážení komunálního
odpadu vyvinutý švédskou firmou
BOTEK. Inteligentní systém, který
pracuje na principu „plať podle toho
co vyhazuješ“, umožňuje rozlišit
konkrétního klienta a účtovat mu
za svoz částku přesně odpovídající
množství odpadu. Zákazník přitom
platí jenom za svůj nevytříděný
odpad, což posiluje jeho motivaci
odpad třídit. Evropská komise pro
životní prostředí odhaduje, že širší
zavedení této služby by mohlo
zvýšit celkové objemy recyklovatelných
komunálních odpadů o 25-
40 %. Partnerem firmy VISCON
při zavádění popsané inovace v ČR
bylo Technologické centrum AV ČR.
Specialisté Technologického centra
zorganizovali přenos technologie
od zahraničního původce do České
republiky a asistovali u obchodních
jednání obou firem až do okamžiku
uzavření smlouvy o zastupování
švédského systému firmou VISCON
v ČR a na Slovensku.
Otázky moderních služeb budou
rovněž klíčovým tématem konference
„Inovace ve službách 2011“,
kterou uspořádá Technologické centrum
AV ČR v Praze 7. 12. 2011,
v rámci aktivit sítě Enterprise Europe
Network ČR. V programu konference
budou předneseny referáty
věnované současným poznatkům
o inovacích ve službách v ČR i v zahraničí.
Zvláštní část programu bude
věnována také otázkám designu
služeb a prezentaci příkladů úspěšných
inovací ve službách zaváděných
českými firmami. Účast na této
konferenci je bezplatná; zájemci se
mohou registrovat již dnes na adrese
http://geform.tc.cz/inovace2011/.
Václav Suchý
Technologické centrum AV ČR