Nejstarší železniční stanice naší
metropole Praha – Dejvice se dočkala
rekonstrukce. Revitalizace byla
jedním z projektů společnosti ČD
Reality, která objekt nádraží dostala
do 40letého pronájmu. Cílem je
vytvořit z nádraží se stoletou minulostí
moderní administrativně kulturní
středisko v centru Dejvic. Dejvice
jsou první dokončenou stavbou
v projektu ČD Živá nádraží.
Památkově chráněná budova byla
ve velmi špatném technickém stavu;
dostala novou fasádu a byla opravena
střecha. Podstatných změn doznal
ale i interiér. Bytové jednotky se
postupně změní v moderní kancelářské
prostory. Novou podobu dostane
i nádražní restaurace, vznikne zde
i parkoviště. Prostory, které doposud
využívaly České dráhy k obsluze stanice,
budou postupně minimalizovány
a v uvolněných místech vzniknou
komerční zóny, které nabídnou cestujícím
i lidem z okolí širokou škálu
služeb. Nová je i vzduchotechnika
a osvětlení. Celá revitalizace trvala
devět měsíců a probíhala pod přímým
dohledem památkářů.
Nejstarší železniční stanice na území
hlavního města leží na železniční
trati Praha - Hostivice - Kladno - Lužná
u Rakovníka - Žatec - Chomutov.
Nachází se v souvislé městské zástavbě
na rozhraní Dejvic a Bubenče.
Provoz byl zahájen v roce 1831, kdy
sem přijely první vlaky se dřevem na
koněspřežné dráze z Lán. „Pražská“
konečná tratě byla nazvána Bruska
podle nedaleké brány v pražském
barokním opevnění. Samotná stanice
koněspřežky ovšem ležela za hradbami,
tedy mimo území tehdejší Prahy.
První železniční stanicí v Praze
tak vlastně bylo dnešní Masarykovo
nádraží, které sice bylo uvedeno do
provozu „až“ v roce 1845, ale jako
první leželo přímo na tehdejším území
města Prahy. Až do roku 1861
sloužila koněspřežka z Brusky do Lán
pouze nákladní dopravě. Kromě dříví
se vozilo i uhlí. Osobní doprava se na
koněspřežné dráze udržela pouze do
roku 1863, kdy byla trať přestavěna
na klasickou železnici s parostrojním
provozem, kterou provozovala Buštěhradská
dráha. Od zavedení parostrojního
provozu se nejezdí do Lán,
ale na Kladno.
V roce 1868 byla prodloužena trať
Buštěhradské dráhy z Brusky do
Buben, kde se napojila na Severní
státní dráhu Praha - Ústí nad Labem
- Drážďany (dopravce Společnost
státní dráhy) a vlaky po ní mohly
pokračovat na pražské Masarykovo
nádraží. Neobvyklá výpravní budova
pochází z roku 1873. Staniční budova
není zdaleka jedinou zajímavou stavbou
na dejvickém nádraží. Na opačné
straně kolejiště (od Masarykova
nádraží v pohledu vlevo od trati)
stojí přestavěná budova koněspřežné
dráhy, původně přízemní. V jejím
sousedství se nachází vodárna z dob
parostrojního provozu. Po trati jezdí
osobní vlaky, vlaky spěšné, ale i rychlíky.
V Dejvicích zastavují všechny.
Pražskou konečnou těchto vlaků
je Masarykovo nádraží. Opačným
směrem jezdí do Kladna, Rakovníka,
Kralup nad Vltavou přes Kladno
nebo rychlíky až do Chomutova.
V posledních letech se uvažuje
o přestavbě tratě z Prahy do Kladna
na dvoukolejnou a o její elektrifikaci.
Zároveň by měla vzniknout odbočka
této tratě, která by obsloužila ruzyňské
letiště a spojila s centrem obou
měst. V této souvislosti se diskutovalo
o tom, zda by bylo lepší obsloužit
letiště železnicí či prodloužením
trasy metra A z Dejvické. Nakonec
bylo rozhodnuto o realizaci obou
projektů, na zahájení ani jednoho
z nich se však nedostávají finanční
prostředky.
Pokud by byla trať podle projektu
přestavěna na dvoukolejnou, stala
by se z Dejvic pouze zastávka bez
výhybek. Ta by byla zahloubena pod
zemí, aby mohl být zrušen úrovňový
přejezd Bubenečské ulice. Podzemní
zastávka by měla ostrovní nástupiště
s jednou kolejí z každé strany, které
by bylo spojeno podchodem s vestibulem
stanice metra Hradčanská.
Ctibor Čejpa,
