Zatím jsme ještě nemluvili o sledování stavu strojů. To je ale také důležitá součást vaší práce? Klement: Ano, provádíme kompletní diagnostiku mechanické i elektrické části strojů. Jaké jsou v tomto směru možnosti? Kubice: Diagnostika probíhá v několika úrovních. Tu základní, pochůzkovou, si obstarají zákazníci sami. Sledují, zda jsou všechny měřené hodnoty v pořádku a s námi řeší až když se něco děje. Pak je tu možnost použití různých datakolektorů a analyzátorů. Dále jsme pak schopni připravit a nainstalovat také on-line systémy, kdy se data sbírají automaticky a odesílají na cloud. Zákazníci si pak mohou objednat službu vyhodnocení těchto dat. Máme také vlastní diagnostiky, kteří mohou uskutečnit měření v terénu. Mohou si zákazníci provádět diagnostiku také sami? Klement: Samozřejmě. My jsme mimo jiné výrobcem různých analyzátorů. Zákazníka tak můžeme vybavit potřebným zařízením a poskytnout mu školení. Podle toho jaké zkušenosti s diagnostikou jeho pracovníci mají a podle toho co od té diagnostiky očekávají, pak nabídneme odpovídající školicí program, případně program společné spolupráce s cílem do určité doby zákazníka osamostatnit v jeho diagnostickém počínání. Pokud se data sbírají automaticky, je možné i jejich automatické vyhodnocení? Kubice: Ložiska sice obsahují integrované senzory, z nichž se někam odesílají data, která je možné vyhodnotit – ale to zatím musí někdo udělat… Klement: Nicméně SKF již vyvíjí fuzzy logiku, jejímž cílem je, aby 80 % dat bylo automaticky detekovatelných. To znamená, že systém sám pozná, kde je problém. Ale vždy tam bude nějakých 20 % těch „špeků“, kdy do toho bude muset vstoupit zkušený diagnostik a provést hlubší zkoumání nebo další analýzy, aby dokázal správně interpretovat výstup – to je to největší know-how profesionálních diagnostiků. To se již pohybujeme v oblasti Průmyslu 4.0... Klement: Je to spíše takový předstupeň Průmyslu 4.0. Protože kdyby to byl Průmysl 4.0, řídilo by se zařízení zcela samo, bez zásahu člověka, respektive jen s jeho určitými kontrolními zásahy. Průmysl 4.0 však vyžaduje nutnost zpracování velkého množství dat, v našem případě naměřených údajů. Jakým způsobem můžete tato data využít? Klement: Data jsou k ničemu, dokud se z nich neudělá informace. Ta se z nich vytvoří tak, že se zprocesují nějakým automatickým systémem – to je to, o čem jsem mluvil – anebo z nich tu informaci udělá zkušený technik, například diagnostik nebo aplikační inženýr. Sběr dat je prostý základ. Naše know-how spočívá právě v interpretaci naměřených dat, z nichž dokážeme zjistit, co se v zařízení děje. Pokud vaše služby začínají již ve stadiu konstrukce, dá se říci, že svými službami pokrýváte celý životní cyklus strojních zařízení? Klement: Je to přesně tak. Na začátku aplikační technici doporučí konstruktérům jak mají zařízení navrhnout, aby v provozu co nejlépe fungovalo, uživatelům potom radíme, jak je mají provozovat, aby co nejdéle vydrželo, a na konci životního cyklu býváme dotazováni, jak by bylo možné životnost ještě prodloužit. A tak aplikační inženýři vymýšlejí, jak udělat účelný upgrade. Jsme přitom schopni řešit nejen stroje jako takové, ale i strategii jejich údržby. Nedávno se na nás například obrátila papírna s tím, že by své výrobní zařízení potřebovala provozovat rychleji a potřebovala vědět, co by to pro ní přineslo. Znamenalo to spoustu technických rizik, která museli aplikační inženýři vyřešit. Výsledkem byla změna strategie údržby – některé díly bylo třeba diagnostikovat, častěji mazat atd. Koncepčně takovým službám říkáme služby asset managementu. Jakým způsobem si mohou zákazníci vaše služby objednat? Klement: Naším cílem není služby prodávat odděleně, naším cílem je dlouhodobá spolupráce se zákazníky, kteří nakoupí zboží přímo od nás nebo prostřednictvím sítě našich autorizovaných distributorů. V takových případech nebývá problém některé služby poskytnout za mnohem výhodnějších podmínek nebo dokonce i zdarma. Taková spolupráce se musí vyplatit oběma stranám, zákazníkovi i nám, proto jsme vždy připraveni o podmínkách jednat. /f/
