Již v listopadu loňského roku 2016 ohlásila NASA, že vesmírný dalekohled Jamese Webba je kompletní. Vývoj a výroba tohoto obřího teleskopu, který nahradí dosluhující teleskop Hubbleův, trvaly 20 let a jeho cena se doposud vyšplhala na 8,7 mil. dolarů. Na jeho vytvoření se podílely především organizace NASA, ESA a CSA. Dalekohled nebude kroužit kolem země, jako jeho předchůdce, ale bude umístěn v Lagrangeově bodě L2 soustavy Země- -Slunce, tedy asi 1,5 mil. km od Země, na opačné straně než je Slunce. V této poloze bude mít totiž dalekohled nepřetržitý výhled na vesmír. To znamená, že jeho servis ve vesmíru je, vzhledem k současným možnostem, vyloučen. Vypuštění se předpokládá již v říjnu příštího roku, přičemž fungovat by měl zhruba 5 až 10 let. Přístroje z Evropy Nákladní modul OTIS (Optical Telescope and Integrated Science), obsahující dalekohled a další příslušenství, odvezla nyní agentura NASA do Johnson Space Centre (JSC) v texaském Houstonu na závěrečné testy. V rámci OTIS fungují i dva evropské přístroje, k jejichž vývoji zásadně přispěla společnost Airbus. Prvním z nich je víceobjektový spektrograf NIRSpec, hledající blízké infračervené záření, druhým pak MIRI, detekující střední vlnové délky infračerveného záření. NIRSpec vyvinula společnost Airbus pro Evropskou vesmírnou agenturu (ESA) a umožní vědcům studovat vzdálené a chladné objekty vesmíru s mnohem větší citlivostí než dříve, dokáže jich pozorovat více než 100 zároveň. NIRSpec, známý jako „super oko“, váží 200 kg a bude pracovat při teplotách –238 °C. MIRI je přístroj kombinující fotoaparát, spektrograf a koronograf pro střední vlny infračerveného záření. Rozšiřuje tak možnosti pozorování dalekohledu na delší vlnové délky, které jsou potřebné pro studium světla z objektů v blízkém vesmíru nebo pozorování vnitřku prachových mračen, kde se dodnes formují hvězdy a planetární systémy. To umožní lépe studovat vzdálené mlhoviny, molekulární oblaka v místě rodících se hvězd, prachoplynné disky mladých hvězd se vznikajícími planetami, jádra aktivních galaxií apod. MIRI vyvinulo evropské konsorcium 21 institutů z 10 členských států ESA, NASA Jet Propulsion Laboratory a Goddard Space Flight Centre působícím pod britským Astronomy Technology Centre s projektovým vedením ze strany Airbusu. Více světla a z větší dálky „Pro teleskop Jamese Webba je to další fantastický krok, který opět přibližuje start Ariane 5,“ konstatuje s potěšením Nicolas Chamussy, vedoucí kosmických systémů ve společnosti Airbus. „JWST nám umožní zkoumat raný vesmír a prachová mračna, v nichž se formují hvězdy. Tato loď představuje využití špičkové technologie v moderní astronomii a dokazuje výjimečnou odbornost společnosti Airbus v oblasti podpory vědeckého výzkumu.“ JWST vynese do vesmíru nosná raketa Ariane 5, která má startovat z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Podstatně větší průměr dalekohledu, než měl Hubbleův, umožní zachytit mnohem více světla od vzdálených objektů – v porovnání s HST bude schopen detekovat 400krát slabší tělesa. Bude největším teleskopem ve vesmíru a neocenitelným přínosem pro všechny obory astronomie. Hana Janišová