České drážní dny neboli Czech raildays jsou tradiční výstavou, která se letos konala již po 18. V redakci TT usoudili, že bych se měl této akce zúčastnit a sepsat článek, jak ji hodnotím z pozice laické veřejnosti. Laickou veřejnost splňuji s přehledem, neb jsem v redakci krátce, nejsa zatím zatížen odbornými názory.
Zvažoval jsem, jak tuto pracovní cestu pojmout. V posledních letech jsem hromadnou dopravu moc nevyužíval, kromě dopravy městské a rozhodl se, že něco udělám pro naši Zemi a nepojedu autem, nýbrž vlakem, když už jedu na veletrh o vlacích. Pamatuji si cestování vlakem před 30 lety, jízdenku i s místenkou jste si museli zařídit v předstihu a doufat, že nepojede moc lidí, aby bylo cestování příjemné. Byl jsem tedy zvědav, co mne čeká.
Využil jsem dnešní techniku a přes portál na vyhledávání vlakového spojení vyhledal přímý spoj z Prahy do Ostravy a odpoledne zpět. Zaplatil přes internetovou aplikaci, obdržel elektronickou jízdenku na obě cesty, byly mi poslány na smart telefonu. Pro případ ztráty telefonu jsem si jízdenky ještě vytiskl. První překvapení (a mám ještě dvě), nákup jízdenek lze udělat odkudkoliv, kde je dostupný internet, a to třeba i o půlnoci.
VLAKEM, ČI AUTEM?
Zvolil jsem business třídu, abych mohl pracovat na notebooku a měl k tomu více místa než v ostatních možných třídách. Druhé překvapení: cesta z Prahy do Ostravy s odjezdem 5.44 stála 359 Kč, zpáteční ve 14.49 pak 549 Kč. Celkem jsem tedy vydal 808 Kč a 6 hodin 40 minut času využil k práci, pravda – ještě musím přičíst čas na nákup jízdenek a dopravu na nádraží a zpět, tedy cca další hodinu a půl (viz tabulka).
Cesta autem do Ostravy při dnešních opravách dálniční sítě bude trvat cca 4 h a zpět to samé. V Ostravě bych parkoval na placeném stání u výstavní plochy, a nemusel tak jít cca 500 m pěšky, což je asi jediná výhoda přepravy do Ostravy autem, pokud mám jen jedno místo určení a ještě poblíž vlakového nádraží. Lze namítnout, že nedávno během jednoho týdne jeli proti sobě vlaky hned třikrát. Naštěstí se nic nestalo. Nicméně v uplynulém víkendu zahynulo na silnicích 9 lidí. S přihlédnutím k bezpečnosti a srovnatelné časové náročnosti lze říct, že na cestu mezi Prahou a Ostravou s místem určení v blízkosti železničního nádraží, je využití vlaku výhodnější a doporučuji všem k návštěvě Czech raildays 2018 vskutku využít této možnosti.
VYSTAVOVATELÉ OBSADILI 201 STÁNKŮ
Vlastní výstava probíhala od 13. do 15. června a jako každý rok bylo jejím místem nákladové nádraží v Ostravě. Podle oficiálních údajů se účastnilo na 201 vystavovatelů s organizačním přispěním Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Dopravního podniku Ostrava a Institutu dopravy při VŠB – TU Ostrava.
Pořadatelé výstavy Railway Builder a M-Presse plus zorganizovali vystavovatele tak, že část se prezentovala na venkovní ploše, část ve zděných halách a část ve stáncích a stanech. Návštěvníci se tak mohli rozptýlit podle počasí a svého zájmu na velkorysém prostoru. Expozice obsadily firmy s různým zaměřením, projekční, konstrukční a přepravní až k výrobcům jednotlivých komponent souvisejících s drážní technikou včetně vzdělávacích institucí. Představovaly se různé strojní prvky, řídicí systémy, způsoby povrchové úpravy, jako i vagóny a lokomotivy. Prezentovaly se i firmy, které nabízejí služby servisní povahy, manipulační a zdvihací techniku či záchranné práce. V jednom z vagónu byla instalována expozice modelu železnice, na své si tedy přišly i děti. Ve dnech 12. až 14. června probíhaly v ostravském hotelu Clarion konference, rozdělené do tří bloků. Blok A řešil vysokorychlostní železnici, princip koncepce železniční nákladní dopravy do roku 2030 a další témata, např. o propojování silniční a železniční dopravy. V bloku B se diskutovalo o technických a provozních řešeních moderní železnice a v bloku C o změnách v přístupu k provoznímu a uživatelskému pojetí železnice, jako je například vnitřní a vnější konektivita, elektrizace dalších tratí SŽDC.
Nám laikům z toho všeho plyne, že pro železnice bude rychlejší a bezpečnější a asi nejzajímavější počin, který pocítí i cestující, výstavba osobních terminálů, jež plánuje SŽDC. U přestupních verzí klade důraz na jejich vybavení (přestup vlak/regionální bus, vlak/MHD, parkoviště P+R+CH, místa pro parkování jízdních kol B+R). U ostatních terminálů, kde není takové vybavení (parkoviště P+R+CH, místa pro uložení jízdních kol B+R), se bude klást důraz na informační systémy pro cestující.
CO ASI CHYBÍ (Z POHLEDU LAIKA) MATERIÁLŮM MINISTERSTVA DOPRAVY ČR
Co jsem postrádal v rámci konferencí, je diskuse nad celkovou koncepcí dopravy v ČR. Na jejich programu spolupracovalo Ministerstvo dopravy, a to by mělo jako střešní orgán mít zpracovanou koncepci dopravy se zahrnutím všech možných způsobů, které známe. Já osobně, jako občan, mezi základní druhy řadím dopravu silniční, železniční, leteckou a lodní, které se využívají jak pro nákladní, tak osobní přepravu. Stát by měl podporovat všechny druhy, aby byly vyváženy aspekty současného životního tempa, včetně důsledků na životní prostředí, náročnost údržby jednotlivých přepravních systémů a cenu jejich pořízení. Ministerstvo dopravy by mělo mít zpracován materiál, ze kterého my občané vyčteme, kolik nás jednotlivé dopravní systémy stojí, jak který druh zboží je přepravován a proč. 
Po silnicích a železnicích se pohybují tuny zboží, které by mohly plout po vodě a distribuce by se v regionu mohla dělat z regionálních skladů menšími nákladními auty či regionální železnicí. Osobně bych navrhoval terminály, které zahrnují i lodní dopravu a počítal bych s propojením Dunaje, Odry a Labe, včetně dostavby vodního díla u Děčína a Přelouče. Dobudováním vodní sítě by si ČR zvýšila zásobu povrchových vod, posílila dopravu po vodě a v kombinaci se silniční a železniční dopravou by mohla efektivně a ekologicky zajistit zásobování svých občanů a firem. Nesmíme zapomínat na fakt, že výše HDP a přidané hodnoty rozhoduje o tom, jak si budeme žít.
Závěrem bych rád uvedl, že mne výstava jako laika poučila o drážní technice, vystavovatelé měli své stánky krásně připravené, no prostě bylo na co koukat. Naši výrobci mají úspěch v zahraničí, zaujala mne firma CZ LOKO, která uspěla v tendru na dodávku 5 lokomotiv do Itálie a dále dodala dvousystémovou lokomotivu železničnímu dopravci, což, jak jsem se dozvěděl, je konkurenční výhoda, neb nemusí přepravci přepřahat lokomotivy, přijíždí-li vlaková souprava do jiného systému. Zajímavý sortiment má i společnost Lapp Group, která vyrábí kabelové svazky pro průmysl. Líbil se mi stánek firmy Zeppelin, kde byly vystaveny lokomotivní motory a zároveň jsem se dozvěděl, že mají úspěch jejich kogenerační jednotky. Bohužel není prostor věnovat se všem vystavovatelům, tímto se jim omlouvám. O certifikacích firem ani nepíši, ta se dnes bere jako samozřejmost.
A abych nezapomněl, na mé třetí překvapení: v ceně jízdenek jsem měl zdarma 2 dcl džusu, 2 dcl vody, kávu nebo čaj, jeden výtisk denních novin (výběr ze tří titulů) a jeden výtisk časopisu (výběr ze dvou titulů), o připojení k internetu nemluvě. Palubní personál mi vše donesl až ke křeslu.
Přeju dopravě po železnici mnoho úspěchů a těším se na další cestu vlakem třeba na Czech raildays 2018.
Tabulka uvádí jen pragmatické údaje. Počítá s nájezdem 300 000 km / 15 let držení vozidla (průměrné stáří vozidel občanů). Cena vozidla pro propočet je 400 000 Kč, náklady na údržbu jsou kalkulovány ve výši 150 000 Kč / 15 let. Pojištění je uvažováno pouze povinné ve výši 50 000 Kč / 15 let. Vše je v cenách roku 2017. Nepředpokládá se inflace. Spotřeba je propočtena pro redakční vůz Škoda Octavia 1,6 jezdící na naftu, průměrná spotřeba 5,1 litru na 100 km. Kalkulace nezahrnuje cestovní náhrady (stravné, atd….) Tabulka nezahrnuje bezpečnostní vlivy (mikrospánek, jízdu souprav na jedné koleji proti sobě) a časové ztráty způsobené uzávěry dopravních cest atd. (Veškeré údaje jsou pouze orientační.)